CYKLOSTEZKA POKŘTĚNA PO CHARVÁTOVI
RAKOVNÍK. Páteční odpoledne a nedělní ráno patřily u areálu Tenisového centra Cafourek především cyklistům. Celkem bez zbytečných oficialit tu byla otevřena cyklostezka Rakovník – Jesenice. Vše se obešlo bez velkých řečí, přestože se zahájení zúčastnilo celkem pět starostů, většinou z katastrů, kterými trasa stezky prochází. Byl zde jesenický Petr Sunkovský, senomatský Tomáš Valer, šanovský Zdeněk Netrh i rakovnický Václav Pícl.
Na kole dorazila i starostka Kněževsi Eva Janotová. “Přijela jsem podpořit novou cyklostezku. Doufejme, že jich bude čím dál víc. Přes Kněževes sice také vede cyklotrasa, ale jezdí se většinou po komunikacích třetí třídy. Projíždí přes nás dost cyklistů, v katastru obce jsou velmi příjemné zastávky na občerstvení a to cyklisté kvitují s povděkem. Jako Kněževes pochopitelně také počítáme s cestovním ruchem v tomto smyslu,” řekla Raportu starostka Janotová a dodala, že by chtěla dojet až do Jesenice. “Mám večer ještě další akci, doufám, že to stihnu,” dodala.
Rakovnický starosta je vidět stále častěji na veřejnosti kolmo. Po Lišanské šlapce přijel i na zahájení nové cyklostezky. “Dnes pojedeme pouze symbolicky do Senomat, oficiálně totiž otevíráme trasu Rakovník – Senomaty. V neděli projedu celou trasu až do Jesenice. Včera jsem si to vyzkoušel. Je to krásná cesta, každého, kdo jí projede, čeká nádherná příroda a doufám, že i sportovní zážitek,” uvedl starosta. “Dá se říci, že se dobré dílo podařilo. Celá cyklostezka je ovšem plánována i na Křivoklát. “Myslím si, že se nám podaří letos najít prostředky ve výši čtvrt miliónu korun. Věřím, že do konce roku bude část trasy Rakovník – Křivoklát vybudována,” řekl Václav Pícl.
Závěrečné slovo si za hudebního doprovodu skupiny z Leontýna vzal ředitel Okresního muzea v Rakovníku František Povolný. Poděkoval všem sponzorům a vysvětlil, že stezka dostala jméno po Antonínu Charvátovi. Byl zakládajícím členem Klubu cyklistů RAKO v Rakovníku (1922). Jako mistr republiky byl v roce 1924 nominován na Olympiádu v Paříži a účastnil se i mistrovství světa v Miláně. Zemřel v roce 1927 po havárii na “Karlovarce” u Hořesedel.
Pásku, jako poslední překážku, která zabraňovala prvním pokořitelům cyklostezky v jízdě, přestřihl bývalý cyklistický činovník devadesátiletý Jaroslav Větrovec.
Těsně před startem jsme zastihli na prahistorickém favoritu také vedoucího odboru výstavby Milana Kotála. “Někdy v dubnu jsme seděli u Cafourka na pivě. Byl tam Holý, Nejdl, Valer a také Honza Prokop, který nabídl případnou medializaci v Raportu a pomoc při získání sponzorů. Řekli jsme, přestaňme o tom jenom kecat a udělejme gesto. A povedlo se. Velice rychle jsme od sponzorů získali něco přes dvě stě tisíc, plus nějaké hmotné dary, jako 200 pytlů cementu a další. Původní rozpočet byl skoro 3 milióny. Nakonec jsme vše pořídili za 550 tisíc . Když to rozpočítáme na m2, je to 28 Kč na metr. Za 28 Kč vykopat hlínu, navézt štěrky, uválcovat, to docela jde... Jarda Froněk chtěl nejdřív dělat nějaké kalkulace. Řekli jsme mu, vůbec nepočítej, máme 500 tisíc, víc nedostaneš a tvůj úkol je, abyste se toho nějakým způsobem zhostili. Dopadlo to dobře. Na našem katastru zaplatilo město 250 tisíc, přes 200 tisíc se vybralo od sponzorů, v katastru Senomat získali prostředky kolem 150 tisíc. Protože my jsme měli peněz víc, překročili jsme katastr a pomohli i na senomatské straně, aby nebyl rozdíl v kvalitě. Za 3,5 měsíce bylo hotovo, vlastní stavba se stihla zhruba za dva. Pozornosti cyklistů doporučuji hraniční kolík mezi obcemi. Podobně jako v Pyšné princezně si může občan Rakovníka odskočit zanadávat nebo zazpívat do Senomat, a naopak. To by se občas mohlo hodit,” dodává Kotál.
Jan Švácha, Pavel Sklenička