ČAJOVNA SAMSON KONČÍ?
RAKOVNÍK. Po ukončení ceremoniálu otevírání Vysoké brány veřejnosti se brány Čajovny Samson nečekaně zavřely. Přirozeně jsme se pídili po příčině.
Budovu Samsonu vlastní město, které ji dalo k dispozici Okresnímu muzeu Rakovník, s nímž je Čajovna Samson ve smluvním vztahu. “Město projevilo zájem budovu Samsonu prodat. Vyvěsilo tedy záměr prodeje obálkovou metodou. O osudu budovy rozhodne zítřejší zasedání rady města. Budova se ovšem prodat nemusí, město může od prodeje odstoupit. V tom případě záleží jen na muzeu, jak v rámci smlouvy, jež s městem má, budovu obsadí,” sdělil nám vedoucí odboru Správy majetku ing. Tomáš Kapsa. Vyjádření muzea se nám do uzávěrky nepodařilo sehnat, takže dáváme prostor nájemníkům budovy, v osobě PhDr. Marcele Škábové.
Původní nabídka na pronájem domu v desolátním stavu (na něj již existoval demoliční výměr) zněla na prostory kanceláře v patře s podmínkou další adaptace. Po jejím dokončení se manželé Škábovi rozhodli využít i další prostory pro čajovnu. “První dva roky běžely celkem dobře. Pak ale na nás město vzneslo požadavek opravy fasády. To je zcela nesmyslné, když jsme pouhými nájemníky. Navíc oprava sgrafit je záležitostí Památkového úřadu, tudíž státu, nikoli soukromých osob. I k tomuto kroku jsme však byli ochotni, přestože výnosy z čajovny k tomu v žádném případě nedostačovaly. Hledali jsme proto náhradní možnost,” tvrdí dr. Škábová. Zároveň popisuje, jak z domluvy s městem sešlo. Návrh 50% částky pro “opraváře” fasády získané od státu, 10% od města (nájemci by uhradili zbylých 40% nákladů) neprošel z důvodu účasti muzea ve smlouvě. To kvůli přítomnosti archivů nechtělo podle Škábové ustoupit.
Další posun nastal první výpovědí loni v červenci, přičemž nájemníci prý měli zaplatit opravu celé fasády. Manželé Škábovi se proto obrátili na město s prosbou o alespoň dlouhodobý pronájem či předkupní právo. Odpovědí jim bylo pouze doporučení prodeje. “Obálkový systém přinesl tři nabídky, které byly vyhodnoceny jako nízké. Oklikou jsme se dozvěděli, že město učinilo odhad ve výši 1,5 miliónu, který bude spodní hranicí pro prodej. Ten byl však pořizován již z opraveného domu, naše investice v něm nebyly zohledněny,” stěžuje si dr. Škábová, která další výpověď obdržela na podzim, se lhůtou vystěhování do konce roku. “Smlouva zní na deset let. Ať přijde jakýkoli nový majitel, nesmí nás jako nájemníky přece pominout,” doufá. Jenže 6. května t.r. přišla výpověď poslední, se lhůtou do konce května, a Škábovi začali na den zcela přesně čtyři roky od založení svého podniku dům vyklízet.
“I když všechno špatně dopadne, úplně to pustit rozhodně nechceme. Čajům se budeme věnovat dál. Je to kus života, který se nedá vymazat. Zatím ale nemohu říci, zda budeme mít nějaký stálý stánek. Nicméně, už jsme obdrželi nabídku z jiného okresního města,” předestírá chmurné vyhlídky dr. Škábová. O podivný případ se budeme i nadále zajímat.
Marek Bradáč