Ministerstvo kultury ČR
zlikvidovalo experiment, který se osvědčil
STÁTNÍ HRADY KŘIVOKLÁTSKA BYLY ZRUŠENY!
KŘIVOKLÁT/PRAHA. Nečekaný “dárek” dostali k poslednímu “Ježíšku” druhého tisíciletí zaměstnanci organizace Státní hrady Křivoklátska. Organizace, která od 1. 7. 1994 spravovala hrady Křivoklát, Točník, Žebrák, Krakovec a Hamousův statek ve Zbečně, byla k 31. 12. 2000 Ministerstvem kultury ČR zrušena. “Nikdo se nás neptal na náš názor, nikdo s námi zrušení organizace nekonzultoval, pouze nám 21. prosince z ministerstva zavolali, abychom na 2. ledna svolali všechny zaměstnance, a ve středu 27. prosince jsem dostala oznámení, že jsem odvolána z funkce, protože se organizace připojí k Památkovému ústavu středních Čech,” uvedla dnes již bývalá ředitelka SHK Marie Šindelková.
Organizace Státní hrady Křivoklátska vznikla 1. července 1994 delimitací právě od Památkového ústavu středních Čech v Praze jako experiment Ministerstva kultury pro ověření nové formy správy památkových objektů. Kromě uvedených objektů s mobiliářem a pozemky bylo delimitováno také 22 zaměstnanců. V roce 1995, kdy byla na hradě Křivoklátě rozšířena expozice o třetinu prvního a druhý prohlídkový okruh, byl přepočtený stav zaměstnanců snížen na 20. Státním hradům Křivoklátska byl průběžně přidělován minimální příspěvek ze státního rozpočtu. Žádné účelové prostředky na údržbu a opravy objektu nedostávala.
Jako hlavní úkol si zaměstnanci organizace, podle slov Marie Šindelkové, stanovili snahu provádět činnosti na svěřených objektech tak, aby rekonstrukční práce probíhaly dobře a řemeslně čistě, aby mohly být v každé chvíli součástí prezentace objektu.
“Jsem naprosto přesvědčena, že tento experiment se plně osvědčil po stránce ekonomické a některé významné akce památkové obnovy, např. na Točníku a Hamousově statku ve Zbečně a loni dokončená digitální fotodokumentace mobiliáře svědčí o tom, že i odborná péče o objekty je na velmi dobré úrovni.”
To, že výsledky dosahované organizací SHK jsou dobré, potvrdila i tisková mluvčí MK ČR Dita Fuchsová. Poukázala však i na některé problematické jevy, jako je např. spor s Archeologickým ústavem nebo udělení pokuty křivoklátským stavebním úřadem. Hlavním důvodem pro zrušení SHK je však podle MK ČR naplnění Koncepce účinnější péče o památkový fond v České republice, kterou před dvěma roky schválila vláda. “Ta předpokládá postupnou centralizaci odborných služeb poskytovaných v oboru státní památkové péče,” vysvětluje Dita Fuchsová.
Marie Šindelková vidí důvod zrušení organizace, v jejímž čele stála, trošku jinak. Především v nejednotném postoji ministerských úředníků. “Dodnes experiment nikdo nevyhodnotil. My jsme přesvědčeni, že jednoznačně obstál. V žádném případě nám nejde o naše pracovní místa. Víme, že se na námi spravovaných objektech vykonalo hodně dobré práce. Nemohu se ale smířit se způsobem, jakým vystupují vedoucí úředníci MK. Jednají na základě osobních vztahů, naprosté odtažitosti od běžného života lidí, kteří jej prožívají na svých místech v terénu. Musím se ptát jaký důvod má tento z našeho pohledu zbytečný krok? Je to odpověď na nedávnou Petici zaměstnanců, kterým záleží na stavu spravovaných objektů? Nebo je potřeba odstranit doklad toho, že objekty mohou být velmi dobře spravovány i v jiném typu organizace, než jakým je Památkový ústav nebo je pozadí tohoto kroku jiné?” dodává Marie Šindelková.
Jan Švácha, Tomáš Bednařík