Stříbrný trenér
Jan Hůla z Pavlíkova zpíval z balkonu “Vy zelení hájové”
ČÁST OLYMPIJSKÉ MEDAILE UŽ JE NA OKRESE
V pátek 29. září v odpoledních hodinách přistálo na ruzyňském letišti letadlo s částí českých olympioniků. Na palubě se skrýval i reprezentační trenér českých skeetařů Jan Hůla z Pavlíkova, jehož svěřenec Petr Málek vybojoval v Sydney stříbrnou medaili. V neděli, po zhlédnutí slavnostního ukončení Her XXVII. olympiády, poskytl týdeníku Raport obsáhlý exkluzivní rozhovor, který přineseme v některém z následujících vydání. Dnes vytrháváme z kontextu alespoň část.
“Jste vůbec první, komu na domácí půdě poskytuji interview, teprve až v úterý budu poskytovat rozhovor deníku Sport. Ale v Sydney jsem si vašich kolegů užil až dost. V prvním okamžiku jsme vůbec nevěděl, co mám říkat. Stále dokola jsem jen opakoval, že jsem moc šťastný a že je to vůbec můj nejšťastnější den v životě.”
I proto se není co divit, že si bývalý mistr Evropy a světový rekordman dokonale vzpomíná na první slova Petra Málka bezprostředně po zisku stříbra. “Skočil mi kolem krku a řval: Janku, mám ji a už mi ji nikdo nevezme. Byl jsem moc dojatý. Později mi dal medaili na krk a stále opakoval: Máš na ni také svůj podíl. Jestli tedy opravdu mám, patří jeden její kousíček i manželce Drahomíře, které se mnou úskalí vrcholového sportu sdílí.”
Jan Hůla byl přes všechny peripetie s nominací o úspěchu svého svěřence přesvědčen. “Jak by také ne. Noc před odletem jsem dlouho do noci na balkóně zpíval svému otci, který je právě dnes jedenáct let po smrti, Vy zelení hájové. To vždycky před vrcholovými soutěžemi zabírá. Ráno říkám Petrovi: Včera jsem zase zpíval, takže tutově přivezeme placku. A ono to vyšlo. Tímto se dodatečně naší sousedce omlouvám za rámus, ale bylo to nezbytné.”
Výprava českých skeetařů se ještě v letištní hale dočkala toho nejvřelejšího uvítání od svých nejbližších. “Bylo to nádherné. V první řadě jsem utíkal k manželce a dcerce Janičce. Ta byla ze všeho toho šrumu vyjukaná, ale i to byl silný zážitek.”
Naopak dosud žádné oficiální přijetí a ani oslavy neproběhly v Pavlíkově. “Vůbec nic nebylo. Já do hospody moc nechodím, což mi je starostou vyčítáno, že jako kdybych nebyl místní. Ale já mám tak strašně málo času... Jestli nějaká akce proběhne, vůbec se jí nezříkám a rád nějaký ten chlup pustím.”
A jak probíhaly oslavy v samotném Sydney? “V několika vlnách. Ta poslední byla vůbec nejdelší a nejkrásnější. Slavili jsme v oficiálním domě Sazky s dobrým vínkem a českými písničkami až do rána.”
Na závěr jedna příznivá zpráva pro letošní nejlepší sportovce okresu, jak Jan Hůla, tak i Petr Málek přislíbili účast na vyhlašování Ankety týdeníku Raport - Sportovec okresu Rakovník 2000, kde bude k vidění i druhý nejcennější kov letošní olympiády.
Honza Prokop