Věříte politikům? Myslíte si, že jejich prohlášení pro sdělovací prostředky bývají alespoň někdy upřímná a pravdivá? Nechceme vás nikterak ovlivňovat, ale novinářská praxe většinou svědčí o pravém opaku. A tak jsme velmi přivítali, když se nám minulý týden podařilo zapůjčit od policejních vyšetřovatelů detektor lži. S jeho pomocí se nám podařilo získat následující zcela upřímná prohlášení tří regionálních politiků. V okamžiku, kdy přístroj začal signalizovat lež, byl diktafon vypnut a dotazovaný musel začít s výpovědí opět od začátku. Po několikahodinové usilovné práci jsme tak získali poněkud překvapivá, ale zato zcela upřímná doznání.

Ivan Koleňák, přednosta Okresního úřadu v Rakovníku

Víte, nastoupit do funkce po takovém veliteli, jakým byl pan Chalupecký, není nic příjemného. Je tedy pravda, že mi neustále vypadávají ze skříní nejrůznější kostlivci z jeho pozůstalosti, jako dluhy za hasičárnu, výstavba archivu, likvidované podniky apod., ale na druhou stranu se setkávám se spoustou lidí, kterým se po Chalupeckém stýská. Nejvíce to cítím ze strany tisku. Na takové kauzy, co měl můj předchůdce, se asi těžko někdy zmůžu. Třeba jak válčil s Korekou, nebo jak si nechal vyasfaltovat silnici ke své chalupě, jak se zbavoval nepohodlných úředníků. To byly příběhy! A ty palcové titulky v novinách! A já teď zvu novináře na tiskovky a sděluji jim, kdy bude agenda dopravně správní převedena na okresní úřady a jak dopadne novela zákona 168 na dobrovolné hasiče. Cítím pomalu ale jistě, jak o mne tisk ztrácí zájem, a je mi jasné, že bych si měl v této oblasti nějak polepšit. Vím například, že starosta Hrčka, přestože je abstinent, nabízí některým novinářům na tiskovce paňáky. Já sem pro příští rok připravil podobné zpestření. Hned 7. ledna 2000 jsem ve spolupráci s místním vojenským útvarem připravil přezkoušení novinářů z rozborky a sborky samopalu, postupně pak dojde na vojenské řády a velmi se těším též na opičí dráhu a pořadová cvičení. Při pohledu na obtloustlé nebo naopak rachitické postavy pánů od tisku se domnívám, že v této oblasti mají co dohánět. Rovněž jsem ve spolupráci s okresní vojenskou správou provedl kontrolu plnění cvičení záloh a zjistil tam u novinářů celou řadu nedostatků. Myslím, že postupně naleznu způsob, jak docílit toho, aby o mě psali noviny čtivěji než dosud.

Miroslav Hrčka, starosta města Rakovníka

Po roce ve funkci starosty pomalu ale jistě začínám chápat svého předchůdce. Ten vždycky tvrdil, že tahleta demokracie je v komunálních podmínkách úplně na hovno. Monarchie, to by bylo něco onajčejšího. Když jsme se na radnici střídali a tohle mi říkal, nechápal jsem, o čem mluví. Ale teď už mi to taky dochází. Co všechno bychom mohli dokázat, kdyby nám do toho zastupitelstvo nekrafalo. Přijdou na zasedání čtyřikrát do roka a chtěli by do všeho vrtat. Přitom vědí prd, co je to řídit úřad. S kolegou Píclem v tomto duchu připravujeme řadu novel zákona o obcích. Např. tolik diskutovanou otázku odměn řešíme návrhem, který umožní vyplatit odměnu starostovi okamžitě po jeho zvolení do funkce, a to rovnou na celé čtyři roky dopředu. Tohle opatření myslím dost zmírní počty odvolaných starostů, protože mezi námi, kdo by chtěl vyštípat starostu z funkce, když už za to nebudou žádný prachy a všechno bude předem vyplaceno tomu prvnímu. Hodně si slibujeme také od redukce počtu zasedání městského zastupitelstva. Ne, že bych proti těm krásným lidem něco měl, ale určitě nezhynu steskem, když je uvidím jen jednou do roka. Po zbytek roku by podle naší novely zákona o obcích měli zastupitelé zakázaný vstup na radnici. U dveří by stál obecní policajt, měl by na nástěnce fotky zastupitelstva ze všech tří stran, a kdyby se někdo i přes obecní zákaz chtěl do radnice dostat a cokoliv tam zkoumat, byl by vsazen do obecní šatlavy na Hané. Obecní vězení, to je totiž další věc, kterou bychom v příštím roce chtěli bezpodmínečně dotáhnout do konce. Je potřeba udělat maximum pro zvýšení prestiže úřadu starosty, a to bez účinných represivních nástrojů nelze. V nově připravované vyhlášce o majestátu starosty města budou zakotveny přestupky proti hlavě města i s příslušnou trestní sazbou. Od veřejně vykonávaných fyzických trestů až po trest odnětí svobody. Kdo mi třeba příště na zastupitelstvu řekne “ty vole”, dostane od domovníka Hlaváčka 25 krát pupendo pamětní medailí k otevření Tylova divadla. A že je to pořádná medaile!

Radim Smýkal, místostarosta města Rakovníka

Rád bych se vám svěřil s problémem, o kterém dosud neví ještě ani má manželka. Pracovní vytížení ředitele Zájmové umělecké školy spojené navíc s výkonem funkce neuvolněného zástupce starosty mi dělá v poslední době značné problémy. Abych vše stihnul, musím některé hodiny odučit na radnici. Mám štěstí, že starosta Hrčka je kulturní antitalent, takže si ani nevšimnul, že namísto počítačové klávesnice mám na psacím stole klávesy značky Yamaha a také, že věkový průměr “voličů”, které mě v poslední době nejčastěji navštěvují, se čím dále více snižuje. Prostě učím v úřední dny na piano, a aby se neřeklo, vysvětluji při tom žákům kromě hudební teorie i městské vyhlášky. Minulý týden vše vyvrcholilo, když hned po jednom nezvedeném žákovi přišel do piána nějaký starší občan se stížností. Já ho nejprve vyplísnil, že nemá přezůvky, posadil ho za klávesy, pustil metronom, a když neuměl zpaměti ani jednu přednesovou skladbu, dostal pravítkem přes prsty. To už bylo na něho příliš a šel si stěžovat do sborovny. Vlastně do ředitelny, starostovi. Mám teď čas na rozmyšlenou. Budˇodstěhuji z radnice piano, nebo starosta navrhne moje odvolání. A protože znám jeho sdělnost vůči tisku, říkám vám to radši sám, předem a bez uštěpačných poznámek. Věřím, že můj poklesek odmluvíte.