Když Technoart vyhrál konkurzní řízení, vybral si vaši firmu jako dodavatele? Podíleli se na rekonstrukci stavby přímo pracovníci Technoartu?

Technoart si nás jako dodavatele nevybral. Neměl vlastní stavební realizaci a hledal tak místní poddodavatele na některé práce. Na stavební a bourací práce si vybral sdružení Bick – Salk. Vedle nás ale na rekonstrukci pracovala řada jiných poddodavatelů, kupříkladu instalatéři, topenáři, atd. Pracovníci Technoartu se na stavbě přímo podíleli, dodávali a osazovali okna, dělali jevištní technologii, elektroinstalaci a sádrokartony.

Je známo, že se vám projekt rekonstrukce divadla příliš nezamlouval…

Projekt by si určitě zasloužil zpracovat do větších podrobností. Před tím, než se začalo stavět, se měly stanovit přesné standardy, aby bylo vše jasné dopředu. Když se věci dolaďují za pochodu, ani pro jednu stranu to nic nepřináší. Ale to je čistě věc projektanta a zadavatele. A jestli na projekt byla vypsána soutěž, jaká byla kritéria pro soutěž, kdo vyhrál, je otázka jiná. Vítěz projekt koncipoval samozřejmě po svém. To by udělal každý, ze svého pohledu bych také spoustu věci řešil jinak.

Nejdiskutovanější otázkou jsou disproporce mezi cenou předpokládanou a konečnou…

Například - a to je nepodložená informace, a proto bych s ní nechtěl nijak operovat - jsem zaslechl, že na začátku cenu za interiér Město stanovilo na pět miliónů. Za to se interiér, který byl posléze projektem určen, v žádném případě nedal pořídit. Vždyť jen cena sedadel, jejichž typ byl v projektu stanoven, dosahuje tří a půl milionu korun. Pro dokreslení, celkové náklady na interiér se nyní vyšplhaly na necelých 11 milionů. Ale odpověď na tyto cenové rozdíly musí dát Městský úřad Rakovník, ne já.

Po zveřejnění stanovisek z řad městských úředníků se veřejnosti průběh rekonstrukce nelíbí. Jaký názor máte vy jako její přímý účastník?

Veřejnost má připomínky k realizaci oprávněně. Přesto nevím, jaké konkrétně, jelikož její hlas příliš neslyším. Většinu dne totiž trávíme vevnitř v divadle. Jak už jsem řekl, problémy nastaly na začátku, kdy byl vybrán Technoart. Vyhrál výběrové řízení, v jehož zadání se počítalo s dobou rekonstrukce pěti měsíců. Tyto podmínky byly z hlediska soutěžního termínu realizace téměř nereálné. Nikdo by v tomto termínu nezvládl divadlo rekonstruovat. Další potíže nastaly, když Technoart z nějakých důvodů – ekonomických, obchodních, lidských, nevím – zkrachoval. V tu chvíli nebylo s kým komunikovat. Ing. Nenutil, který je podepsán jako projektant, z Technoartu odešel, stejně jako ostatní projektanti. Delší dobu nebyl určen jeho nástupce, takže ani o konkrétních technických problémech nebylo s kým jednat. Městu i sdružení Bick - Salk to přineslo neskonalé časové, finanční a jiné problémy. Každý na té špatné situaci prodělal.

V období mezi krachem Technoartu a kompletním převzetím zakázky vaší firmou došlo k rozkradení stavebního zařízení. Jaké věci a materiál zmizel. V jaké hodnotě? Kdo je podle vás za to zodpovědný?

To je nepravdivá informace. Žádný materiál se tady na stavbě neztratil a tudíž za to není nikdo zodpovědný. V tisku se sice objevily zprávy, že si pracovníci Technoartu vzali nějaké nářadí, se kterým zde pracovali, čímž si údajně řešili problémy se svou firmou. Tuto informaci potvrdit nemůžeme. Ale i kdyby se zakládala na pravdě, v nákladech stavby neznamená ani korunové navýšení. To je vnitřní věc firmy, která se zakázkou nesouvisí. Rovněž zde byly věci, které se musely opravit či předělat. Nelíbila se nám například nedodělaná práce na elektroinstalaci. Obrazně řečeno, toto samozřejmě “škoda” je. Určitě to stálo řadu prostředků navíc. Ale kdo je za to vinen, to vám říct nemohu. Převzetí zakázky jinou firmou stojí vždy nějakou korunu navíc, na tom se nedá ušetřit. Víte, s nástupcem sjednáte zakázku a teď si můžete vybrat. Buď ji s ním doděláte, nebo musíte hledat někoho nového, kdo nebude ochoten za to, co tady je, ručit a v tom dále pokračovat. Pak musíte vyhodit nebo nepoužít věci, které už jsou udělány. Pak najděte východisko… A Město našlo cestu, která vede ke konci.

Může ještě něco ohrozit předání divadla veřejnosti?

To víte, že ano, může přijít třeba zemětřesení...(smích) Ale vážně, myslíme si, že nic nemůže ohrozit předání. Čas na realizaci interiéru a dodělání stavebních prací je sice napjatý, jednotlivé profese by potřebovaly více místa pro svou činnost. Ale z pohledu 30. listopadu (datum rozhovoru – pozn.red.) jsme zodpovědní prohlásit, že divadlo do premiéry předáme. Slíbili jsme to my i naši poddodavatelé, kteří doufám dodrží slovo. A navíc, od toho jsme tady, abychom to dokázali.