Spor kolem financování bazénu mi stále více připomíná asi tak deset let staré problémy kolem financování dopravní obslužnosti. Když byla ukončena privatizace ČSAD a jeho prostory, strojový park i zaměstnance převzala společnost ČSAD Anexia s. r. o., nastalo první handrkování o výši a způsobu úhrady ztráty autobusové dopravy. Píši handrkování, protože úroveň oněch často velmi vzrušených debat ani jinak označit nelze. První porevoluční starostové se totiž domnívali, že ČSAD Anexie musí podnikat s kamiony a autobusy na jednom písečku, a ztráty vzniklé na straně autobusů vyrovnávat ze zisků v oblasti kamionové přepravy. Vznikaly dokonce kuriózní situace, kdy se starostové odmítali podílet na ztrátě, když bylo odhaleno, že manažeři ČSAD zakoupili pro svou potřebu služební vůz značky Audi. Dnes už je samozřejmě každému jasné, že do způsobu podnikání nemají starostové co mluvit a pokud chtějí zajistit dopravu občanů, musí dopravci uhradit výčíslenou ztrátu. Tento systém nakonec dostal i svoji zákonnou podporu.

Zhruba před měsícem došlo k uzavření ztrátového bazénu. Nabízí se srovnání s případem autobusové dopravy hned v několika rovinách. Na začátku byla rovněž jakási privatizace, kdy majetek získala do rukou Tělovýchovná jednota Tělovýchovná zařízení. Také se dá hovořit o službě, kterou je zajišťována občanská vybavenost města i okresu. Ztrátu se několik let dařilo pokrývat z dotací okresu a města. Až padla kosa na kámen. Město, které postupem času zůstalo v roli sponzora osamoceno, už nechce platit a snaží se zavedený systém změnit. Naráží však na skutečnost, že areál bazénu má ve svých rukou občanské sdružení. Obratností jeho vedení se podařilo zvolit do výboru převážnou většinu pracovníků bazénu. Je tu vedoucí, ekonomka, provozní, vedoucí údržby a dokonce i elektrikář. Takže pokud město jedná s výborem o nutnosti změnit dosud zavedený způsob vedení bazénu, nemůže se pohnout z místa. Potřebuje odsouhlasit změnu lidmi, kteří by si takovým souhlasem podřízli pod sebou svou vlastní větev. Stejně jako v případě dopravní obslužnosti se zde nabízí řešení: spokojit se se stávajícím stavem, anebo přijmout nejlepší z navrhovaných variant. Tou je podle mého názoru oddělení bazénu od sportovní haly, jeho převedení do majetku města, které by rozhodlo o způsobu dalšího provozování.