RAKOVNÍK. Vykácení Přílepské skály, o kterém jsme psali v minulém čísle, rozčílilo hodně našich čtenářů. V tomto čísle přinášíme na stejné téma rozhovor s pracovnicí Referátu životního prostředí při OKÚ RNDr. Alenou Škoudlínovou. Mimo to se nám ozval i jeden z pěti vlastníků pozemků, na kterých se skála nachází, pan Jindřich Wachtel. Máte možnost si tedy přečíst i autentickou výpověď člověka, který kácení zjistil a zmobilizoval policii.

Již před revolucí existovaly pokusy vyhlásit Přílepskou skálu jako přírodní rezervaci...

Materiály připravoval Český ústav ochrany přírody. V té době nebyly vyjasněny vlastnické vztahy a na katastrálním úřadě se ztratila jedna parcela. Po listopadu 89 se majetkoprávní vztahy vyřešily, ale vlastníci měli v té době zájem na Přílepské skále otevřít těžbu kamene. S tím pochopitelně ochrana přírody nemohla souhlasit. Vlastníci tenkrát nesouhlasili s vyhlášením chráněného území a právníci z Ministerstva životního prostředí doporučili tuto záležitost zatím odložit. Vše dopadlo tak, že se těžit nezačalo, ale také se nepodařilo území prohlásit za chráněné. My zde pochopitelně zmíněný návrh neustále máme a uvažujeme o tom i nadále.

Teď, když došlo k vykácení lokality, budou zřejmě místní velmi nakloněni tomu, aby se tak stalo…

Lokalita je v návrhu na vyhlášení za přírodní památku nebo přírodní rezervaci. Kategorii tohoto typu vyhlašuje okresní úřad. Je tedy nutné opět vstoupit do jednání s vlastníky, kteří se k této problematice budou opět vyjadřovat. Situace je taková, že existuje šance navrhnout vlastníkům určité výhody. Pokud se uzemí vyhlásí za chráněné, neplatí se daně, další výhodou je, že by bylo možné podle navrženého plánu provádět práce v chráněném území, které by byly placeny z Programu péče o krajinu Ministerstva Životního prostředí. Za určité práce je tedy možné získat nemalé finanční prostředky.

Jak moc je v současné době zmíněná lokalita poškozena?

Pochopitelně došlo k porušení zákona tím, že byly poškozeny a vykáceny stromy. Podle našeho názoru se jedná o škodu značného rozsahu. To ovšem musí posoudit policie. V současné době se tedy vše projednává na úrovni policie, Okresní úřad v Rakovníku úzce spolupracuje. Jinak na Přílepské skále došlo k určitému paradoxu. Stromy na Přílepské skále vyrostly ekologickou sukcesí. V centrální části nebyly vysazovány. Díky tomu se na Přílepské skále vytvořily takové podmínky, jaké tam jsou. Pro ochranu přírody a krajiny jsou zde nejcennější teplomilné plošky s chráněnými rostlinami a živočichy. Vlivem postupující ekologické sukcese došlo k tomu, že některé stromy a keře rostou rychleji, než bychom si přáli. Z toho důvodu bude potřeba některé stromy a keře odstranit. Zmíněné teplomilné plošky totiž zarůstají a zmenšuje se území cenné pro ochranu přírody. Když jsme se byli podívat na tomto území na začátku prázdnin (existuje videozáznam, ze kterého je jasný stav před poškozením – pozn. red.), bylo nám doporučeno, aby byl proveden asanační zásah a redukce dřevin. Odstraněny ovšem neměly být vzrostlé borovice, ale keře a některé břízy. Je tedy třeba odborně posoudit, jaká škoda se stala. V žádném případě však vlastník neměl právo tento zásah provést bez povolení. Zvláště velká škoda byla způsobena kácením po obvodu oblasti. Byla tak zničena hranice mezi intenzivně zemědělsky obhospodařovanou půdou a lesem.

Jindřich Wachtel

“Během jednoho dne mi zavolala maminka ze Šanova, jestli vím, co se děje na Přílepské skále. Že se u ní zastavil přílepský starosta s tím, že se na skále kácejí stromy. V tu ránu jsem nechal práce, sedl jsem do auta a jel do Přílep. Když jsme s mámou přijeli na Přílepskou skálu, uviděl jsem bílého žigulíka s plzeňskou SPZ. Vedle svačili dva kluci. U sebe měli motorové pily a já uviděl tu katastrofu. Ptal jsem se jich, co tam dělají a oni mi řekli, že je tam poslal majitel skály kácet. Chtěl jsem po nich povolení, ale oni žádné neměli. Jel jsem tedy do Přílep a zavolal policii. Přijela během deseti minut a chtěla vidět nějaké doklady. Ti kluci neměli u sebe ani techničák od auta. Maminka se s nimi bavila a zjistila, že se celá akce dohodla v hospodě ve Všehrdech. Kluci si chtěli vydělat. Řekl jsem policistovi, že chci ihned podat trestní oznámení, protože dohoda mezi všemi pěti majiteli skály zněla tak, že jeden bez druhého nebudeme nic dělat. Vždycky se musíme nejdříve dohodnout. Podařilo se mi sehnat ještě jednoho z majitelů Jirku Vachtla. Když jsem mu všechno říkal, nechtěl uvěřit. Když to uviděl, bylo mu pomalu do breku. Jak jsme se tak koukali ze skály, uviděli jsme dole pod sebou tři lidi. Mezi nimi i jednoho z majitelů skály František Bláha. Vzali jsme ho s sebou na policii. Úplně jako kdyby byl mimo, si pořád mlel, že máma má na skále 40% a že se začne kácet a že má povolení z báňského úřadu, že se začne lámat kámen. Říkal, že mu nabízí 35.000 korun za kubík a pořád dokola. Policie nás vyslechla a pak jsme se rozešli.”