Přestože je rakovnický pivovar již více než rok a půl uzavřen, začalo se v minulém týdnu opět hovořit o možnosti vařit v Rakovníku pivo. Na radnici se dostavil zástupce rodinného pivovaru Berounský medvěd a projevil zájem o zahájení pivovarské výroby v Rakovníku. Pro tento účel ovšem nechce použít stávající objekty rakovnického pivovaru, ale má zájem koupit od města nějakou menší budovu (v jednání je prázdný objekt v Palackého ulici) a protože se žádost pivovaru zřejmě objeví na jednání městského zastupitelstva, rozhodli jsme se firmu navštívit a blíže představit záměry, s kterými přichází do našeho regionu. Na otázky týdeníku Raport odpovídá JUDr. Václav Mayer, spolumajitel firmy.

- Jaká je historie vašeho pivovaru?

Myšlenku vybudovat v Berouně malý pivovar jsem měl v hlavě už dávno. První pokus v roce 1992 nevyšel. Pak jsem se stal spoluvlastníkem rozsáhlého objektu bývalého cukrovaru. Zde provozujeme naši hlavní činnost, kterou je zpracování kovového odpadu. V tomto areálu jsme v roce 97 zahájili rekonstrukci jednoho z objektů, v roce 98 byla vyrobena technologie a v červenci 98 uvařena první zkušební várka. Předpokládaný výstav v letošním v roce odhadujeme na 500 hektolitrů.

- Berounský medvěd je ale starší značka piva.

V Berouně byl pivovar, v roce 1978 ho převzaly Plzeňské pivovary. Zavřely varnu a udělaly tu stáčírnu pro plzeňský pivovar. Značka Berounský medvěd nebyla chráněna a já ji mohl převzít. Původní pivovar je úplně na druhé straně města, bez technologie, zůstaly jen prázdné budovy.

- Jaká je receptura vašich piv?

Produkujeme světlou jedenáctku a černou třináctku. Jsou to kvasnicová piva vařená plzeňským způsobem. Kvasnicové pivo je plné pivo, nefiltrované, má chlebovitou chuť a bohatý obsah vitamínu B. Odborníci říkají, že když se napijete, doušek pobízí k dalšímu doušku.

- Kde je lze ochutnat?

Zatím Berounského medvěda dodáváme jen do několika hospod jako doplňkové pivo. V Berouně hlavně do Country clubu, kde naše pivo tvoří 50 procent celkové spotřeby. Připravujeme také plnění do PET lahví.

- Kolik piva jste schopni uvařit při plném výkonu?

Na várku se vaří 10 hl. Za optimálních podmínek jsme schopni uvařit tři až čtyři várky týdně, při plném výkonu bychom tak mohli uvařit až patnáct set hektolitrů za rok. V tomto množství není odbyt problémem, protože prodáváme vlastně jen okolo komína. Protože se jedná o pivo kvasnicové, má úplně jinou chuť než piva, která se dnes běžně vyrábějí, lidé si pro něj přijdou.

- Myslíte si, že takhle malé pivovary mají budoucnost?

Mám hodně přátel v Německu a jejich zkušenosti potvrzují, že právě nejmenší pivovary mají větší šanci uspět než pivovary střední. Já si myslím, že v budoucnu tady budou obrovské pivovary, které budou vařit průmyslová piva, a vedle nich budou existovat malé pivovary. Střední pivovary vydrží jen stěží. Pivovar, který vaří více jak 20 tisíc hl, musí hospody všemožnými způsoby uplácet a investovat obrovské peníze do reklamy. A na to si nemůže vydělat.

- Pokud se vám podaří zahájit v Rakovníku výrobu piva, budete se snažit vyrábět pivo chuťově blízké Bakaláři?

Rakovnické pivo znám. Kdysi jsem na něj chodil ještě za Pály přímo do pivovaru. Z toho důvodu mě napadlo, že by si Rakovník zasloužil, aby se pivovarnictví zachovalo. Byla by škoda přijít o takovou tradici.

- Kdybychom se mohli dočkat první várky?

Nejprve se musíme domluvit s obcí. Pokud objekt bude k mání a bude vyhovovat, musíme všechno spočítat z hlediska sklepů, spilky a dalších prostor. Jestliže všechno vyjde, mohli bychom příští rok zahájit rekonstrukci. Mezitím přes zimu vyrobíme nádoby. Celé zařízení je naší výroby, sám technologii projektuji, už máme zkušenosti a víme, co se dá zefektivnit. V březnu by mohla začít rekonstrukce, nejprve bychom opravili přízemí a zahájili práci na pivovaru. Vše bude záležet na ceně objektu, protože jenom první stavební investice se bude kolem 3 miliónů a technologie bude stát další 2 až 3 milióny.

- Počítáte do budoucna i pivovarskou hospodou?

Ano. S pivnicí bez teplé kuchyně, maximálně se studenými jídly k pivu. Hospod je v Rakovníku spousta, nemám zájem jim konkurovat ve vaření

- Jaká je vůbec ekonomika malého pivovaru, za kolik prodáváte pivo?

Zatím prodáváme za šest korun světlou jedenáctku, tmavou třináctku za devět To je na hranici rentability, ale protože jsme se chtěli uvést na trh, nemohli jsme s cenou výš. I do budoucna se budeme snažit udržet na úrovni ostatních pivovarů.

- Budete se snažit přiblížit k chuti rakovnického piva?

Určitě. Už jsme zjišťovali, odkud bral pivovar vodu. Chci zkusit zajet pro 30 hl rakovnické vody a uvařit tři zkušební várky. Chuť piva ovlivňuje zejména voda, důležitá je i spilka a sklep a v první řadě čistota. Stejně jako v Berouně i v Rakovníku budeme potřebovat lidi z oboru.

- Jaký výstav plánujete v Rakovníku?

Dnes už vím, že varna v Berouně je malá. Pro Rakovník budu konstruovat dvacetihektolitrovou a 40-50 hl tanky.

- Je tohle vůbec ještě podnikání? Když si představím vstupní náklady, které by se měly vracet po osmi korunách za půlitr piva při výstavu 1500 hl, nemohu se dopočítat.

Je to spíš koníček. V pivovaru musíte být soboty, neděle, vlastně nepřetržitě. Pivo musíte pořád hlídat, ale potěší vás to. Várku si vedete od začátku až do toho půlitru, a to je něco nepředstavitelně krásného.

- Teď se vás zeptám jako člověka z oboru. Myslíte si, že bude ještě někdy obnovena výroba v rakovnickém pivovaru?

Myslím, že ne.