Stalo se, že jsme řekli dříve B než A, vyjádřil současný stav v hospodaření s plasty ing. Ivo Žďánský. Produkujeme tuny jednorázových nevratných obalů, aniž bychom měli vyřešenu otázku co s nimi. Čirá Dobrá voda, zelená Mattoni a Poděbradka, Pepsicoly, Cocacoly, atd v obchodech je stále více nápojů v plastových lahvích různých barev, ale částečně vyřešené jsou pouze lahve čiré a modré. Nebo třeba takový tetrapack je nezpracovatelná forma balení, kombinované obaly na mléko, nebo džusy.

Zatím šilháme po západních vzorech. Tak třeba Francie.

Ve Francii funguje systém EKOBALANŽ. Systém velice zajímavý, který ovšem vyžaduje, aby se dalo dohromady tisíce obcí. Konkrétně třeba 8000 obcí se domluvilo a postavilo společný systém spaloven a kompostáren.. V nich se z komunálního odpadu zužitkuje opravdu naprosto všechno. V procesu zpracování se oddělují suroviny ( i plasty), které se nabízejí jednotlivým zpracovatelům, oddělují se kompostovatelné složky, ty se kompostují a prodávají se zemědělcům a pak spalitelná složka. Z popílku se dělá sádrokarton. Při tom pálení vzniká teplo, které se buď přeměňuje na elektrickou energii, nebo se jím vytápějí skleníky a byty. Produktem spalovny je jenom proužek páry z komína, kamiony odvážejí suroviny a hnojivo. Státní politika je taková, že tam každý výrobce obalů, odvádí do státního rozpočtu určitou finanční částku za každou vyrobenou tunu obalů na likvidaci odpadu.A ten, kdo zase tu tunu odpadu zlikviduje, si peníze ze státního rozpočtu vyzvedne. Věřím tomu, že v důsledku to zase zaplatí lidi, protože ten výrobce obalu si cenu do výrobku promítne, ale je to nějaký systém, který podporuje hospodaření s obaly minimálně v tom, že obaly musí být ekologicky zpracovatelné.

Jak to funguje u nás?

Směsný komunální odpad likvidujeme odvozem na skládku komunálního odpadu, kde tuna stojí 400 Kč, ale poplatky se neustále zvyšují. Odpad separovaný, konkrétně PET láhve jsou problematické po více stránkách. Zpracovatelé odmítají přebírat surovinu, která je barevně netříděná, požadují pouze lahve čiré a modré. Zpracovatel požaduje zaplacení za kilo plastů nejméně 4 Kč a tuna přijde tedy minimálně na 4000 Kč. Láhve jsme vozili do Kamenných Žehrovic, firmy KOMEKO s.r.o., ale tam už je přestali od nás odebírat, takže to řešíme momentální poptávkou. Volíme buď SILON Planá nad Lužnicí, nebo Stod u Plzně i jiné. Je to pracné a proto se může stát, že sběrné nádoby lahvemi přetékají a mezisklad Na Hané, kde lahve třídíme, se zvětšuje. Chtěl bych požádat občany, aby lahve, než je odnesou do sběrných nádob, upravili sešlapáním a zazátkováním. Obecně máme problémy s nekázní lidí, kteří do nádob na PET lahve odhazují po večerech kdeco, včetně pošlých koček. Postih je sice na nás, ale legitimovat provinilce může jen městská policie, což je úkol pro třináct lidí v 17 a půl tisícovém městě naprosto nemožný.

Další problémy se rýsují u jinobarevných plastových obalů. Jaké bude řešení?

Zákon o odpadech určil všem původcům odpadů (obce), že musí odpad třídit. Co ale například se zelenými a jinými obaly? Částečné řešení, nebo spíše perspektivu pro řešení přináší vyhláška Ministerstva životního prostředí ČR o povinnosti zpětného odběru obalu, která vyšla v dubnu letošního roku. Podle ní by měli likvidaci použitých obalů za povinnost jejich výrobci a dovozci, jenomže pro ně se stává vyhláška povinnou až za tři roky, konkrétně od dubna roku 2002. S některými firmami se už MŽP dohodlo, že obaly budou odebírat dříve, řekl ministr Kužvart na setkání s občany v Rakovníku. Které to budou firmy, to řečeno nebylo, ale dal mně radu, abych se obrátil pro údaje na konkrétního pracovníka Ministerstva životního prostředí ČR.