Foto

Kurátor nové expozice Jiří Tláskal vedle svého oblíbeného obrazu Hudebníci.

 

Viktor Oliva byl vnímán jako nejuniverzálnější výtvarník své doby

Nové Strašecí otevře galerii slavného rodáka

O posvícení budou kroky občanů Nového Strašecí směřovat ke kulturnímu centru. S jeho rekonstrukcí je spojeno otevření Galerie Viktora Olivy (1861–1928). Dá se odhadnout, že dílo malíře, který významně ovlivnil výtvarné umění přelomu 19. a 20. století, přiláká do města laické milovníky kumštu i odbornou veřejnost. O tom, jaká úskalí a radosti přináší vytvoření umělecké galerie, si povídáme s tajemníkem městského úřadu a kurátorem Jiřím Tláskalem. Vytvoření expozice slavnému rodákovi se pro něj stalo srdeční záležitostí.

Kde se zrodil nápad vytvořit v NS galerii Viktora Olivy?

Viktor Oliva právem patřil k velké generaci umělců své doby, podobně jako Marold nebo Mucha. Právem si zaslouží, aby měl v rodném městě svoji galerii. Ono se vědělo, že se tu narodil, ale nevědělo se kde. V roce 2015 přišel radní Karel Kestner, že jeho známý vypátral v matrikách, že Olivův rodný dům je čp. 110 na Komenského náměstí (dnes drogerie). Také upozornil, že Oliva byl významný ilustrátor děl Nerudy, Vrchlického, Čecha a dalších slavných spisovatelů té doby. To mě zaujalo a protože mám ke knihám a umění blízko, navrhl jsem, že bych rád podnikl kroky k popularizaci slavného rodáka. Radním se myšlenka líbila a dali mi k jejímu naplnění patřičný mandát.

Čím jste začal?

Věděli jsme, že v roce 2016 bude mít malíř 155 let výročí narození a že by bylo dobré začít pamětní deskou na jeho rodném domě a vytvořením publikace o něm. Využil jsem svojí známosti se sochařem Albertem Králičkem, který na desce začal pracovat. V repozitáři Karlovy Univerzity jsem objevil bakalářkou práci paní Marie Nechvátalové Viktor Oliva dekoratér všednosti a napadlo mě, že by šlo práci transformovat do knihy. Vypátral jsem, že paní pracuje na nějaké doktorandské práci v klášteře v Mnichově a poslal jsem jí dopis. Myšlenka se jí líbila a tak jsem je dal dohromady s rakovnickým grafikem Václavem Melčem. Společně jsme se sešli v kavárně Slávie pod Olivovým nejslavnější obrazem Piják absintu a z té spolupráce vznikla fantastická publikace. 22. dubna 2016 jsme uspořádali první výstavu k malířově výročí. Během ní byla instalována pamětní deska a proběhl křest knihy. Dodnes se prodává po celé republice.

Vytvořit galerii slavného malíře, který je bezmála sto let po smrti (†1928) vypadá jako neřešitelný úkol?

Původně jsme chtěli pořádat občasné výstavy děl Viktora Olivy. Tehdejší vedoucí kultury na městě Lenka Nikodýmová přišla s nápadem vytvořit přímo jeho galerii v prostorách kulturního domu. Mně se ta myšlenka zalíbila a rada s ní souhlasila. Okamžitě jsem začal shánět po antikvariátech knihy s Olivovými ilustracemi, pak přišly na řadu i obrazy. Díky internetu máte takto spojené antikvariáty po celé republice a tak jsem se začal hlásit do internetových aukcí a jezdit po starožitnictvích. To, co zde vidíte, je práce za pět let.

Kdo vlastně tento nákup financuje?

Foto

Malíř Viktor Oliva.

 

Jak v radě, tak v zastupitelstvu mají pro nákup děl pochopení. Buduje se tu něco, co bude mít pro město trvalou hodnotu. Takže mi každý rok schvalovali 100 tisíc na nákup Olivových děl. Dnes už sbírku nelze chápat jen jako jednotlivé obrazy. Jako komplet má nepoměrně větší hodnotu.

V odborných textech je Oliva vydáván za muže širokého záběru – byl malíř, ilustrátor, portrétista, redaktor. Který směr u něj převažoval?

Zejména byl ilustrátorem knih a maloval i do humoristických časopisů. Byl vnímán jako jeden z nejuniverzálnějších výtvarníků své doby. Říkalo se o něm: „Ten dělá všechno.“ Má se za to, že původně chtěl být malířem krajin, ale z finančních důvodů začal s portréty významných osobností. Pak se stal ilustrátorem publikací a jistou dobu pracoval pro velké nakladatelské domy, jako byl Topič, Vilímek nebo Otta. Pracoval také jako redaktor Zlaté Prahy, prestižního, vlastenecky zaměřeného časopisu. Vydával ho Otta a Oliva zde působil jako redaktor výtvarné stránky. Dále byl dvorním ilustrátorem Jana Nerudy, K. V. Raise, Ignáta Hermanna… Ilustroval také první vydání Výletů pana Broučka od Svatopluka Čecha. Mimochodem i tuto knihu se nám podařilo získat.

Jako novináře mě zaujalo, že byl typografem?

Byl vyloženým inovátorem některých věcí. Například písma na obálky knih. Začal kombinovat různé typy a velikosti písma, což se tak ujalo, že ho někteří výtvarníci napodobovali. Také přišel s myšlenkou, že by obálka neměla být jen krásná, ale že by měla odpovídat obsahu dané knihy. Další inovací zamotal hlavu hlavně tiskařům. Ilustrace začal na stránkách vkládat přímo do textu. To vše byla inspirace, kterou načerpal v Mnichově a v Paříži. Obecně se říká, že Oliva zanesl do ilustrace lehkost a ležérnost, ale také realitu. Nemaloval jen hezké věci, ale i postavy z prostředí chudobinců a blázinců. Oliva rád maloval po vzoru mistrů vlámského umění, jako byl Rembrant. Známé jsou jeho fresky v Měšťanské besedě v Plzni a na Žofíně. Jeho dílem je pamětní deska na domě u Dvou Slunců, kde bydlel Jan Neruda.

Byl už za svého života uznávaným umělcem?

Řekl bych, že se natolik zapsal do vývoje knižní kultury, že v tomto směru patřil k těm nevýznamnějším. Jeho ilustrace byly velmi frekventované. Možná nějakou knihu máte doma a ani o ní nevíte. To mu pochopitelně přineslo uznání a slávu. Zvlášť v letech 1890 až 1910, kdy byl dvorním ilustrátorem slavných literátů. Jeho ženou byla herečka z Národního divadla, takže pronikl i do světa divadla a karikoval různé umělce. K jeho stylům patřil historismus, impresionismus a secese.

Jaké byly povahové rysy malíře?

Oliva byl považován za velice pracovitého, zároveň veselého a vtipného muže. Na druhou stranu nepatřil mezi ty, kdo vysedávají po kavárnách ve skupině bohémských umělců nebo že by holdoval alkoholu. Myslím, že jeho život ani moc radostný nebyl. Je o něm napsána povídka z nedalekých Mšených Lázní, kam jezdil a staral se tu o vnuka – sirotka po zesnulé dceři.

Jaký byl Olivům vztah k rodnému Strašecí?

Foto

Plakát k jubilejní výstavě 1908.

 

O tom bohužel nemáme žádnou informaci. Určitě věděl, že ze Strašecí pochází a všude se to uvádí. Strávil zde tu nejkratší část svého života (odhadem 5 let) a pak se jeho rodiče odstěhovali do Prahy. Že se do našeho kraje vracel, můžeme odvozovat například z obrazu z Křivoklátska, který vlastníme.

Většina lidí zná Olivům obraz Piják absinthu. Ten máte v galerii také?

Jednoho dne přijel pan Vladimír Kleindienst a přivezl zarámovanou reprodukci tohoto – dá se říci – nejslavnějšího Olivova obrazu, aby tu dokresloval atmosféru. Ostatně ani v kavárně Slávia nevisí originál. Ten vlastní Vladimír Železný, bývalý ředitel TV Nova.

Které dílo vám dělá největší radost?

Musím říct, že všechna. Když díla dražíte, tak to ani nijak nejde. Protože, když se to nepodaří, tak je to velké zklamání. Považuji proto za velký úspěch, že se nám podařilo dát dohromady sbírku knih, které Oliva ilustroval. Máme jich více než 200 a po Národní knihovně se jedná o nejucelenější sbírku. Jinak mým nejoblíbenějším dílem jsou Hudebníci – žánrový obrázek. Vyzařuje z něj radost a dobrá nálada.

Jaká je filozofie galerie?

Jedná se o stálou expozici. Už jen proto, abychom díla nemuseli neustále stěhovat. Ostatně na projekt Galerie Viktora Olivy jsme žádali o dotaci na Ministerstvu pro místní rozvoj a vyhověli nám, protože žádná taková v republice není. Celková rekonstrukce prostor stála 3,5 milionu a 1,5 milionu jsme získali díky dotaci. Počítáme s tím, že pokud budou originály exponátů přibývat, tak je budeme obměňovat za některé reprodukce.

Co byste vzkázal návštěvníkům, kteří se sem chystají během posvícení?

Odhadujeme, že galerie zvýší zájem turistů o naše město, zvláště školy by měly mít její návštěvu skoro povinnou. (směje se) Umění – jak známo – povznáší ducha a tak bych si moc přál, aby si sem našli cestu zejména novostrašečtí občané. Prostory galerie jsou opravdu nádherné a díky dílu našeho rodáka Viktora Olivy na ni můžeme být všichni právem hrdi.

Sláva Vaic

Katalog služeb

RAPORT.CZ
TYDENIK PRO RAKOVNICKO A NOVOSTRASECKO

Prezentace spadá do kategorie Úspěšný web

© Copyright 2009 Týdeník Raport - všechna práva vyhrazena


Bez písemného svolení vydavatele je zakázáno jakékoli užití částí nebo celku díla, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem,
mechanickým nebo elektronickým, v českém nebo jiném jazyce.