Foto

Radmil Drahoňovský

 

Ale ani pandemie a „zpomalení“ světa globální oteplování nezastavilo

Loňský rok byl srážkově nad normálem

RAKOVNICKO. Letos jsme zažili to, co už dlouho ne – několika centimetrovou sněhovou pokrývku, která vydržela pár dnů, teploty hluboko pod bodem mrazu a na podzim více dešťových srážek, než jsme za poslední léta zvyklí. O tom, jaký byl loňský rok, co se množství srážek týká, a co nás čeká do budoucna, jsme si povídali s geologem, geofyzikem a poradcem ministryně financí pro oblast ekologie RNDr. Radmilem Drahoňovským.

Při našem posledním rozhovoru na začátku loňského roku jsme se bavili o tom, že na našem území panovalo největší sucho za posledních 500 let. Jaký byl zbytek roku? Byl také extrémně suchý? Loni přece jen na našem území bylo více deštivějších dnů, zažili jsme i sněhovou pokrývku. Pomohlo to nějak?

Pokud byste mi tuto otázku položila někdy koncem prázdnin minulého roku, asi bych vám odpověděl, že zažíváme již šestý suchý rok za sebou, tedy od roku 2015. A když již sucho trvá nepřetržitě tak dlouho, logicky by měla přijít změna. A dá se říci, že ta změna přišla. Celoročně můžeme rok 2020 z hlediska celkových srážek hodnotit jako prakticky normální, dokonce velmi mírně nadnormální. Pokud bychom ho porovnali s úhrny srážek v období 1961 až 1990, tak byl na srážky dokonce o 7% bohatší. Stejně by tomu bylo i při porovnání srážek proti období 1981 až 2010. I zde to vychází o 7% více. Nejdeštivějšími měsíci byly únor, březen a pak červen, srpen, září a říjen. Listopad a prosinec byl však pouze pod 50 % normálu.

A co sníh a mrazy letos v únoru? Pomohly nějak v boji proti suchu?

Co se týká ledna a února, tak ty určitě pomohly. Již leden byl na srážky o 31 % bohatší. Dá se tedy říci, že letošní zima skutečně přinesla vody dostatek. Ale pozor, zatím spadlo pouze tolik srážek, že došlo k doplnění vláhy ve svrchních vrstvách půdy, a tedy i půdním horizontu, což je pro zemědělce určitě dobrý předpoklad do letošního roku. Dokonce v některých místech našeho okresu můžeme na polích pozorovat, že je zde vody nadbytek. Vytvářejí se zde vodní plochy, na kterých bylo možné díky mrazům bruslit. Jako například v Krupé blízko kostela sv. Gotharda. To tady dlouho nebylo.

Kolik loni spadlo na našem území srážek? Kolik se jich vypařilo a kolik se vsáklo do spodních vod?

Pokud budu mluvit o průměru za celý Středočeský kraj, tak to bylo cca 629 mm. Na území hlavního města Praha dokonce 766 mm. U nás lze za signifikantní považovat srážkoměrnou stanici Petrovice a zde se musím přiznat, že její data za rok 2020 neznám. Lépe řečeno, neměl jsem čas si je zjišťovat, ale měly by být cca o 100 mm nižší než ve Středočeském kraji. Zde vás ale musím přerušit, stále se ptáte na výšky srážek a sucho, ale pokud si dobře pamatuji, tak vícekrát, a to i na stánkách vašich novin, jsem se snažil vysvětlovat, že problém sucha nejen v povodí Rakovnického potoka spočívá především v dlouhodobém a stále pokračujícím růstu průměrných ročních teplot. Čím je teplejší klima, tím jsou větší výpary vody v krajině a to vede k suchům, k nedostatkům vody v půdě, v povrchových tocích a také podzemních vodách.

To máte pravdu, bavili jsme se také o globálním oteplování a o tom, že celosvětová teplota stoupla o 2 stupně Celsia a o všem zlém, co to přináší. Jenže minulý rok přišla pandemie a lidé se začali chovat jinak. Jezdili méně auty, letadla nějaký čas dokonce takřka nelétala, svět se tak nějak uklidnil. Myslíte, že to pomohlo ke zpomalení globálního oteplování?

No, asi vás zklamu a musím předestřít, že to je můj názor, který jsem si neměl čas nikde neověřovat ani potvrzovat. Pandemie sice vedla ke zpomalení produkce CO2, ale v atmosféře ho je pro další růst teplot stále víc než dostatek. A dokonce došlo k tomu, že po zastavení řady lidských činností se atmosféra přechodně vyčistila od zplodin. Snad jste v televizi zahlédla, co to udělalo v Číně. Bohužel, čistá atmosféra vede k tomu, že na zemský povrch a vodní hladiny dopadá sluneční záření s větší intenzitou – neztlumené. Tato prostředí se pak více ohřívají a od nich následně i atmosféra. Zcela jistě tedy rok 2020 a vliv covidu v tomto roce není bodem zlomu. To by covid lidskou činnost musel zastavit na mnohem delší dobu a to si asi přeje jen málokdo. Dle mého názoru proto i z tohoto důvodu rok 2020 (spolu s rokem 2016) byl globálně zatím nejteplejším v historii měření.

Jaký podle vás bude letošek, co se srážek a teplot týká?

Foto

Po letošní zimě stoupla hladina Rakovnického potoka.

 

Přál bych si, aby srážky podstatně vzrostly a teplota už nestoupala, ale obě tato přání se mi současně určitě nesplní. Co se týče průměrných teplot, ty porostou nadále zcela určitě. Ty covid ani Bruselem direktivně prosazovaná elektrifikace dopravy nezastaví. Budeme sice jezdit v tzv. „čistých autech“, ale budeme do nich dávat „nečistou energii“. Zde máme v Evropě jednu šanci a to, že se zpomalí Golfský proud. A to se již děje.

Kdy se podle vás budeme na Rakovnicku potýkat s nedostatkem spodní vody? Kdy s nedostatkem povrchové?

S nedostatkem podzemní vody se už potýkáme a ani letošní zima tomu nijak podstatně nepomohla. Pokud srovnám úroveň hladiny podzemních vod v rámci celého povodí Rakovnického potoka s dostupnými údaji před cca 15 lety, hladina podzemní vody celoplošně v horních částech povodí Rakovnického potoka poklesla až o 2 metry. A to je skutečně obrovské množství vody, které se od nás ztratilo, resp. vypařilo. Na několika místech okresu v tomto časovém horizontu mám dokonce zaznamenán pokles o 5 metrů.

Co se týče vody povrchové, to si myslím, že každý už vidí. Když už někdy zaprší, tak přechodně voda v tocích je, ale pak je jí zase málo. Proto se také plánuje výstavba retenčních nádrží u Šanova, Senomat a řada dalších opatření, jejichž popis by byl nad rámec tohoto článku.

Spolupracujete se starosty z Rakovnicka. Potýkají se obce s nedostatkem vody? Vysychají lidem studny?

Ano, řada starostů se na moji firmu obrací a v rámci našich možností a zkušeností se jim snažíme vyhovět. Dá se říci, že v minulém roce jsme zachránili minimálně dvě obce na našem okrese. Pokud bychom nenastoupili, tak by byly bez vody. Které obce to jsou, nebudu jmenovat. V těch obcích se to ví. Když je vody nedostatek a obec leží na skalním pro vodu neprostupném podloží, tak vodu nalézt a také navrtat skutečně není jednoduché. To vyžaduje praxi a zkušenost. Zde vám dobrá vůle a žádný úřední papír nepomůže. A ani to neukecáte.

Problematika individuálních studní, to by bylo na dlouho. V minulém roce jsem zažil rekord, kdy se na nás v jednom dni obrátilo 25 lidí, kteří chtěli, abychom nejlépe ihned začali řešil jejich problém s vodou.

Jak to vypadá se stavbou retenčních nádrží Šanov – Senomaty? Je vůbec reálné, aby byly využívané ještě před dokončením přivaděče z Ohře? Kdy by mohly být využívány?

To není otázka pro mne. Ta by měla být směřována nejlépe na správu povodí Vltavy, která to má na starosti. Pokud to však mohu hodnotit obecně a zjednodušeně, tak jsme na cestě správným směrem a jsem tomu rád. Jenže její uskutečnění bude ještě stát nemalé úsilí a především hodně peněz. A ta cesta není krátká, bez zákrut a výmolů. Ale když už někam takhle směřujete a máte šanci, že cíle dosáhnete, tak se stává, že se s vámi někdo chce svézt a také na tom vydělat. A to se také podle mne logicky děje. Okolo retenčních nádrží, přivaděče a Jesenického rybníka se dějí věci, které by se nejen podle mého přesvědčení dít neměly. Daly se předvídat a také se předvídaly. Například, pokud mám správné informace, Jesenický rybník byl v době vážné přípravy projektů výstavby retenčních nádrží ještě v rukách státu. Teď patří někomu jinému a stát by ho „údajně“ na základě „nových zjištění“ měl vykupovat zpět.

Nechcete říci závěrem aspoň něco pozitivního?

Pokud mohu, tak snad ano. Někdy v polovině 90. let jsem si plně uvědomil, že problematika napjatých zdrojů vody v povodí Rakovnického potoka je vážná, že se bude zhoršovat a že je nutné ji začít systematicky řešit. Od počátku mi bylo jasné, že bez silného spoluhráče jako soukromá osoba ničeho nedosáhnu. Že takové partnery v relativně malém okresním městě najdu, jsem ani nepředpokládal. A přesto se tak stalo. Dlouhodobě spolupracuji s Tradičním pivovarem v Rakovníku a také firmou Procter and Gamble, kteří patří mezi naše největší odběratele podzemní vody. Zásadní roli zde hrají zemědělci, kteří jsou na vodě ze srážek bezprostředně závislí a pokud srážky nepřijdou, tak jsou hodně slyšet. Spolu s Okresní agrární komorou byly právě tyto firmy hlavními pilíři, které mně a ing. Vackové umožnily problematiku sucha na Rakovnicku v rámci ČR zviditelnit. To vedlo k tomu, že jsme v roce 2015 u Sobotkovy vlády prosadili zahájení realizace nápravných opatření v povodí Rakovnického potoka. Další vlády v tomto již musí pokračovat. Obě tyto firmy věnují této problematice nadále zvýšenou a cílenou pozornost. Stejně tak jako naši zemědělci reprezentovaní toho času předsedou Středočeské agrární komory ing. Jaroslavem Milolášem z Chrášťan. Jejich společné úsilí je pro mne zárukou, že se postup řešení problematiky přírodních zásob vod na našem okrese nezastaví, neskončí na slepé koleji.

Renáta Fryčová

Katalog služeb

RAPORT.CZ
TYDENIK PRO RAKOVNICKO A NOVOSTRASECKO

Prezentace spadá do kategorie Úspěšný web

© Copyright 2009 Týdeník Raport - všechna práva vyhrazena


Bez písemného svolení vydavatele je zakázáno jakékoli užití částí nebo celku díla, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem,
mechanickým nebo elektronickým, v českém nebo jiném jazyce.