Foto

Ovocný sad s původními odrůdami jabloní. (Žaneta Krycnerová)

 

Botanická zahrada má unikátní systém rostlin. Veřejnost o ní mnoho neví

Kdo vrátí lesk a slávu rakovnické „botárně“?

Botanické zahrady bývají stejně jako jejich zoologické protějšky oázami relaxu i ponaučení. V pražské Troji nebo v Liberci v nich najdete mikroklima různých podnebných pásem s typickou květenou. Turista zde může strávit celý den a nenudí se. I Rakovník má svoji botanickou zahradu. Od roku 1963 se na ploše 1,5 hektaru nachází hned vedle dnešního akvaparku. Místní zpravidla vědí, že existuje, ale navštívil ji málokdo. Od jara do podzimu je přitom otevřena od pondělí do pátku. A zdarma.

Podophyllum a drakovec

„Tohle je podophyllum emodi. Od Vaška Laňky vím, že roste v Himálaji ve výšce kolem 2,5 tisíce metrů. Jestli kromě okrasného měla rostlina ještě další užitek? To nevím.“ Prvního října je v rakovnické botanické zahradě nádherně. Ostré podzimní sluníčko si zde vychutnává i energický osmdesátník Richard Röder. Červené plody ve tvaru paprikových lusků bere opatrně do rukou. Se vzácnou rostlinou jej před lety seznámil bývalý správce zahrady – biolog Václav Laňka.

Rakovnická „botárna“ (ta zkratka není hanlivá, ale používá ji většina lidí, se kterými jsme o ní hovořili) je však pověstná spíš drakovci. Kvetou pouze pár dnů v červenci. Jejich květ se podobá dračí tlamě s vyplazeným jazykem.

O tuhle informaci už se s námi dělí současná správkyně zahrady Žaneta Krycnerová. Právě se vrátila od doktora a tak místo pracovního obleku má na sobě slušivý červený kabát. „Pan Röder je jeden z mála návštěvníků, kteří sem chodí pravidelně. Jinak spousta kolemjdoucích ani neví, kudy se sem vchází,“ poukazuje na poněkud zastrčený vchod zahrady.

Podle pamětníků tu původně bývaly louky a vedl tudy náhon k Hradcovu mlýnu. Že botanická zahrada v sousedství Rakovnického potoka v roce 1963 vznikla, je zásluha někdejšího zástupce ředitele Střední zemědělské školy v Rakovníku (SZeŠ) Václava Pelikána. A tak je na ceduli u vchodu napsáno: „posláním zahrady je pomáhat výuce teorie a praxe studentů školy“.

A platí to dodnes. „Zahrada je koncipována jako ukázková. Je tu ovocný sad, pěstovaly se tu zelinářské kultury a květiny. Spousta činností se tu už ale nedělá, respektive se o ně nemá kdo odborně starat. S údržbou nám tu pomáhají hlavně studenti zemědělské školy, kteří sem chodí na praxi,“ přibližuje Žaneta Krycnerová.

Je absolventkou střední zahradnické školy v Mělníku a jako správcová botanické zahrady nastoupila před 2 lety.

Vedle ovocného sadu je podle ní na zahradě nejcennější tzv. botanický systém. Více než 400 čtvercových políček oddělených betonovými obrubníky. „Já tomu říkám hroby. Najdete tam rostliny řazené podle čeledí,“ ukazuje na část zahrady, o kterou se odborně stará penzista Jan Škoudlín.

Čtyři na hektar

Odborných rukou je na zahradě zapotřebí. Pravidelný zásah sadaře by potřebovala další chlouba zahrady: ovocný sad s početnými původními odrůdami jablek. „Stromy tvořily špalíry. Většina z nich je cenná tím, že se jedná o odrůdy z roku 1963. Některé jsou odrostlé a chtěly by vyměnit,“ přibližuje zahradnice.

O prořezání si říkají také dominantní okrasné stromy lemující zahradu. Jejich uschlé větve by při pádu mohly někomu přivodit úraz. V takovém případě se škola o pomoc obrací na město, kterému zahrada patří.

Kdo někdy pěstoval i na malém kousku zahrady nějakou plodinu, ví, co to dá práce. Pokud na 1,5 hektaru plochy chcete mít vedle upraveného sadu, okrasných dřevin, rododendronů a letniček také posekané trávníky, ošetřené skleníky, na podzim shrabané listí, přeházený kompost a poklizené cesty, je to práce pro více než dvě lidské ruce.

„Zpravidla pracují v botanických zahradách čtyři lidé na hektar. Je pravda, že část prací u nás udělají studenti v rámci praxe. Ale musíte se jim věnovat, takže pro změnu zase neudělám nic já,“ usmívá se zahradnice.

Jejím dalším vydatným pomocníkem je důchodce Václav Vaň z Panošího Újezda. „Jsem za něj strašně ráda. Je to ohromný pracant a za druhé chlap. Takže tady všechno opravil. Je tu ale jen od jara do podzimu.“

Ani to však nestačí. Zahrada by podle správcové uživila dva lidi na hlavní pracovní poměr v sezóně, a když jsou studenti na prázdninách, tak i další brigádníky.

Foto

Zahrada je součástí výuky odborných předmětů studentů SZeŠ.

 

Smlouva o výpůjčce

Během jarní epidemie koronaviru na zahradě citelně chyběli právě studenti. Růstu zeleně navíc napomohly vydatné deště a přebujelá vegetace neunikla ani pozornosti starosty města Rakovníka. „Botanická zahrada je majetkem města a ŠZeŠ na ní hospodaří na základě smlouvy o výpůjčce. Před měsícem jsem místo navštívil a s ředitelem SZeŠ jsme hledali řešení pro zlepšení stavu a udržení zahrady. Z návštěvy vyplynulo, že škola některé práce není schopna vlastními silami zabezpečit a potřebuje pomoc města,“ zaznamenal na místě starosta Luděk Štíbr.

Starosta řediteli SZeŠ navrhl, že by město z rozpočtu uvolnilo ročně 120 tisíc například na prořezy velkých stromů s tím, že ostatní práce bude ze svých prostředků hradit škola. „K současné smlouvě bychom udělali dodatek, že škola peníze využije na provozní náklady a řádně je doloží. Tento krok posvětila i městská rada,“ naznačil řešení starosta.

Jestli škola tuto pomoc přijme, zatím není jisté. Ředitel Ivan Kup nám potvrdil, že si nechal čas na rozmyšlenou a pro nabídku města zjišťuje podporu na kraji a ministerstvu školství.

Rodinné stříbro

Rakovnický starosta nebere další vývoj v botanické zahradě na lehkou váhu. Zahradu, která má status významného krajinného prvku, považuje za „rodinné stříbro“ města. Přeje si, aby sloužila nejen k výuce SZeŠ, ale i jako místo poznávání pro ostatní rakovnické školy. V neposlední řadě jako oddechové místo pro místní občany a turistické lákadlo. „Botanická zahrada byla vždycky chloubou našeho města a rozhodně jí nenecháme padnout. V případě, že by škola nenašla odpovídající způsob hospodaření, budeme hledat jiné způsoby, jak její činnost zachovat,“ naznačuje starosta.

Slova starosty podtrhuje projekt na revitalizaci botanické zahrady. Je z pera architekta Karla Zusky a pár let už leží v zásobníku projektů města. O projektu ví také Žaneta Krycnerová. Sama má řadu nápadů, jak zahradu zatraktivnit a nalákat sem školy i širokou veřejnost.

Kromě již zmíněné úpravy dřevin a zázemí pro studenty a zaměstnance by si podle ní zasloužily pozornost i chodníky, které už se místy ztrácejí. Protože již nyní se v zahradě pořádají poznávací soutěže, stálo by za to zaměřit se na vzdělávací programy pro děti. „Investovala bych do informativních tabulí, které by se daly během sezóny měnit, podle toho, jak by se měnila zahrada. Využití by určitě našla i venkovní učebna, tak aby se děti mohly vzdělávat přímo tady pod širým nebem,“ navrhuje správcová zahrady.

Podle ní by stálo za to udělat i více vchodů pro veřejnost do zahrady. Například od bývalého hřiště minigolfu. Budovu, která zde stojí, v současnosti dali do pořádku Rakovčelaříci. Mají zde zázemí a na zahradě dva ukázkové úly se včelami. Pro děti jsou zde k vidění voliéry s okrasnými ptáky nebo králíkárny, o které se starají studenti z chovatelského oboru SZeŠ.

Za úvahu by stálo také zřízení několika parkovacích míst. Místo pro ně je uvnitř zimního stadionu. Ten přímo se zahradou sousedí a odkud by do ní šel udělat další vchod.

Nápadů by podle správcové zahrady bylo mnoho a je si vědoma, že jejich realizace záleží na množství investovaných prostředků i rukou, které by byly ochotny se na údržbě a chodu botanické zahrady podílet.

Lidé nám nevadí

V žádném případě by ale na chod zahrady nechtěla vydělávat zavedením vstupného.

„Vstupné? To ne. To už by byl další člověk, a když, tak vstupné dobrovolné. Nám lidé při práci nevadí, a pokud se chovají slušně, jsme rádi, že mají zájem,“ říká zahradnice.

Na to, až někdo vrátí dřívější lesk a krásu rakovnické „botárně“, si zřejmě budeme muset počkat, neboť současná pandemie velkým investicím nepřeje. Na druhou stranu už teď se dá tušit, že zvýší náš zájem o přírodu a vše kolem ní. To by pro naši zahradu mohlo být dobrou zprávou.

Sláva Vaic

Katalog služeb

RAPORT.CZ
TYDENIK PRO RAKOVNICKO A NOVOSTRASECKO

Prezentace spadá do kategorie Úspěšný web

© Copyright 2009 Týdeník Raport - všechna práva vyhrazena


Bez písemného svolení vydavatele je zakázáno jakékoli užití částí nebo celku díla, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem,
mechanickým nebo elektronickým, v českém nebo jiném jazyce.