Foto

Největším pomocníkem nám bylo počasí. (Lenka Šulcová u květnaté louky na Tyršáku).

 

Barevné trávníky zlepšují klima, jsou pastvou pro hmyz i lidské vnímání

Květnaté louky ve městě? Ano, ale s rozumem

„Ještě před desítkami let bylo luk všude plno. I malé dítě na nich rozpoznalo, jak vypadá kopretina, mateřídouška, vlčí mák nebo chrpa. Seno z louky vonělo a dobytku v zimě chutnalo jako čerstvá pastva. Louky plné barevných květů byly domovem drobných živočichů, motýlů a hlavně včel. Nektar z nich snášely do svých úlů a květový med byl včelaři ceněný jako nejkvalitnější. Moderní způsob zemědělství – především používání herbicidů – způsobily, že louky typické pro českou krajinu prakticky vymizely.“

Pokud jste se na samém kraji léta vydali pěšky nebo na kole podél Rakovnického potoka k Tyršovu koupališti a přejeli jste dřevěnou lávku po cyklostezce směrem k Hamru, narazili jste na informační ceduli s textem z úvodu našeho článku.

Květnatou louku, která zde letos na jaře vznikla, vytvořila příroda a lidské ruce. Je pravdou, že nedávná přívalová voda s krupobitím, jí poněkud ubrala na kráse, přesto jsou její autoři spokojeni. První zkušenosti ukazují, že podobné plochy uvnitř měst dokáží vedle estetické hodnoty zlepšit ovzduší během sucha a letních veder.

Vzpomínáte?

„To je nádhera. To pamatuji, když jsem byla malá.“ Nebo „Na takové louce jsme si hráli o prázdninách u babičky.“ I taková radostná zvolání jste mohli zaslechnout z úst kolemjdoucích, kteří kolem pestrobarevné louky procházeli a fotili si ji jako div světa. Tak proč najednou něco tak krásného z přírody zmizelo?

„Důvodů je víc. Ten podstatný je, že úbytkem živočišné výroby opadl zájem o píci pro hospodářská zvířata. Část má na svědomí moderní zemědělská činnost, kdy pesticidy a nevhodná agrotechnika hubí vedle plevelů vše z říše květin a bylin, co se v okolí polí nachází. Přežívají kopřivy a invazivní rostliny. V neposlední řadě má na úbytek květnatých luk vliv, že se přestaly správně kosit,“ říká zahradnice Lenka Šulcová ze Zahradnické pohotovosti.

Foto

Při zakládání louky musí být srovnán terén, vybrány kameny a vyryty bodové plevele. (Petr Neumann při strojním kultivování terénu)

 

Dá to práci

Právě ona se přihlásila do výběrového řízení iniciovaného městem Rakovník. Smyslem bylo vytvořit na pozemku o rozloze 650 m2 květnatou louku.

„Vypadá to jednoduše, ale vytvořit z několikrát ročně sekaného trávníku květnatou louku, bez použití pesticidů, to dá práci. U Tyršáku byl nejprve zkultivován a srovnán terén, následně vybrány velké kameny a vyryty bodově vytrvalé plevele, zejména šťovíky tupolisté. Plocha pak zůstala 14 dní ladem a znovu byla zkultivována a zbavena klíčících plevelů,“ vysvětluje zahradnice ze Sence.

Teprve potom byla louka oseta luční směsí Klasik od firmy Agrostis. Obsahuje 35 druhů rostlin, kde převažují traviny, ale krásně je doplňují chrpy, máky, kopretiny, slezy, jetele a mnohé další.

Vedle pracnosti má realizace květnaté louky další úskalí. Tím je dlouhé čekání, než se na ní vyseté rostliny projeví v plné kráse a tráva zhoustne. „První i druhou sezónu po založení mohou vypadat květnaté louky i dost žalostně. U Tyršáku jsem se tomu snažila předejít výsevem letničkového pásu v přední části louky, kde se můžete těšit na rostliny dobře známé z babiččiných zahrádek, jako jsou hledíky, sluncovky, cínie, krásenky, máky, mateřídoušky a další. Nakonec nám ale největším pomocníkem bylo počasí. Díky pozvolným srážkám ji kolemjdoucí mohli prakticky už letos vidět plnou barevných květů. Přiznám se, že to příjemně překvapilo mě i Petra Neumanna (Zahradník s charakterem), který se založením louky pomáhal, Slávu Vaice, který ji kosí, a Dominika Knota, který k ní na svoje náklady vytvořil nádhernou informační ceduli,“ jmenuje všechny, kdo se na realizaci a údržbě louky podílejí, Lenka Šulcová.

Modrásek bahenní

Vedle toho, že květnaté louky zmírňují dopady sucha a zamezují půdní erozi, přispívají k tzv. biodiverzitě (rozmanitosti) hmyzu. Vzhledem k tomu, že lokalita podél Lišanského potoka je přirozeným domovem modráska bahenního, je velká šance, že svoje útočiště brzy najde i na louce u Tyršáku.

„Do směsi byl přimíchán toten krvavec, na kterém se vzácný motýl líhne. S ohledem na modráska bahenního je zde doporučen systém mozaikových sečí, kdy výška seče nesmí být nižší než 10 cm, aby se nezničila mraveniště, na kterých se živí potomci modrásků mravenčími larvami a hostitelské rostliny nesmí být posečeny dříve než 1. září,“ vysvětluje Lenka Šulcová.

Foto

Na zdraví a ať to roste. (Realizátoři si připíjejí na zdar díla)

 

Upravit sečení

Klimatické změny doprovázené suchem a zvláště loňské léto, kdy se většina „anglicky“ střižených pažitů proměnila v rezatou polopoušť a přestala plnit svoji funkci, přiměly řadu měst přemýšlet v péči o trávníky jinak.

Podle odborníků je recept docela jednoduchý. Stačí upravit sečení tak, aby souznělo s přirozeným cyklem rostlin a živočichů. Podobnou cestou se již před lety vydala města jako Prostějov, Jaroměř, Hradec Králové, Jihlava i některé části Prahy. Zelené plochy jsou v nich rozdělené na reprezentativní (v centrech), pobytové (v parcích určených pro relax) a na kouty s podporou biodiverzity (s hmyzími hotely, ježčími pelíšky nebo zídky pro ještěrky), mezi které dnes patří i květnatá louka u rakovnického koupaliště.

Nejlépe kosou

Problém je v tom, že každá zmíněná plocha vyžaduje jiným způsob i pravidelnost sečení, než na jaký jsme dosud zvyklí. „Na květnaté louce se musí seč provádět kosou (velké výměry se sekají listovými sekačkami) a ve správný čas. Například na okrajích a suchých částech louky je seč doporučena až třikrát za sezónu z důvodu zamezení šíření agresivních plevelů a náletů dřevin. Ostatní plocha se kosí v pruzích, kde se kosená a ponechaná místa pravidelně střídají a pokosená hmota se musí odvézt, jinak by způsobila přehnojení dusíkem a to louky nesnáší,“ dodává Lenka Šulcová.

Jak to dopadne?

Mezi podporovatele moderních trendů v péči o městské trávníky patří i starosta Rakovníka Luděk Štíbr. Sám je dlouholetý včelař a ví, že květnaté louky jako přirozené prostředí opylovatelů na území města patří.

„Z iniciativy města zatím vznikla jedna květnatá louka v Čermákových sadech a druhá u Tyršova koupaliště. V tuto chvíli čekáme, jak se oba projekty osvědčí a pokud ano, tak máme vytipovány další lokality, kam bychom podobné louky chtěli rozšířit,“ naznačuje starosta.

Novou květnatou loukou by se mohl stát například pozemek za tratí v Kuštově ulici, dále V Jamce. Starosta upozorňuje, že k realizaci takových luk se musí přistupovat s rozumem, ne všude jsou vhodné a ne všude se jim může dařit. Podobné je to s omezením četnosti sečí městských trávníků, ke kterému město přistoupilo na základě loňského sucha. „Ve městě trávníky seká Arborea a ÚMK. S oběma firmami máme smlouvu a počet sečí přizpůsobujeme podle počasí. Loni tráva nerostla, letos je jí díky dešti všude plno. Zvlášť v husté zástavbě si přerostlou trávu nemůžeme dovolit. Na druhou stranu máme vytipovaná místa, kde se už dnes seká jen zřídka,“ upozorňuje Luděk Štíbr.

Město se podle něj snaží získat dotační titul na zpracování „passportu“ městské zeleně tak, aby byla ošetřována v souladu se současnými trendy.

Pro zajímavost uvádíme, že v roce 2018 stála údržba zeleně v Rakovníku 13,5 milionů korun. Po úpravě sečí o rok později se snížila na 11,5 milionů. Optimální péče o trávníky tak může příznivě ovlivnit nejen klima ve městě, ale může ušetřit značnou částku v jeho rozpočtu.

Sláva Vaic

Katalog služeb

RAPORT.CZ
TYDENIK PRO RAKOVNICKO A NOVOSTRASECKO

Prezentace spadá do kategorie Úspěšný web

© Copyright 2009 Týdeník Raport - všechna práva vyhrazena


Bez písemného svolení vydavatele je zakázáno jakékoli užití částí nebo celku díla, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem,
mechanickým nebo elektronickým, v českém nebo jiném jazyce.