Foto

Díky revitalizaci vzniklo na Novostrašeckém potoce i několik tůní.

 

Odborníci představovali plány na zmírnění dopadu klimatických změn

Musíme vrátit krajině její přirozenost

RAKOVNÍK. Začátkem listopadu se v Rakovníku uskutečnila národní konference Voda – Sucho, kterou uspořádal spolek Enersol ve spolupráci s rakovnickou Střední průmyslovou školou Emila Kolbena za podpory města Rakovníka. Na konferenci vystoupilo několik odborníků z různých oblastí, aby posluchačům prezentovali, jak v oboru, ve kterém působí, bojují s následkem sucha a nedostatkem vody.

„Problematika nedostatku vody hýbe celou Českou republikou a je dobře, že i mladí lidé se k tomu mohou vyjádřit a navrhnout řešení, která mohou tento problém s vodním režimem vylepšit. Tato konference je prvním takovým projektem tohoto typu,“ řekl pořadatel a ředitel rakovnické průmyslové školy Jan Jirátko.

Na konferenci se sjeli odborníci jako senátor Jiří Burian, který je předsedou stálé komise Voda – Sucho Senátu ČR. K ekologii v Rakovníku promluvila Anna Helebrantová, vedoucí oddělení ekologie krajiny OŽP Rakovník, a Tomáš Steinberger, koordinátor projektu Živá voda pro Rakovnický potok.

Dále promluvila Eva Kršková z Ravosu, o zadržování vody ve městě mluvila vedoucí oddělení rozvoje města a investic Jana Jirátková, o zkušenostech s revitalizací říčních systémů pohovořil předseda základní organizace Českého svazu ochrany přírody Jiří Pšenčný, dále o městské zeleni hovořil Petr Salaš z Mendelovy univerzity v Brně, problémy týkající se zemědělství a lesnictví prezentoval Libor Tomica z OŽP Rakovník a vedoucí odboru životního prostředí Alena Škoudlínová hovořila zejména o nedostatečné ekologické výchově.

Klimatické změny ve městě

Přestože na konferenci vystupovali odborníci z různorodých odvětvích, na jednom se shodli. Lidstvo narušilo rovnováhu v přírodě a ta nám to vrací v podobě klimatických změn.

Anna Hebrantová posluchačům prezentovala dopady klimatických změn přímo v Rakovníku. „Letos v červenci byl velmi nízký průtok na Rakovnickém potoce a jeho pravostranný přítok Černý potok zcela vyschl. Naopak přívalové deště způsobily lokální záplavy na Tyršově koupališti,“ uvedla. Posluchačům také představila nově vznikající projekty, které by měly dopomoci k lepší biodiverzitě ve městě. „Jako reakce na úbytek hmyzu vznikají na území Rakovníka květnaté louky, které mu poskytnou potravu. V současné době vzniká jedna taková louka naproti Pražské bráně a z iniciativy Změny pro Rakovník byla osázena louka u Rakovnického potoka.“

Živá voda pro Rakovnický potok

Tomáš Steinberger představil na konferenci projekt, jehož je koordinátorem – Živá voda pro Rakovnický potok. „Musíme si uvědomit, že všechno je propojeno. Musíme se vrátit zpět k rovnováze mezi jednotlivými systémy a k vědomí souvislostí celku.“

Podle něho je nejlepším řešením vrátit tokům plochy, které jsme jim vzali. Na Rakovnickém potoce by rád aplikoval Zdoňovský model, který před třemi lety získal cenu Nápad roku. „Jde o komplexní postup. Při plánování využíváme mapy, na kterých jsou vyznačeny erozní odtokové linie, které pomáhají k dalším opatřením. Jsou brány v potaz meliorační zařízení (drenáže), jsou používána 3D modelování pro komplexní pochopení. Na základě toho jsou realizovány úpravy v rámci zeleně, opatření v úpravě vodních toků a přivedení dalších vodních prvků do krajiny,“ vysvětlil.

Na Zdoňovsku a Křivicku byly vypracovány úpravy krajiny na základě těchto vstupů. Byl vytvořen model, kdy na 20 × 20 kilometrech vypracovali metodiku pro krajinu, která má jednak velké pastviny, a zároveň je i meliorována. „Tento model slouží jako podklad pro vytvoření krajinného plánu pro celou Českou republiku. Kdyby se postupovalo podle této metodiky, mohlo by se jednak urychlit plánování, ale i schvalování projektu. Jednotlivá opatření budeme moci provádět ve větší rychlosti, protože tu již bude předpoklad správného provedení.“

Foto

Novostrašecký potok vrátili do původního mělkého a klikatého koryta.

 

Zmírnění následků při investičních plánováních

Jana Jirátková z odboru rozvoje města a investic poukázala na to, jak je nutné, ale přesto velice složité, při plánování investičních akcí ve městě myslet také na zadržování a zdržování vody a v neposlední řadě také na ochlazování městského prostředí. „Rovnováha ve městě je narušena zpevňováním ploch. Následkem jsou pak lokální povodně,“ vysvětlila. Podle Jany Jirátkové bychom měli vodu jednak zadržovat, protože když to nedokážeme, tak o ni přicházíme. Dalším nástrojem je takzvané zdržování vody, které je účinné v boji proti lokálním záplavám při přívalových deštích. „Jakmile spadne velký přívalový déšť, nejsme na ploše města schopni vodu zadržovat. Proto ji potřebujeme zdržovat a zpomalovat tak, aby nedocházelo k lokálním záplavám.“

Ve městech by podle ní mělo dojít k využití srážkových vod pro zalévaní zeleně a k nárůstu nezpevněných ploch, které umožňují vsakování vody. Dalším přínosem jsou zpevněné vsakovací plochy, tedy vsakovací dlažba u parkovacích míst, nebo zelené pruhy – tzv. průlehy mezi parkovišti. „Jsou to opatření, která nám pomáhají s vodou ve městě pracovat a přitom investičně nezatěžují projekt.“ Mezi další nápravná opatření patří vybudování podzemních retenčních nádrží a také ozelenění střech a plášťů budov, které napomáhají k lepšímu klimatu ve městě.

Na konferenci vedoucí oddělení také představila projekty města, u kterých byly použity cíleně prostředky na zadržování vody. Šlo zejména o místa, kde se často vyskytovaly lokální záplavy. „Při revitalizaci sídliště Bendovka jsme na odstavné plochy použili vsakovací dlaždice. Při rekonstrukci Klicperovy ulice jsme mysleli na to, že se tu často tvoří lokální záplavy a dochází k zaplavení garáží. Aplikovali jsme tady zelený vsakovací průleh, který naprosto splňuje požadovanou funkci,“ vysvětlila. A další projekty jsou v plánu. Tím nejzásadnějším je zcela jistě odvodnění Zátiší, na což má již město vypracovanou studii. Vše spočívá v tom, že se na Plzeňské ulici mezi stávajícími stromy vybudují zadržovací hrázky, které spadlou vodu zpomalí a kanalizace pod viaduktem ji bude schopna pojmout, protože nepřiteče najednou.

Vraťme toky do původních ploch

S tématem týkající se revitalizace vodních toků vystoupil na konferenci Jiří Pšenčný. Posluchačům ukázal dva konkrétní případy revitalizace toků na Rakovnicku, tedy vrácení toků do jejich přirozeného prostředí. Jde o to tok vrátit do své původní (mnohdy velmi klikaté) trasy, dále o změlčení koryt, odstranění opevnění a vytvoření tůní. To vše má přispět k lepšímu zadržování vody v krajině. Tato opatření ale slouží také jako protipovodňová. Protože toky v jejich přirozeném prostředí mají menší tendenci zaplavovat urbanizovaná území.

Jako první hovořil o Rakovnickém potoce, který bohužel nijak zásadně revitalizovat nelze. „U Rakovnického potoka není možné navrácení toku do původních míst, protože je kolem zástavba. Dělají se jen krizová opatření,“ vysvětlil. Současná podoba potoka vznikla v rámci vybudování protipovodňové ochrany, která sice funguje výborně, ale koryto bylo na tento úkor vytrženo z původní trasy. „V rámci dílčí revitalizace byly použity kameny, které napomáhají k rozvolnění toku a pod nimi se vytvářejí klidová místa – tůně a také byla odstraněna dlažba ze dna,“ vysvětlil úpravy, které na potoce proběhly mezi zimním stadionem a Tyršovým koupalištěm.

S revitalizací Novostrašeckého potoka to dopadlo o poznání lépe a tok byl navrácen do původních míst. I když vyřídit povolení k záboru s majiteli pozemků trvalo novostrašeckým zastupitelům 10 let, nakonec se to podařilo. Mimochodem, na špatnou legislativu v tomto ohledu upozornil také přítomný senátor Jiří Burian.

Novostrašecký potok dlouhodobě podléhá hloubkové erozi a situace už byla neudržitelná. „Vybudovalo se nové mělké koryto, to původní se zasypalo a zhutnilo. Protože ale někde dosahovala hloubka i několika metrů a materiál na zasypání by vyžadoval další investice, v trase starého toku vznikly hluboké tůně,“ vysvětlil. Bohužel, v tůních se občas drží splašky, protože až nyní probíhá ve městě dostavba kanalizace a někteří lidé se stále chovají velmi neekologicky.

Vhodný výběr rostlin

Na konferenci promluvil také zahradník a odborník z Mendelovy univerzity v Brně, docent Petr Salaš. Upozornil na nevhodnou výsadbu městské zeleně, která má za následek usychání a vyšší náklady pro města. „Dnes se postaví stavba, stavebníci vše utuží a pak přijede malý bagřík, vykope jámu a zasadí strom. To se pokryje slabou vrstvou kůry a vysadí se tráva. A pak se všichni diví, proč se stromu nedaří. Nikdo si už neuvědomuje, že žije jako v popelnici, že nemá dostatek vody a živin.“ Podle něho by se nejprve mělo najít stanoviště a teprve potom vybírat vhodné rostliny nebo dřeviny, které se pro dané místo hodí. Tento postup zajistí delší životnost rostlin a menší náklady na údržbu.

Odborníci se na konferenci dotkli různorodých odvětví, kde lze bojovat s následky klimatických změn. Na jednom se ale shodli: lidé musejí vrátit krajině její přirozenost, nebo za to draze zaplatí.

Renáta Fryčová

Katalog služeb

RAPORT.CZ
TYDENIK PRO RAKOVNICKO A NOVOSTRASECKO

Prezentace spadá do kategorie Úspěšný web

© Copyright 2009 Týdeník Raport - všechna práva vyhrazena


Bez písemného svolení vydavatele je zakázáno jakékoli užití částí nebo celku díla, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem,
mechanickým nebo elektronickým, v českém nebo jiném jazyce.