Foto

Husovo náměstí 27. listopadu 1989. Generální stávka.

 

Pravda vyšla najevo díky stížnosti nespokojených zemědělců

Jak okresní noviny informovaly o listopadu 89

Osmdesátá léta minulého století. Opravdu velmi zvláštní doba. Nám pamětníkům, kterým bylo kolem dvaceti, to tehdy možná ani tak nepřišlo. Ale když se tak ohlížím zpět, s dnešními zkušenostmi, zmítají mnou smíšené pocity. Možná i proto, že už tehdy jsem začínal sbírat první novinářské zkušenosti a krátce po vojně jsem nastoupil jako sporťák do redakce tehdejšího okresního týdeníku Rozvoj. Noviny v té době vydával Okresní národní výbor pod dohledem sekretariátu KSČ. Podobně jako se dnes v denících, které patří Andreji Babišovi, nedozvíte nic o jeho aférách ani to, že proti němu demonstrují statisíce lidí, se ani čtenáři okresního tisku nedozvěděli o událostech 17. listopadu hned. Než se prolomily ideologické ledy, chvíli to trvalo. Napadlo nás zalistovat zažloutlými stránkami Rozvoje a zrekapitulovat, co se v revolučních dnech tisklo na jeho stránkách.

Mléko jsme nesplnili

Nutno podotknout, že na stránkách novin se tehdy opravdu psalo leccos. Investigativní žurnalistika neexistovala, a tak převažovaly referáty o plnění plánu pětiletek, socialistických závazcích a konferencích KSČ, SSM nebo ROH. A protože v té době už i u nás po vzoru Sovětského svazu zuřila „perestrojka“ (přestavba hospodářského mechanismu) a „glasnost’“, mohla se tu a tam objevit v novinách i nějaká ta konstruktivní kritika. Jako třeba článek bilancující dojivost uplynulého roku s kritickým názvem: Mléko jsme nesplnili. Z dnešního pohledu působí takřka neuvěřitelně, že mléko se vyrábělo zhruba ve dvaceti podnicích. Přehledná tabulka tak dokládá, jak okresní krávy plnily plán. Okres se totiž hlavně nízké dojivosti v JZD Slabce (68 %), JZD Srbeč (83 %) a dalších dostal na celkových 95 % plánu, a to nepomohly ani super dojnice v JZD Hořovičky (107 %) a Panoším Újezdě (102 %). Lépe si vedly slepice, které splnily celookresní dodávky vajec na 102 % a jatečná drůbež dokonce na 112 %. Pro zajímavost uvádím též dojivost JZD Kolešovice (97 %), jehož členové se proslaví v další části článku.

Klid a jistotu pro práci

Ve čtvrtek 23. listopadu 1989 nepřinesl týdeník Rozvoj o událostech nic zásadního. Že se něco děje, bylo znát z obsahu článku Pod titulkem Klid a jistotu pro práci. „Pracující a občané našeho regionu sledují závažné události posledních dnů a nelíbí se jim některé akce, které narušují proces přestavby a atmosféru pro plnění úkolů v pracovních kolektivech,“ píše redakce.

Své stanovisko zaslal novinám mimo jiné okresní výbor Českého svazu žen, zastupující údajně 7100 členek z celého okresu. „Výbor se přihlásil k revolučnímu procesu přestavby a demokratizace společnosti a v rámci svých podmínek je naplňuje. K plnění svých úkolů však potřebujeme klid, pořádek a život v míru. Jako členky ČSZ – matky rozhodně odmítáme provokace, nátlaky, rozjitřené city i postoj některých kulturních pracovníků. Stojíme za zachování základních hodnot socialismu. Nedovolíme, aby bylo využito mládí, jeho touhy pro spravedlnosti a jeho mladého elánu k činům, které by ohrozily pozitivní kvality života, o které usilujeme. Vážíme si toho, že otázky, týkající se životních podmínek mládeže, rodiny a školy jsou v rámci přestavby řešeny. Tím spíše se stavíme proti všem, kteří vnášejí neklid a zpochybňují naše jistoty.“

Další stanovisko je podepsáno K. Palivcem ze závodu Autobrzdy. „Vedení závodu svolalo aktiv vedoucích hospodářských pracovníků, stranických, odborových a svazáckých funkcionářů, na kterém informovalo o stávající situaci podle dostupných informací. Naším hlavním úkolem v současné době je zajistit výrobu po všech stránkách, používat při tom zdravý rozum, a ne emoce. Požadujeme, aby funkcionáři vytvářeli zdravé politické klima ve všech pracovních kolektivech závodu.“

Družstevníci z Kolešovic

Paradoxní je, že o dění v Praze se nakonec čtenáři Rozvoje přece jen dozvěděli. A to díky dopisu zemědělců z Kolešovic. Jeho tehdejší zařazení do novin dnes působí téměř cimrmanovsky.

„V sobotu 18. listopadu uspořádala naše kulturní komise zájezd na herecký koncert do Prahy. Představení začínalo v 15 hodin a ještě před tím jsme si udělali malou procházku v ulicích Prahy. Příjemně naladěni jsme šli do Obecního domu. První negativní věcí byl zpožděný začátek. Po deseti minutách se pak v krátké době odehrálo něco, na co asi v životě nezapomeneme. Vystoupil totiž jeden z organizátorů koncertu a prohlásil, že není na vystoupení připraven, ale že protestuje proti masakru nezávislých studentů. Dále přišli na scénu tři herci a herečka, kteří přednášeli básně, prý k této době. Po tomto úvodu zaplnili scénu další herci a herečky a přednesli petici, ve které oznámili svůj vstup do stávky a ke generální, která se měla konat 20. 11. od 12 do 14 hodin, vyzvali poté i nás. Poté vystoupil mladík, snad student, který přečetl prohlášení studentů, že i oni vstupují do týdenní stávky. V té době bylo v sále asi 1500 lidí, kterým toto prohlášení, až na malé výjimky, vyloženě zkazilo náladu. Vstali jsme a v klidu opustili sál.

Samozřejmě jsme se o celé věci bavili. Kladli jsme si otázku, co by se asi stalo, kdybychom ke své práci takto přistoupili my. Kdyby nebylo v pondělí mléko, chleba a další potraviny. Proto by si měli tito herci uvědomit i především svou vlastní zodpovědnost, a ne takto zklamat.

Není to názor jen nás, Kolešovických. Byli tam například i družstevníci z jižních Čech, kteří se jednáním herců cítili jako my hluboce uraženi. Oprávněně požadovali vrátit peníze nejen za vstupenky, ale i za cestu.“

Oslavy 17. listopadu

Na straně dvě onoho vydání se nachází pod nadějně vyhlížejících titulkem dopis studentky střední ekonomické školy, která píše o svém pobytu v Praze. Popisuje, že se zúčastnila dvoudenní akce při příležitosti oslav 50. výročí 17. listopadu 1939. Ve čtvrtek ráno 16. listopadu odjeli studenti do Lidic, kde proběhl pietní akt, odpoledne byly na pořadu koncerty kapel. Setkání více jak 80 studentů vyvrcholilo na ministerstvu školství při besedě s jeho představiteli. „Významnou součástí oslav Mezinárodního dne studenstva se stalo závěrečné zasedání předsednictva ÚV SSM a sekretariátu Mezinárodního svazu studenstva v aule pražského Karolina, kde předseda ÚV SSM, člen sekretariátu ÚV KSČ V. Mohorita předal studentům a zástupcům vysokoškolských kolektivů vyznamenání za jejich práci,“ píše studentka IV. A o dvoudenní akci. Na národní třídě tedy evidentně nebyla.

Pravda o generální stávce

O týden později, 30. listopadu 1989, vychází Rozvoj s hlavním článkem z nedělního zasedání OV KSČ, který je nadepsán titulky Jak daleko je přítomnost a Jsme pro socialismus bez chyb, s lidem a pro lid. Ovšem největší prostor, byť na spodní straně stránky, s převodem na stranu dvě, byl věnován reportáži z průběhu generální stávky v Rakovníku. Možnost popsat stěžejní událost v historii města jsem tehdy dostal jako nejmladší člen redakce, a to bez jakéhokoliv zásahu šéfredaktora či vydavatele. Ledy se pohnuly.

„Pondělí 27. 11. 1989, 11.45 hodin. Husovo náměstí v Rakovníku žije na první pohled každodenním životem. Tu a tam se v oknech objevují československé státní vlajky, na prostranství před restaurací Slavie je připravena tribuna s vějířem mikrofonů a reproduktorové soustavy, jak je známe z promenádních koncertů.

Ručička na věži městské radnice se přibližuje dvanácté a část náměstí se pomalu začíná zaplňovat. Přesně ve dvanáct se pak rozhoukávají majáky vozidel zdravotnické pomoci, která tu jsou připravena, a k nim se postupně přidávají sirény rakovnických podniků. Tím je manifestační generální stávka v Rakovníku zahájena. Krátce po dvanácté přibývají na náměstí zástupci podniků. Jsou vidět transparenty Rakony, OSP, Autobrzd, jsou slyšet pracovníci RKZ.

Události, které následovaly po 17. listopadu jako reakce na neadekvátní zásah bezpečnostních složek proti pokojné studentské manifestaci, se postupně rozšiřovaly z Prahy do celé naší vlasti. Rakovník stál téměř týden stranou tohoto dění. Teprve ze soboty na neděli vzniklo na půdě Tylova divadla prozatímní středisko Občanského fóra. Teprve v neděli se v ulicích Rakovníka objevují kromě četných výzev a prohlášení z Prahy také výzvy Rakovnických k Rakovnickým: Podpořte studenty, podpořte Občanské fórum a splnění jejich požadavků účastí na manifestační generální stávce. Přijďte na Husovo náměstí.

Na Husově náměstí se 27. 11. shromáždilo podle našich odhadů na 1500 občanů. Nejprve k nim promluvili zástupci Občanského fóra. S. Pilík vysvětlil význam této iniciativy: Nesouhlasíme s dosavadním politickým systémem jedné strany a do té doby, než budou provedeny svobodné volby, chceme dbát na to, aby nebyla porušována lidská práva a aby byla respektována skutečná vůle lidu. Zajímá nás názor každého jednotlivce. Každý má právo se svobodně vyjádřit. K tomuto účelu budou pořádána diskusní střediska…“

Pavel Sklenička

Katalog služeb

RAPORT.CZ
TYDENIK PRO RAKOVNICKO A NOVOSTRASECKO

Prezentace spadá do kategorie Úspěšný web

© Copyright 2009 Týdeník Raport - všechna práva vyhrazena


Bez písemného svolení vydavatele je zakázáno jakékoli užití částí nebo celku díla, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem,
mechanickým nebo elektronickým, v českém nebo jiném jazyce.