Foto

V novém obřím foliovníku je dobře sazenicím i všem zaměstnancům Loukykvětu.

 

Kromě řezaných květin už farma prodává i jiřiny, cibule tulipánů a narcisů

Obří fóliovník pomohl Loukykvětu k novým projektům

Pamatujete si, co říkala ve filmové pohádce princezna se zlatou hvězdou na čele, když jí její královský otec spílal, že přichází ke snídani pozdě a zašpiněná hlínou? „Kdo vidí ráno krásnou růži, nemůže za dne smutný být,“ odpovídala Lada celá rozzářená. Na květinové farmě Loukykvět ve Mšeckých Žehrovicích zažívají i dny, kdy při pohledu na záhony zas tak moc nezáří. Když se totiž z pěstování květin stane podnikání, přibude k radosti i spousta strastí. Už totiž nemůžete nad tím, že vám jiřiny decimuje hniloba nebo z listů lichořeřišnice zůstávají po náletu blýskáčka jen kostřičky, jen tak mávnout rukou. I z květin může být člověku občas do breku. Pak ale parádně vykvetou, dejme tomu, zvonky a zas máte radosti na rozdávání. Karolína a František Hábovi založili Loukykvět na zelené louce, bez zahradnických zkušeností a tudíž s vidinou toho, že si na všechno budou muset postupně přijít sami.

Poprvé jsme je navštívili před dvěma lety. A i když už dnes nepřekypují takovým optimismem jako tehdy, pořád je na plnění jejich farmářského snu radost pohledět. U domu vyrostl obří profesionální fóliovník, na farmu dojedete po pevné štěrkové cestě a Loukykvět se rozrostl v největší květinovou farmu v Česku. Cínie, jiřiny, krásenky, hrachory, hledíky, zvonky a spousta dalších klasických českých kytek tu roste už na 13 tisících čtverečních metrech. Jen jiřin tu kvete ke stovce různých odrůd.

Jak vykvetl Loukykvět?

Hodí se ohlédnout o pár let zpět. Karolíně tehdy nedala spát myšlenka na renesanci obyčejných řezaných květin, které známe ze zahrádek. Proč z nich nevážeme pugéty? Cožpak krásenka nebo kopretina neudělají stejnou radost jako karafiát? Navíc je není nutné dopravovat stovky kilometrů, když se jim daří i u nás. A tak si od kamaráda zahradníka pronajala za Prahou kus půdy a pustila se do pěstování květin k řezu. Dařilo se jí. A když se povedla i květinová výzdoba prvních dvou svateb, zapracovala šuškanda a ozývaly se další a další nevěsty. Pronajatý pozemek brzy nestačil, a tak Karolína s Františkem koupili statek u Lodenice. Vznikla farma Loukykvět. Letos zahájila čtvrtou sezonu.

Foto

Karolína Hábová při sklizni narcisů.

 

Start pěkně v teple

„Poslední dva roky jsme na farmě budovali infrastrukturu. A pravda je taková, že jsme se na tom velmi vykrvili, co se financí i sil týče,“ nezastírá Karolína. K vylepšení příjezdových cest je dohnalo věčné a vysilující brodění se blátem, k výstavbě fóliovníku potřeba větší plochy pro sazenice. „Vyjma jiřin, tulipánů a narcisů vše pěstujeme ze semen. A ty musíme někde startovat. Původní fóliáky jsme si stavěli svépomocí. Teď už jsou celé potrhané a hlavně jsme se do nich už nevešli. Abychom mohli začít sezonu dříve, třeba v lednu, potřebovali jsme více místa a taky vytápění,“ dodává František.

Proto tentokráte sáhli po profi zařízení. Do nového obřího fóliovníku se vejde kolem 150 tisíc sazenic, pěstební stoly jsou vytápěny zespoda, funguje tu automatická závlaha, skvělý systém větrání a možnost zastínění rostlin. I tak ale neznamená, že stačí vše naťukat do přístroje a podmínky budou optimální. „Představa, že nastavíte automatické zalévání dvakrát denně a už se o nic nemusíte starat, je mylná. Neexistuje jedno univerzální nastavení. Záleží na venkovní teplotě a vlhkosti, jak rychle půda vysychá. Pořád je to potřeba štelovat a regulovat,“ vysvětluje František.

Dešťovka nad zlato

Fóliovník má střechu velkou kolem 500 m². Veškerá dešťová voda, kterou zachytí, je svedena za dům do nádrže, která je zásobárnou vody na zalévání. Na ni je napojena kapková závlaha, největší pomocník v boji se suchem. „Do jezírka jde voda ze všech střech na farmě, i pole je poddrenážované, takže přebytečná voda, která by rychle odtekla pryč, se chytá a recykluje. Zachytíme tak spoustu srážek potřebných pro zalévání. A poslední naší novinkou je velkokapacitní chlaďák,“ přibližuje Karolína. Opět je mnohem profesionálnější než ten, který si před třemi lety postavili svépomocí tak, že garáž obložili polystyrénem a dovnitř koupili běžné okenní klimatizace.

Foto

Kytice farma prodává přes e-shop, předplatné nebo dárkové poukazy.

 

Cibule i pro zákazníky

Bez chlaďáku se květinová farma neobejde. Když na jaře vykvetou všechny tulipány a narcisy, musí se někde do doby, než se dostanou k zákazníkovi, uskladnit. „Díky novému fóliovníku a chlaďáku se nám všem hodně ulevilo. Poptávka už byla mnohem vyšší, než jsme byli schopni zajistit. Od toho, kolik máme místa na startování semen, se odvíjí maximální množství květin, které jsme schopni vypěstovat. A protože teď máme plochu ve fóliovníku dvanáctkrát větší a navíc vytápěnou, mohli jsme rozjet i nové projekty,“ říká Karolína. Tedy prodej jiřin a cibulovin v e-shopu.

Tulipány a narcisy prodávali v Loukykvětu poprvé loni na podzim a nestačili se divit, jak velký zájem o ně byl. Více než 10 tisíc cibulí zmizelo během pěti dnů. Všechno druhy, které jsou na žehrovické farmě pěstované a vyzkoušené.

„Nejsou to ale přímo naše cibule. Jezdíme pro ně do Holandska, a tak jsme jich tentokráte přivezli víc a nabídli je naším zákazníkům. S pěstováním tulipánů a narcisů je to tak, že cibule musíme kupovat každý rok nové,“ vysvětluje Karolína. Na květinových farmách se vykvetlý tulipán sklízí i s cibulí, uskladní v chlaďáku, kde vydrží až měsíc, a postupně se květy stříhají a distribuují k odběratelům.

„Cibule se tím hodně vyčerpá. Aby byl tulipán i v příštím roce stejně kvalitní, potřeboval by v klidu zatáhnout a listy uschnout. Holky z naší farmy se snaží zachraňovat, co jde, ale jsou z toho jen malinké tulipány. Všechny květinové farmy je musejí obnovovat rok co rok.“ Vyčerpané cibule ale farma neprodává, nabízí jen nové a plné síly. Další prodej na svém e-shopu rozjela začátkem srpna.

Ekotrable

Na jaře také poprvé nabídla sazenice jiřin. A ohlas byl stejně velký jako u cibulovin. Druhá vlna jiřinkového prodeje byla při Víkendu otevřených zahrad. K mání byly i sazenice některých letniček – aster, tabákovníku, řimbaby, slaměnek, statice...

„Semínka stále kupujeme, svá si děláme jen částečně. Semenaření je pro nás pořád tak náročný obor, že si ho odsouváme až někdy do budoucna,“ říká Karolína. To, co se musejí naučit prioritně, je boj se škůdci a chorobami. Oba totiž při svém ekologickém přesvědčení odmítají zamořovat půdu chemikáliemi, a tak stále hledají vhodnou biologickou ochranu.

„Neustále se pereme se svým vnitřním přesvědčením. Chceme i nadále pěstovat ekologicky. Jenže když vám zahyne 5 000 tulipánů na chorobu, proti které není ekologický postřik, zjistíte, že je to pro firmu ztráta několik desítek tisíc korun. A kvůli tomu, že se všude ve velké míře pěstuje řep­ka, jsme zavaleni blýskáčkem řepkovým. Neexistuje na něj biopostřik, ale poměrně efektivně snižují jejich populaci žluté lepové pásy. Na mšice zase zkoušíme smáčed­lo. Člověk hodně přichází o iluze. Neradi bychom používali chemii, strašně se nám do toho nechce a neláká nás to. Hledáme nějaký balanc mezi svým přesvědčením a potřebami firmy,“ popisuje jedno z velkých trápení František.

A zdaleka není jediné. Občas něco nevyjde zkrátka proto, že zkušenosti zatím postupně sbírají. „Máme to s Frantou o to těžší, že jsme generace, která by chtěla ideálně všechno hned a těžko se smiřuje s neúspěchem. Kdybychom se zemědělství věnovali po několik generací, měli bychom od koho čerpat zkušenosti. Ty jsou k nezaplacení. A taky by nám při nějakém dílčím neúspěchu měl kdo říct, že se to občas stává, patří to k tomu a není třeba se zbláznit. Jenže nikoho takového nemáme. A do toho jsme ještě ke všemu oba dost puntičkáři,“ dodává Karolína.

Rozkvetlé svatby

Ale dost bylo vlny pesimismu. Té se ostatně neubrání žádné podnikání. Jinak Loukykvět stále vzkvétá. Květiny, které na farmě vypěstují, tu přímo vážou do kytic. Ty pak prodávají přes e-shop, květinové předplatné nebo dárkové poukazy. Stěžejní jsou však svatby. Na nich zajišťují buď kompletní květinovou výzdobu, případně jen kytice pro nevěstu a květinové doplňky pro svatebčany, ale i možnost samosběru. Nevěsta na farmě dostane nůžky a kýbl a sama si na záhonech nastříhá květiny, které se jí nejvíc líbí.

V posledních letech zájem o řezané kytky z českých farem roste. Nejen mezi lidmi, ale i floristy. A tak Karolína s Františkem věří, že časem dojde na ideální stav, kdy budou moci distribuci přenechat jiné firmě a sami se soustředit jen na pěstování. „To by nás těšilo ze všeho nejvíc,“ uzavírají.

Markéta Hartlová

Katalog služeb

RAPORT.CZ
TYDENIK PRO RAKOVNICKO A NOVOSTRASECKO

Prezentace spadá do kategorie Úspěšný web

© Copyright 2009 Týdeník Raport - všechna práva vyhrazena


Bez písemného svolení vydavatele je zakázáno jakékoli užití částí nebo celku díla, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem,
mechanickým nebo elektronickým, v českém nebo jiném jazyce.