Foto

Nabouraný automobil Františka Klůce nedaleko Nečemic.

 

Sovětský zběh chladnokrevně zastřelil muže, který mu chtěl pomoci

Oběť okupace pocházela z Nesuchyně

Podle výzkumu Ústavu pro studium totalitních režimů bylo při srpnové okupaci ČSSR armádami pěti států Varšavské smlouvy v rozmezí od 21. srpna do 17. prosince 1968 usmrceno 108 československých občanů. Většina z nich byla zastřelena, další zemřeli na těžká zranění při dopravních nehodách způsobených tanky a vozidly okupačních vojsk. Hlavní správa Veřejné bezpečnosti dále evidovala k výše uvedenému datu 345 těžce zraněných. Počet lehce zraněných nebyl uveden. Ústav pro studium totalitních režimů shrnul osudy obětí srpnové okupace v podrobné studii, kterou zveřejnil před 10 lety…

Jednou ze zastřelených obětí byl i čtyřiačtyřicetiletý František Klůc, rodák z Nesuchyně. V době invaze vojsk Varšavské smlouvy bydlel s rodinou v Líčkově čp. 51 na Lounsku a pracoval jako vedoucí posunovačů v železniční stanici Žatec.

Foto

Vrah Františka Klůce Boris Alexandrovič Karnauščenko.

 

Rodák z Nesuchyně

František Klůc se narodil 24. března 1924 v Nesuchyni v rodině Václava Klůce a jeho manželky Františky, rozené Kopřivové. Vychodil základní školu a začal pracovat jako stavební dělník. Dne 28. září 1946 se oženil s Marií Voháňkovou. Základní vojenskou službu absolvoval v letech 1946 až 1948. Byl členem KSČ a příslušníkem Lidových milicí. Jeho tragický osud se naplnil v podvečer 25. září 1968.

Asi v půl osmé ráno 26. září 1968 přišlo na Okresní oddělení Veřejné bezpečnosti Louny oznámení, že v příkopu u polní cesty z Nečemic do Deštnice nalezl náhodně procházející občan Milan Janíček tělo mrtvého muže s prostřelenou hlavou, které se někdo pokusil zakrýt trávou a větvemi. O sedm set metrů dál stálo havarované osobní auto Škoda Octavia, na jehož zadním sedadle ležela sovětská vojenská lodička, nedopalek cigarety ruské výroby a krabička zápalek s textem v azbuce. V mrtvém byl identifikován František Klůc z nedalekého Líčkova, kterému patřil i automobil. Vyšetřovatel VB z Loun ihned zahájil trestní stíhání ve věci vraždy. Vrah byl dopaden ještě téhož dne krátce před polednem. Byl jím vojín Sovětské armády, devatenáctiletý Boris Alexandrovič Karnauščenko, který zběhl od svého útvaru.

Foto

Tělo zavražděného Františka Klůce. Šipka označuje průstřel hlavy.

 

Chladnokrevný vrah

Případ vraždy Františka Klůce je výjimečný nejen rychlostí zadržení a usvědčení pachatele, ale také spoluprací československých a okupačních vyšetřovacích orgánů. Kromě okresního prokurátora z Loun, krajského prokurátora z Ústí nad Labem a sovětského vojenského prokurátora byli případem pověřeni vyšetřovatelé SNB z Loun a Ústí nad Labem. Sovětská strana dokonce povolila odběr krve pachateli na zjištění přítomnosti alkoholu a nechala československé policejní techniky prozkoumat jeho oděv.

Výpovědi svědků pomohly poskládat mozaiku osudného večera 25. září i dopoledne 26. září. V podvečer 25. září kolem 18. hodiny přišel do domu manželů Klůcových v Líčkově sovětský vojín ozbrojený samopalem a vyzval Františka Klůce, aby jej odvezl osobním autem do Žatce (některé prameny uvádějí do Chomutova). František mu pod tlakem situace vyhověl. Když však projeli Nečemicemi, nařídil mu voják, aby vjel na polní cestu. To se ale Klůcovi nelíbilo a rozhodl se vrátit domů. Když obrátil auto, zastřelil ho Karnauščenko jednou ranou ze samopalu zblízka do hlavy. Vrah odtáhl tělo do příkopu a zaházel jej trávou a několika větvemi. Předtím stáhl mrtvému dlouhý modrý kabát zaměstnanců Československých drah, oblékl si ho, navíc mu ukradl hodinky a peněženku. Nastartoval automobil, ale po několika metrech s ním sjel do příkopu, odkud se nemohl dostat. Došel tedy pěšky do Nečemic, kde požádal traktoristu Karla Suchého a jeho sousedy Josefa Kyjace a Václava Lukavce, zda by mu nepomohli škodovku vyprostit. Netušíce nic zlého nasedli do traktoru a Octavii dostali zpět na cestu. K jejich velkému překvapení však Karnauščenko po sto padesáti metrech opět spadl do škarpy. Vytáhli jej tedy znovu a vrah se opět rozjel. Nyní urazil pět set padesát metrů, jízdu však zakončil nárazem do vzrostlé hrušně. Podivně se chovající dohola ostříhaný mladík v tmavě modrém kabátu a vojenských kalhotách jim byl stále více podezřelý, zvláště když si všimli, že má u sebe samopal a pistoli. Nastartovali tedy traktor a odjeli s ním daleko do polí. To jim možná zachránilo životy.

Bleskurychlé zatčení

Karnauščenko opustil nepojízdný automobil a noc zřejmě strávil v přírodě. V 6.30 ráno 26. září zaklepal na okno domu manželů Slaškových v Nečemicích. Tvrdil, že zabloudil a je prochladlý. Manželé mu dali teplý čaj a jídlo a Rus jim na oplátku věnoval vojenský útočný nůž, do jehož pouzdra vyryl věnování. Pan Slašek jej pak odvezl svým vozem do Třeskonic. Vojín totiž tvrdil, že se potřebuje dostat k nejbližší sovětské posádce. V Třeskonicích však zastavil jiného automobilistu, jehož požádal o svezení do Tuchořic. Když vystoupil, došel k domu místního občana Špičky, jemuž se se samopalem v ruce vnutil do bytu a šel si lehnout.

V té době však již probíhala na plné obrátky pátrací akce. Dezertéra hledala nejen česká Veřejná bezpečnost, ale i Sověti. V 11 hodin byl Karnauščenko ve Špičkově domě vypátrán, odzbrojen a zatčen.

Zmatený zběh

Boris Alexandrovič Karnauščenko pocházel z Čeljabinsku, kde se 16. 10. 1949 narodil. Podle vlastních slov pracoval před povoláním na vojnu jako technolog na Urale. V září 1968 byla jeho jednotka umístěna ve vojenském táboře v Holedeči u Loun, odkud také dezertoval.

Na svém útěku se setkal s několika českými občany, ve kterých zanechal smíšené pocity. Choval se zmateně, chvílemi se je snažil přesvědčit o tom, že by nikomu neublížil, chvílemi vyhrožoval samopalem. Většinou se ale choval slušně. Podle některých svědků byl střízlivý, podle jiných popíjel vodku, podle dalších dámský parfém. Tvrdil, že je v Československu lépe než v Sovětském svazu a že tu chce zůstat. Jednomu svědkovi dokonce řekl, že se chce přidat k naší kontrarevoluci. Jinde zase vyprávěl, že hledá nejbližší posádku, dalším, že chce zběhnout, protože viděl příliš krutostí spáchaných Sovětskou armádou na našem území. Podle něj pozabíjela už stovky lidí. V Praze prý stříleli ruští vojáci na dětskou nemocnici a v Chomutově házeli civilní občany do nějaké propasti.

Podle studie ÚSTR a dalších pramenů zpracoval Tomáš Bednařík

Foto Archiv bezpečnostních složek

Katalog služeb

RAPORT.CZ
TYDENIK PRO RAKOVNICKO A NOVOSTRASECKO

Prezentace spadá do kategorie Úspěšný web

© Copyright 2009 Týdeník Raport - všechna práva vyhrazena


Bez písemného svolení vydavatele je zakázáno jakékoli užití částí nebo celku díla, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem,
mechanickým nebo elektronickým, v českém nebo jiném jazyce.