Foto

„Vyberte si, krabička cigaret nebo notebook.“ (lektor Lukáš Poliačik v protidrogovém vlaku).

 

Nejde jen o drogy, ale zvýšení právního povědomí u dětí

Jednou za rok přijede do Rakovníka vlak

Jen málokdo by se chtěl dočkat chvíle, kdy se jeho potomek ocitne na samém lidském dnu. Končí tak většina lidí závislých na drogách. Pokud se odhodlají k návratu nazpět, čeká je očistec a trvalá újma na zdraví a lidské psychice. Na první kolej železničního nádraží v Rakovníku přijel protidrogový vlak – Revolution Train. Ukázal, kudy vede cesta do pekel, i jak se jí vyhnout.

Co by sis koupil

„Víte, kolik stojí krabička cigaret? Když vykouříte jednu denně, tušíte, kolik to dělá za rok? Co by sis koupil, kdybys ušetřil deset tisíc? Co za sto tisíc?“ Za stísněným vlakovým barem stojí týpek v mikině a kolemstojícím teenagerům klade otázky na tělo. Na stůl dává krabičku cigaret a vedle ní poslední typ mobilního telefonu a notebooku. Většině deváťáků se rozzáří oči. Odpovídají s naprostým přehledem. Stát vedle nich máma s tátou, nad úsudkem svých ratolestí by se dmuli pýchou. Jsme ale teprve na začátku protidrogového vlaku. Až vyjdete z jeho posledního vagónu s banánem v ruce, pochopíte, že cesta na šikmou plochu může být velmi snadná a jen pokud máte ty správné informace, řekne si: „tudy ne“.

„Před 18 lety se předávkoval můj dobrý kamarád. Kluk, který měl touhu se stále něčím předvádět. Měl všechno: drahé oblečení, peníze, po maturitě dostal od rodičů auto. Klasický příběh – každá školní třída má svého Marcela. My se dětem snažíme vysvětlit, že všechno není jen o drahých botách, značkových věcech, ale o lidském přístupu. Že není v pořádku, když si začneme huntovat své tělo, které jsme dostali darem. Že ten nejlepší kamarád, který vám nabídne drogu, tak není nejlepší kamarád,“ říká Pavel Tůma z nadace Nové Česko, která protidrogový vlak vlastní.

Stavař a designér je přesvědčen, že interaktivními projekty je možné mladým lidem ukázat, co je dobré a co špatné. Patří sem i filmový příběh Marcela a Petry, kteří skončí na drogách a jehož leitmotiv se vine celým vlakem.

„Na začátku dostanou děti dotazníky, které během prohlídky vlaku vyplňují. Vidí, jak je snadné dostat se k první cigaretě, k drogám na diskotéce, k bouračce pod vlivem alkoholu a drog. Část reálií si přitom mohou doslova osahat,“ vysvětluje nám lektor Lukáš Poliačik – onen týpek v mikině.

Děti projdou kolem auta zdemolovaného po srážce s motorkou, posedí si za mřížemi ve vězení, jsou živoucími účastníky výslechu před soudem i na policii, vidí nehostinné prostředí squatu i ordinaci pro drogově závislé. Během hodinu a půl dlouhé prohlídky odpoví na všech sedmadvacet otázek dotazníku. Organizátoři vlaku je zpracují a předají zadavateli (zpravidla starostovi města). Jsou cennou zprávou o drogové problematice v regionu.

Doma nikdo prorokem

Když se Pavel Tůma před třemi lety vrhl do projektu „vlaku“ naplno, netušil, že za hranicemi o něj bude větší zájem než v domovině. „V Německu projekt navštívilo 15 tisíc dětí. Dokonce nás vyznamenal jejich ministr vnitra a dostali jsme ocenění projekt měsíce, což se tu ještě nikomu ze zahraničí nepodařilo. Jezdíme pravidelně do Bavorska a za 14 dní jedeme do Berlína a do Durynska. S vlakem jsme byli i v Polsku, na Slovensku a na podzim se chystáme do Vídně. Během dvou let jsme navštívili 65 měst,“ vypočítává autor projektu.

Nejedná se jednorázovou akci. Vlak se pravidelně do měst vrací. Když škole doroste další ročník, kroky jeho žáků povedou znovu do vlaku. Jen uvidí už něco jiného. „Podstata je v tom, že program se neustále vyvíjí a nabalují se na něj další programy. Teď jsme třeba dokončili program To je zákon kámo určený především pro policii. Navazuje na to, co děti viděly ve vlaku, a bude cenným pomocníkem policistům při zvyšování právního povědomí dětí,“ vysvětluje Pavel Tůma.

Směrem k prevenci

Zmíněný záměr byl významným momentem, že se o projekt vlaku začal živě zajímat vedoucí rakovnické policie Jiří Šiler. „V Rakovníku není drogová problematika rozjetá tak, že by nás to strašilo, že by se tu přepadávalo, vykrádalo…Ale tím, že trestná činnost klesla, máme personální kapacitu na to, aby jsme se posunuli směrem k prevenci a trestnou činnost ještě více snížili. Když se totiž tato problematika rozjede naplno, tak i s tímhle vlakem by mohlo být pozdě,“ přibližuje šéf rakovnické policie, co jej přimělo k oslovení všech škol na okrese. Většina z nich na myšlenku příjezdu vlaku reagovala pozitivně a to rozhodlo.

„Setkal jsem se s panem Tůmou. Sjednali jsme schůzku na městě, která bohužel nedopadla tak, jak jsem si představoval a mě nezbývalo nic jiného, než se obrátit na sponzory. Jejich vstřícnost mě překvapila, podařilo se mi sehnat 100 tisíc a vlak dnes v Rakovníku stojí. Očekávání předčilo nejen zástupce škol, ale i návštěvníků z řad veřejnosti i zástupců samotných sponzorů,“ chválí Jiří Šiler.

Neefektivní a nesystematické

Ve světle jeho snahy působí paradoxně prohlášení ministerstva školství zaslané na krajský úřad a odtud rozšířené na školy, které se chtěly projektu účastnit. „MŠMT dlouhodobě podporuje pouze programy primární prevence, které jsou pozitivně orientované na změnu životního stylu dětí a mládeže, které nezastrašují návštěvníky programu, nemanipulují s nimi a nezneužívají prvoplánové efekty,“ píše se ve vyjádření jednoho z náměstků. Současně dodává, že se jedná o neefektivní, nárazovou a nesystematickou formu programu, která je v Evropě dlouhodobě kritizována a neměla by být podporována z veřejných zdrojů.

Nechceme spekulovat, zda se zmíněný hlas z ministerstva stal důvodem, proč se projekt (na rozdíl od jiných měst) nesetkal s podporou města Rakovníka, šéfovi rakovnických policistů však podobná argumentace připadá absurdní. „K mobilnímu protidrogovému projektu se pochvalně vyjádřil i ředitel protidrogové centrály Policie ČR a vzhledem k tomu, co mi projekt poskytne, jej mohu jedině uvítat,“ reaguje Šiler. Na mysli má zejména souhrn dat, která od provozovatelů vlaku získá. „Dnes ne, ale když tu vlak bude po desáté, tak uvidíme, co nám statistické křivky s drogovou tématikou udělají. Můj plán je posílat sem deváťáky z celého okresu každý rok. Už za čtyři roky budeme vědět, že každý deváťák vlak navštívil. Časem bych to posunul na osmé a sedmé třídy, protože děti jsou v tomto ohledu stále vnímavější. Ano, dnes je to možná zážitková věc, ale pro mě mají smysl ta data,“ zdůrazňuje šéf rakovnických policistů.

Noví bojovníci

Od Pavla Tůmy jsme chtěli vědět, proč se jeho protidrogový projekt pohybuje po železnici. Ujistil nás, že se rozhodně nejedná o rozmar. „To, že jezdíme ve vlaku má praktické důvody. Žádný kraj nemá na to, aby si pořídil celý vlak, ale aby si ho půjčil na týden nebo město na jeden den, tak to je princip sdílené ekonomiky,“ usmívá se autor.

Souhlasí i s názorem, že vlak by spíš než děti měli navštěvovat jejich rodiče. „Však oni odpoledne přijdou. Bohužel většina rodičů má představu, že protidrogovou výchovu má na starosti škola, ale není to tak. Pokud táta nebo máma chlastá a kouří, tak je obrovská pravděpodobnost, že kluk nebo holka v tom budou pokračovat. My se dětem snažíme ukázat, že všechno se má dělat s mírou. Drogy jsou bohužel sakra dobré, ale není radno si s nimi zahrávat, protože z nás mohou učinit naprostého otroka. Zkoušelo to před námi spousta lidí – chytrých lidí – a dostat se z toho stojí obrovskou námahu a podlomené zdraví,“ zdůrazňuje Pavel Tůma.

Z tohoto pohledu se nabízí ještě jedno řešení. Zavřít do revolučního vlaku všechny výrobce a distributory drog a odstavit se na slepé koleji. Ale tak snadné to není. Jsou-li na scestí samotní konzumenti, tak vždycky vstanou noví bojovníci a přesvědčí je, že droga je sakra dobrá.

Sláva Vaic

Katalog služeb

RAPORT.CZ
TYDENIK PRO RAKOVNICKO A NOVOSTRASECKO

Prezentace spadá do kategorie Úspěšný web

© Copyright 2009 Týdeník Raport - všechna práva vyhrazena


Bez písemného svolení vydavatele je zakázáno jakékoli užití částí nebo celku díla, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem,
mechanickým nebo elektronickým, v českém nebo jiném jazyce.