Foto

Adam Vrána v dresu juniorky pražské Sparty.

 

Pracovat s lidmi, jako jsou Pavel Mareš, Michal Horňák nebo Martin Hašek, je velká zkušenost

Protrápený fotbalový podzim v pražské Spartě

Ještě loňskou jarní část odehrál Adam Vrána v dresu Tatranu Rakovník, kterému svými výkony pomohl zachránit divizi. Nejenže přispěl k udržení soutěže, ale také si řekl o angažmá ve vrcholovém fotbalu, když o něho projevila zájem druholigová Vlašim. To však nebylo všechno. Nakonec Adam odehrál podzimní část v juniorce pražské Sparty.

Příprava pod Marešem

To, že má v sobě Adam fotbalový potenciál, poznal trenér Tatranu a bývalý reprezentant Pavel Mareš již během pár dnů a začala první spolupráce. „Vlastně již od léta 2015, kdy Tatran postoupil do divize a tým převzal trenér Pavel Mareš, tak mi připravil individuální plán. Připravoval jsem se klasicky s týmem třikrát týdně, ale ještě jsem měl individuální tréninky. První kontakty s velkým fotbalem přišly v prosinci 2015, kdy jsem odjel do Vlašimi na tři tréninky a zároveň i fyzické testy na FTVS. Výsledky nebyly pro profesionální fotbal dobré. Když to řeknu nadneseně, tak mi řekli, že jsem strašnej, abych se během jara připravoval a že to v létě zkusíme znovu. Právě na základě výsledků z FTVS mi kondiční trenér Pavel Rada postavil individuální plán přímo na míru,“ začal vyprávění Adam.

Testy na FTVS

Záběry z probíhajících testů ligových fotbalistů byly k vidění mnohokrát v televizi, ale skutečnost je hodně krutá a náročná. „Ono to na první pohled vypadá jednoduše, ale není tomu tak. Vše začíná vstupní prohlídkou, kde se vyplní dotazník se základními údaji, jako jsou váha, výška, pozice hráče na hřišti. Následně mi byl změřen metabolismus, tuky a zavodnění v těle, svalová hmota. Prostě tě kompletně proklepnou. Poté přejdeš stabilizační vyšetření, kde postupně stojíš na obou i jedné noze. Koukáš vzpřímeně do jednoho bodu a je ti změřena stabilita těla. Následují tři druhy výskoků – s pomocí rukou, s rukama v bok a potom úplně ze sedu. Další měření bylo na stehenní svaly, kdy jsi zafixován v křesle a vykopáváš jednou a druhou nohou a je ti měřena síla a rovnováha svalů. Posledním testem byl fyzický test, na tzv. běhátku, kdy máš náhubek v ústech, kolíček na nose a běžíš úplně do mrtva. Většinou se začíná rychlostí 11 km/h a postupně se zvyšuje rychlost i sklon. Je to šílený, a když slezeš, tak nevíš, kde jsi. Nejhorší je ten náhubek v ústech. Pořádně se nedá dýchat. Ještě máš kolíček v nose. Jsi v uzavřené místnosti. Žádný čerstvý vzduch. Zvedá se ti žaludek. Nic příjemného. Jednou jsem se dokonce pozvracel. Na druhou stranu, je to těžké, ale absolvoval jsem tyto testy třikrát a vidím posun a zlepšení výkonů. Výskok z místa jsem dokonce zvládl nejlépe v historii těchto měření a zatím nebyl překonán. Mým největším problémem je podkožní tuk, kterého mám až 16% a měl bych mít 8 – 12%. Ale pracujeme na tom. Změnil jsem úplně stravu a životosprávu a jde to pomalu dolů, ale bude to běh na delší trať. Kluci, co trénují odmalička ve vrcholových klubech, takové hodnoty nemají, ale pro mě je to výzva pracovat. Dal jsem si cíl, že do léta budu mít 12%. S Pavlem Marešem jsme byli v centru Petra Havlíčka, kde mi připravili plán jak na stravu, tak na osobní život.“

Foto

Adam (vpravo) v utkání s Mladou Boleslaví.

 

Z Vlašimi do Sparty

Jaro 2016 odehrál Adam ještě za Tatran, ale v létě nastoupil do přípravného kempu druholigové Vlašimi. „Do Vlašimi už jsem odjel v závěru sezóny a poslední zápas za Tatran jsem už nehrál, abych se nezranil. Fyzicky jsem se cítil výborně a bylo výhodou, že jdu do již známého prostředí. Pořád to byla velká výzva a chtěl jsem dokázat, že na to mám. Dopředu jsem ale nevěděl, zda mě vezmou. Nejistota tam byla, ale v takové situaci to ani jinak nejde. Klub si tě testuje a je jen na tobě, jak to zvládneš. Mně se to naštěstí povedlo. Martin Hašek je výborný trenér a přijetí bylo super. Byl jsem nadšený. Po každém tréninku jsem sice padal na držku, protože to je o mnohem vyšší rychlosti a síle a já si ne­uměl zpočátku rozvrhnout síly, ale s každým tréninkem to bylo lepší a lepší. V průběhu přípravy mi bylo řečeno, že musím mít herní praxi. Bylo mi nabídnuto, abych šel do třetiligového Benešova nebo do juniorky Sparty. Tréninkové podmínky na Spartě byly na špičkové úrovni a chtěl jsem je zažít, proto jsem se rozhodl pro Spartu.“

Protrápený podzim

Adam odešel do jednoho z nejlepších českých klubů s nadšením, elánem a touhou uspět a zlepšit svoji výkonnost. Skutečnost ale byla jiná. „Dnes mohu říct, že to nebylo dobré období a byl jsem moc rád, když si mě trenér Martin Hašek stáhl v listopadu zpět do Vlašimi. Byl jsem psychicky i fotbalově hodně na dně, ale byla to obrovská zkušenost. Co se týče tréninkových podmínek a procesů, tak ty jsou na špičkové úrovni a nebojím se říct, že nejlepší v republice. Co se týče pocitu, když přijdeš do kabiny, tak už to tak dobré nebylo. Přišel jsem mezi dvacet vrstevníků a věřil jsem, že to bude stejně příjemné přijetí, jako před pěti lety v dorostu Bohemians. Opak byl pravdou. Nechci házet špínu, ale ve Spartě je to nastavené jinak. Kluci mají svoji hlavu. Jsou zde hráči, kteří se neuchytí v áčku, ale jsou s tím spokojeni a nemají ambice za áčko hrát. Já se na tréninku maximálně snažil při každém cvičení, ale to se tam moc nenosilo. Někteří dokonce tréninky bojkotovali a sráželi moje odhodlání trénink odmakat, jak se má. Šel jsem do Sparty s tím, že chci výkonnostně růst a nechtěl jsem chodit na kafíčka a pařit. Tím jsem se odlišoval a nastal problém. Kabina mě díky mému přístupu nevzala. Vlastně nemohu říct, že bych v kabině za těch půlroku našel velkého kamaráda. Možná jeden, dva kluci byli v pohodě, ale to bylo všechno. Podpora jednoho druhému nebyla vůbec. Když někdo při cvičení něco zkazil, tak jej ještě utopili, než aby ho psychicky vytáhli. Pokud bych na ta kafíčka chodil, choval se jako oni, tak bych zapadl, a asi bych neměl problém, ale touto cestou jsem jít nechtěl. A co se týče zápasů, tak jsem prvních pět kol nastupoval, ale pak jsem se zranil. Týden netrénoval, ale někteří z toho udělali, že simuluji a už jsem se posléze do hry nedostal. Přitom trenér Michal Horňák je fajn chlap a dobrý trenér, ale v některých situacích je bezmocný. Po pátém zápasu to bylo čekání na konec sezóny a trápení. Dokonce jsem se netěšil na tréninky. Snaha a chuť dokázat, že na to mám, byla. Dělal jsem pro to maximum, ale to nestačilo. Navíc se v průběhu podzimu uzdravovali hráči áčka, kteří se v juniorce rozehrávali, a šance už nepřišla. Poslední měsíc jsem odpočítával dny, kdy půjdu pryč.“

Haškův zásah

Dny ve Spartě se vlekly a Adam vyhlížel konec. „Byla výhoda, že jsem měl i pár tréninků s Vlašimí, kde jsem pookřál. Trenér Martin Hašek se naštěstí o můj stav zajímal a všichni byli zděšeni, jak na tom jsem, i z toho, co jsem jim vylíčil. Proto mě v listopadu stáhli zpět do Vlašimi, ale byl jsem znovu na startovní čáře, protože půlrok ve Spartě mi posun nepřinesl. Spíš naopak. Ovšem s radostí jsem naskočil do tréninkového procesu ve Vlašimi.“

Stejně jako Budinský

Před jarní části se psalo o tom, že brankář Sparty Viktor Budinský nemůže odejít do Mladé Boleslavi. Stejný osud potkal i Adama. „Už jsem byl domluvený s Benešovem, že jaro odehraji v jeho dresu, ale byl by to již čtvrtý klub během jedné sezóny, a to řády nedovolují, a tak zůstávám ve Vlašimi a budu se prát o místo. Naštěstí mi Vlašim zajistila byt, tak nemusím dojíždět z Rakovníka. Kvůli ligovému fotbalu jsem přerušil i studium na vysoké škole, protože to nešlo skloubit, což mě mrzí, ale musel jsem se pro něco rozhodnout a vyhrál fotbal. Alespoň do léta a pak uvidíme. Jinak jsem neustále v kontaktu s klukama z Tatranu, kde jsem si byl v zimě dvakrát zatrénovat, a samozřejmě s Pavlem Marešem, který stál za mým přesunem do ligového fotbalu. Stále spolu řadu věcí konzultujeme a hodně mi pomáhá, za což mu jsem vděčný a moc mu za to děkuji. Stejně tak i všem, kteří mě podporují v cestě za mým snem,“ řekl na závěr Adam Vrána.

David Svoboda

Katalog služeb

RAPORT.CZ
TYDENIK PRO RAKOVNICKO A NOVOSTRASECKO

Prezentace spadá do kategorie Úspěšný web

© Copyright 2009 Týdeník Raport - všechna práva vyhrazena


Bez písemného svolení vydavatele je zakázáno jakékoli užití částí nebo celku díla, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem,
mechanickým nebo elektronickým, v českém nebo jiném jazyce.