Foto

Zámek v Olešné. Dlouhé roky se o něj nikdo nezajímal, nyní se kvůli němu rozpoutala právní tahanice.

 

Už více než rok trvají mezi kupci a majiteli tahanice, vše možná skončí u soudu

Co bude dál se zámkem v Olešné?

Zámek v Olešné dlouhé roky bez zájmu chátral. Ve střeše přibývaly díry, v místnostech zborcené stropy a i to málo z původního zámeckého vybavení, které v něm po odstěhování strojní a traktorové stanice zůstalo, postupně rozkradli zloději nebo zničili vandalové. Restituenti zámek několik let nabízeli ke koupi, pár zájemců prý bylo, ale žádný nakonec neměl skutečně vážný zájem a dostatečně velké odhodlání památku zachránit. Až se před rokem a pár měsíci objevili manželé Martina a Pavel Zálešákovi, kteří hledali nejen místo pro bydlení, ale také pro budoucí hospodářství. Chátrající zámek je oslnil. Jelikož byla kupní cena relativně příznivá, sehnali investora a podepsali s majiteli kupní smlouvu. Jenže od té chvíle se vše začalo komplikovat. Výsledkem je, že smlouva stále nebyla naplněna, vztahy mezi oběma stranami jsou vyhrocené a případ řeší právníci. O zámek, o nějž léta nezavadil pohledem žádný zájemce, se rozpoutala tahanice.

Zámek za 6 milionů

Zálešákovi nikdy nezastírali, že majiteli zámku stále nejsou a že kupní cenu dosud nezaplatili. Podle jejich slov k tomu měli pádný důvod. Na zámku a pozemcích, jež jsou ve vlastnictví jedenácti restituentů, totiž visely a stále visí mnohé majetkoprávní komplikace. „V Olešné teď kolují pomluvy, že jsme neplatiči. Málokdo se ale zajímá o to, jak se věci skutečně mají,“ říkají manželé.

V roce 2013 zámek s pozemky objevili v nabídce realitní kanceláře. Pro běžného smrtelníka by cena 5 766 752 korun byla nedostižná, jenže měli investora, kterého dokázali pro svůj záměr nadchnout.

První exekuce

„Dne 24. 9. 2013 jsme uzavřeli kupní smlouvu. Problémy začaly ve chvíli, kdy den předtím, než jsme měli složit peníze, náš investor na katastru nemovitostí objevil, že je na majetek vázána exekuce. Soukromý investor vám neuvolní prostředky na majetek, který není čistý. Investor tedy peníze nevyplatil. Ostatně jsme na to měli podle smlouvy v takovém případě i právo,“ popisují Zálešákovi.

Majitelé nakonec dluh, který byl důvodem k vydání exekučního příkazu, zaplatili, k výmazu exekuce z katastru nemovitostí ale došlo až v lednu 2014. „A do té doby jsme bohužel o původního investora přišli. Přesto se nám nakonec podařilo získat jiného a jeho zájem o odkoupení zámku a pozemků a spolupodílení se na našem záměru stále trvá,“ říkají Zálešákovi.

Dědické řízení

Ke koupi však ani poté nedošlo. Objevil se totiž další majetkoprávní zádrhel. Koncem února zemřela jedna ze spolumajitelek a začalo se řešit dědické řízení. „To byla další závada. O tom, že k úmrtí došlo, nebo jestli už bylo dědické řízení uzavřeno, nás nikdo z majitelů pochopitelně neinformoval. Nedali nám vědět ani poté, co na zámek skočila další exekuce. Přesto stále trvali na tom, abychom jim peníze složili. Udělali bychom to, pokud by ovšem splnili podmínky investora, které jsme jim 14. června poslali. Komunikace s majiteli a realitní kanceláří ale byla velmi náročná, na naše dopisy nebo emaily nikdy nereagovali. Nakonec jsme se rozhodli, že se obrátíme na právního zástupce a necháme jednat jeho. Ten jim posléze zaslal i další námitky,“ říkají Zálešákovi.

Nedořešené hospodaření

Podle manželů je věcí, které nemají majitelé v souvislosti s nemovitostmi dosud vyřešené, víc. Například na některých pozemcích hospodaří třetí osoby, které pozemky užívají bez jakékoli nájemní smlouvy nebo dohody. „Není to ani vedeno jako věcné břemeno. Opravdu si nedovedu představit, že koupím pozemek a pak se budu soudit se sousedy, se kterými tu chci v klidu žít, kvůli tomu, že neoprávněně užívají můj pozemek. Celkem se jedná o sedm sporných pozemků a sedm částí z balíku pozemků, k nimž se vztahuje kupní smlouva. A to nemluvě o tom, že jednu čtyřiadvacetinu majetku vlastní Česká republika. S majiteli jsme o tom měli jednat, schůzku však zrušili a koncem srpna nám přišlo vyrozumění o odstoupení od smlouvy a výpověď z nájmu. Majitelé všude prohlašují, že odstoupili od smlouvy kvůli tomu, že nemáme peníze. Jenže náš investor jim dal jak čestné prohlášení, tak výpis z účtu, na kterém je jasně vidět, že finanční prostředky má. Ostatně pro případ, že by se nakonec vše řešilo u soudu, je i připraven předložit potřebné dokumenty. Pokud bude kupní smlouva právně stabilní, tak do zámku prostředky investuje,“ říkají Zálešákovi.

Foto

Na podzim 2013 se zámek poprvé otevřel veřejnosti, loni proběhla první turistická sezona.

 

Přílišná horlivost

Manželé přiznávají, že v celé věci také pochybili. A to kvůli své horlivosti, s jakou se pustili do oprav zámku a turistických aktivit. I když ještě nedošlo k naplnění smlouvy a prodeji, přistupovali k majetku jako ke svému. „Nenapadlo nás, že se všechno tak potáhne a zkomplikuje, takže jsme začali dělat věci, které bychom jako majitelé dělali. Opravili byt tak, aby se v něm dalo žít, vyčistili park, vyklidili a odvezli bordel, který byl v místnostech, přeskládali střechu, aby dovnitř neteklo, podepřeli a zabezpečili propadlé stropy a dali do pořádku první místnost. Do toho jsme zámek zpřístupnili a začali pořádat akce. To všechno se nakonec stalo pro majitele záminkou, aby nám dali výpověď z důvodu, že jsme bez jejich svolení nakládali s jejich majetkem. To je sice pravda, ale jen kvůli tomu, že nám dosud nedali možnost koupi provést,“ říkají Zálešákovi.

Nálezy dostalo muzeum

Majitelé také v odůvodnění výpovědi uvedli, že Zálešákovi porušili památkový zákon, když neměli na úpravy závazné stanovisko od památkářů a kopali ve sklepě bez dohledu archeologů. „Závazné stanovisko památkářů jsme nemohli získat, protože to může získat jen vlastník, ale na vymalování místností zapotřebí není. A kopání ve sklepě? Žádný poklad jsme tam opravdu nehledali. Pouze jsme kvůli odstranění vlhkosti ze zdí a drenáži odebrali 20 cm povrchové zeminy. Archeologové o tom informováni byli,“ říkají a ukazují zprávu, v níž se píše, že po odborném vyhodnocení situace na místě bylo dohodnuto, že nahlásí případné náhodné nálezy. „Našli jsme protektorátní minci, dvě kovové chmelové známky a šest keramických kuliček, všechno jsme odevzdali. Protokol na to máme,“ dodává Martina Zálešáková.

Úklid nebo rabování?

A vyrabování vedení ústředního topení v zámku a kotlů, z něhož jsou rovněž obviňováni? „Jestli tím majitelé myslí radiátory, tak ty už tu dávno nebyly. Jediné, co tu po nájezdech zlodějů zůstalo, byly trubky trčící ze zdí. A ty jsme opravdu vyřezali, protože jsme nechtěli riskovat, že se o ně návštěvníci poraní. Odvezli jsme i kotle, které tu zůstaly po STS, protože tu k ničemu nebyly. Nebylo to žádné rabování s úmyslem obohatit se, ale běžný úklid bordelu. A peníze, které jsme za šrot dostali? Ty sotva pokryly náklady, které jsme s vyklízením nepořádku ze zámku a vyčistěním zahrady měli,“ vysvětluje Pavel Zálešák.

Konec u soudu?

Vztahy mezi oběma stranami jsou momentálně natolik vyhrocené, že si lze stěží představit, že budou vyřešeny jinak než soudní cestou. „Majitelé teď na nás dělají psychický nátlak. Rozhlašují, že jsme neplatiči, vyhrožují soudním vystěhováním, neuznávají, že je chyba také na jejich straně, a odmítají připustit, že jsme do zámku investovali už spoustu svých peněz a práce a majetek jim zhodnotili. Kdybychom si nemysleli, že tu budeme žít, peníze bychom sem nikdy neinvestovali. My opravdu máme o zámek zájem a jsme ochotni počkat, než se majetkoprávní problémy vyřeší, jenže jsme se doslechli, že už mají nového kupce, který jim nabízí víc peněz a tak se nás chtějí zbavit,“ vysvětlují Zálešákovi.

Právník radí: Nestěhujte se!

I když je atmosféra v Olešné velmi nepříjemná, na zámku i nadále bydlí a odmítají se vystěhovat, dokud jim majitelé nebudou kompenzovat, co do oprav vložili. „Náš právník nám radí, abychom se nestěhovali, protože pokud to uděláme, peníze, které jsme do zámku investovali, už nikdy neuvidíme. Tlak je to sice hrozný, vesnice na nás pohlíží jako na podvodníky, ale jsme odhodláni vytrvat. A chtěli bychom se vrátit i k pořádání akcí a na jaře opět zahájit turistickou sezonu,“ uzavírají Zálešákovi.

O vyjádření jsme pochopitelně požádali i majitele. Ač nám Richard Šmídek, jeden ze spolumajitelů, přislíbil na zaslané dotazy odpovědět, nakonec přišla jen stručná odpověď: „Rozhodli jsme se na vaše otázky neodpovídat, neboť považujeme za nevhodné vést diskuzi s druhou stranou prostřednictvím Raportu či jiného veřejného sdělovacího prostředku.“

Markéta Hartlová

Katalog služeb

RAPORT.CZ
TYDENIK PRO RAKOVNICKO A NOVOSTRASECKO

Prezentace spadá do kategorie Úspěšný web

© Copyright 2009 Týdeník Raport - všechna práva vyhrazena


Bez písemného svolení vydavatele je zakázáno jakékoli užití částí nebo celku díla, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem,
mechanickým nebo elektronickým, v českém nebo jiném jazyce.