Foto

Zadržení pachatelů podezřelých z výroby a distribuce drog a loupežného přepadení seniorky v Krakově.

 

„Kdyby se sledovalo, na kolika trestných činech mají podíl drogy nebo automaty, bylo by to 75 až 80 procent,“ říká kriminalista

Marihuana jede už na základkách, řešili i 13letého dealera

Věková hranice uživatelů drog stále klesá. Pro policisty už není velkým překvapením, když jim zavolají ředitelé základních škol, že mají u některého z žáků podezření, že bere drogy. „Užívání drog je celkově katastrofa a bohužel už to začíná na základních školách, kdy se děti z vyšších ročníků bez velkých potíží dostanou k marihuaně. A problém je, že to dětem přijde normální. Jako když kouří cigarety nebo pijí alkohol. Naště­stí na základkách ještě není pervitin,“ říká rakovnický kriminalista Milan Hornof.

Opravdu mají zkušenosti s drogami už děti na základních školách?

Žádný ředitel to do médií nepřizná, ale je to tak. Trendem je marihuana. Řešili jsme třeba případ třináctiletého kluka, který objevil, že někde roste marihuana. Na internetu si přečetl návod, co se z rostliny suší a prodává, sklidil ji, usušil, rozsáčkoval a suverénně prodával. Postupně všechno rozprodal. Ředitelé, když něco podobného zjistí, tak nás kontaktují, snaží se situaci řešit. My pak s dětmi promluvíme. Stíhat je nelze, protože jsou nezletilé, takže se to řeší jen přes odbor péče o dítě, a to samozřejmě moc efekt nemá. U dětí je nebezpečné, že si vůbec nepřipouští, že by jim z kouření marihuany mohl vzniknout nějaký zdravotní problém. Přitom má její užívání vliv na krátkodobou paměť. A u dětí se to projeví mnohem dřív než u dospělých.

Podle policejní statistiky máte v oblasti objasňování drogové trestné činnosti rok od roku lepší výsledky?

V poslední době opravdu narůstá počet lidí, které stíháme za distribuci a výrobu drog, většinou pervitinu. Na jednu stranu ale říkám, zaplať pánbůh, že se u nás zatím distribuuje a prodává jen pervitin, že se k nám ještě nedostaly tvrdší drogy, například heroin, protože to by byla jiná káva. Mrzí mě, že policie nedělá i statistiku, kolik pachatelů trestných činů bylo pod vlivem návykové látky, protože drogová problematika je navázána na veškerou trestnou činnost. Kdyby se to sledovalo, tak si myslím, že by to bylo tak 75 až 80 procent z nich. Většinou jsou činy spojené s tím, že uživatelé potřebují peníze na dávku nebo na nákup léků, ze kterých drogu vyrábějí. Na Rakovnicku měla většina velkých případů z poslední doby souvislost s drogami. Například loupežné přepadení starší paní v Krakově nebo série vloupání na obecní úřady a benzínky. A další metla lidstva jsou výherní automaty. Kdybych mohl, tak bych je všechny zakázal. Výrobci a distributoři drog si sice prodejem dokáží vydělat opravdu velké peníze, ale většinu z nich prohrají v automatech. Je to koloběh. Něco vydělají a vzápětí to prohrají. Třeba zrovna případ v Krakově. Tam z domu ukradli peníze a nějaké zlato a za dvě hodiny už nic neměli, všechno nastrkali do automatů.

Která droga u nás nejvíc frčí?

Pervitin, který je vyloženě česká droga. Je dostupný, levnější a neprovázejí ho takové těžké stavy. Například při užívání heroinu je závislost opravdu silná, protože stavy, kdy účinek drogy odeznívá, jsou hrozné. Přicházejí bolesti a křeče v břiše, člověk se špatně ovládá a žene ho jen to, aby si dal další dávku a bylo mu zase dobře. Na většinu lidí pervitin až tak nepůsobí.

Kolik vlastně taková jedna dávka pervitinu stojí?

Dřív se za 500 korun sehnalo půl gramu, ale i ceny drog šly nahoru. Feťáci si sice pořád chodí pro půlku, což znamenalo půl gramu, ale dneska už to skutečná půlka není. Za pětistovku dostanou třeba jen 0,2 gramu. Některým dávka vydrží na dva dny, některým jen na den.

Nechápu, kde berou tolik peněz, když drogy užívají dlouhodobě?

Když se nastartuje závislost, tak dotyčný shání peníze, kde se dá. Nejdřív krade peníze rodičům, pak jakoby ztrácí věci, například mobil, který přitom prodá, nebo se začnou ztrácet věci z domácnosti. Pak začne dělat dluhy a nakonec krást. Když už to dojde do takového stádia, tak je skoro nemožné uživateli, pokud to nechce on sám, pomoct. K tomu, jak se dají sehnat peníze na drogy, mám i jeden takový kuriózní případ. Jeden čas byl na našem okrese problém, že se mezi uživatele rozšířila žloutenka. Nevím, který borec na to přišel, ale zkrátka se dozvěděli, že někde v Německu odebírají lidem infikovaným žloutenkou krev a z ní vyrábějí preparát na léčbu. A za krev lidem platili, takže feťáci z Rakovnicka si třeba v pěti sedli do auta a jeli do Německa darovat krev. Dostali za to eura a za peníze si kupovali drogy.

Dalo by se nějak procentuálně vyjádřit, kolik narkomanů, které jste stíhali, se ze závislosti dostane a začne vést normální život?

Foto

Napytlíčkovaná marihuana, kterou měl při sobě dealer zadržený policií.

 

Občas se stává, že s drogami přestanou, ale bohužel se to stává zřídka. I my se na jednu stranu snažíme dát lidem, kteří do drog spadli a stíháme je, šanci s tím přestat. Aby nešli rovnou do basy. Ale musím říct, že to v poslední době moc efekt nemá. Většinou, když jsme dali lidem šanci, tak do toho nakonec zase spadli a byli znovu stíháni. Když už se u někoho podaří, že s drogami skutečně skoncuje, tak se pak od něj dozvídáme, že nejdůležitější bylo, že on sám chtěl změnit svůj život. Pochopil, že takhle se žít nedá. Dokud nechce změnu sám uživatel, ale je to jen přání rodičů, nemá pomoc smysl. A když se z toho dostane, tak je nutné, aby se úplně odstřihl od bývalých kamarádů, kteří v drogách stále jedou. Ani pak ale nemá člověk vyhráno. Aby mohl začít normálně žít, musí si najít práci. A většina zaměstnavatelů, když vidí záznam v trestním rejstříku, raději přijme někoho jiného. Drogy můžou člověku zničit celý život, i když se ze závislosti dostane.

Jaká věková kategorie je k drogám nejvíc náchylná?

Jsou to mladí lidé a už od nějakých šestnácti nebo sedmnácti let. Dřív se to týkalo spíš starších ročníků od dvaceti let výš, teď šla hranice strašně dolů. Hlavně kvůli tomu, že už není problém se k drogám kdekoli dostat. A to se dotýkáme dalšího velkého problému. Ve výrobě totiž začala být hodně aktivní vietnamská komunita a Vietnamci jsou po všech směrech velmi podnikaví. Začínali s pěstováním marihuany a v poslední době zjistili, že po pervitinu je velká poptávka, takže začali vařit. A u Vietnamců je bohužel větší problém s rozkrýváním trestné činnosti. Jednak kvůli jazykové bariéře, jednak kvůli tomu, že jsou dobře organizovaní. Je složité mezi ně proniknout. Dělají drogy ve velkém, a když od nich distributor vezme větší množství, dají mu slevu. To se dealerům hodně líbí, takže od nich rádi odebírají.

Jeden čas jste poměrně často odhalovali vařiče, kteří měli varny po bytech. Z poslední doby si podobný případ nevybavuji. Už se v Rakovníku nevaří, nebo se výrobci umějí lépe skrývat?

Jeden z důvodů je, že jsme dost lidí odstíhali a někteří s tím pak i přestali. A další je ten, že je momentálně spíš tendence pro drogy jezdit, nakoupit je jinde a pak je tu rozprodat. Vařičům se totiž situace ztížila novým zákonem, který zamezil volnému prodeji některých léků. Dneska už není tak snadné sehnat dost velké množství léků potřebných pro výrobu pervitinu. Dřív byl například modafen, který se při výrobě používal nejčastěji, volně dostupný. Vařiči měli oblíbené lékárny, kam pro něj chodili. Vyhlášená byla třeba lékárna v kladenském Tescu nebo jedna lékárna v Praze, kterou vlastnil cizinec a kam si jezdili vařiči vyloženě jako do obchoďáku. Léky tam bez problémů sehnali ne jen na krabičky, ale rovnou na kartony.

Jak se vlastně člověk naučí vařit pervitin?

Většinou to funguje tak, že se dostane k nějakému vařiči, který ho to naučí. Když pak vařiče zavřeme, tak jeho učedník nastoupí na jeho místo. Je to takový řetězec. A v dnešní době asi ani není problém najít postup třeba přes Facebook. Myslím ale, že na Rakovnicku je teď situace taková, že se tu nevaří, spíš se drogy dováží odjinud a tady jen distribuují. Často se dealery stanou samotní uživatelé, protože mají kontakty na zdroj. Nedávno jsme dělali například jednu slečnu z Nového Strašecí, která sem drogy vozila a prodávala je. Navíc měla pervitin hodně kvalitní. Když prošel expertízou, měl nějakých 73 procent, což je docela dost. Výrobci, které jsme kvůli vaření v minulosti stíhali, mívali třeba jen kolem 48 procent. Tak kvalitní drogu si u místních vařičů pamatuji snad naposledy u svého prvního případu na Rakovnicku. Byla to varna v Újezdu nad Zbečnem, kde měl pervitin kolem 72 procent. A bohužel toho samého výrobce jsme teď s kolegou dělali znovu a na stejném místě. Čeká ho dost vysoký trest. Někteří jsou nepoučitelní.

Ubývá i pěstíren marihuany?

Loni jsme sice odhalili jen jednu v Petrovicích, ale bylo jich tu víc. Jenže než jsme se na ně dostali, tak je vyklidili. Věděli jsme například o pěstírně v Hořesedlích nebo v Bělbožicích. Vietnamci jsou teď opatrnější. Od chvíle, co začala policie tyto věci úspěšně rozkrývat, se naučili, že není dobré zůstávat na jednom místě moc dlouho. Takže udělají třeba jen jednu sklizeň a pak pěstírnu přestěhují do jiného prostoru.

Stále je lákají staré chmelové sušárny?

Už ne, jsou moc nápadné. Teď si pronajímají spíš rodinné domy. Majitelé, kteří jim dům pronajmou, si bohužel neuvědomují, jakou paseku v něm nadělají. Sice z nájmu získají dobré peníze, ale když pak vidí objekt potom, co pachatele zadržíme nebo ho opustí, tak jim zbývají jen oči pro pláč. Na zalévání se používá spousta vody, takže jsou domy promáčené. Pěstírna potřebuje spoustu kabelů a ventilace, a když je potřebují natáhnout z patra do patra, tak se s tím moc nemažou. Rozřežou stropy a protáhnou je dírami. Ve výsledku to jsou zničené domy. Většinou se pěstírna prozradí tím, že je v domě pořád zataženo, evidentně v něm nikdo nebydlí, a přesto se v zimě na jeho střeše neudrží sníh, protože přes střechu uniká teplo.

Pomáhají vám lidé? Nahlásí vám, když si podobných „záhad“ všimnou?

Mohli by sice víc, ale pomáhají. Třeba právě v Petrovicích byli lidé všímaví. Bohužel je problém v tom, že moc lidí nechce vypovídat. Nechtějí chodit svědčit k soudu nebo aby jejich jméno figurovalo ve spisech. Je to pro ně nepříjemné a mají strach, protože neví, co můžou od pachatelů čekat.

Markéta Hartlová

Katalog služeb

RAPORT.CZ
TYDENIK PRO RAKOVNICKO A NOVOSTRASECKO

Prezentace spadá do kategorie Úspěšný web

© Copyright 2009 Týdeník Raport - všechna práva vyhrazena


Bez písemného svolení vydavatele je zakázáno jakékoli užití částí nebo celku díla, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem,
mechanickým nebo elektronickým, v českém nebo jiném jazyce.