Foto

Karel Breník s petičními archy, na nichž je v současnosti přes 11 tisíc podpisů lidí, kteří nesouhlasí se zřízením Národního parku Křivoklátsko.

 

Návrh na zřízení Národního parku Křivoklátsko stále vyvolává emoce mezi příznivci a odpůrci

Petici podepsalo přes 11 tisíc občanů

Proti zřízení Národního parku Křivoklátsko vznikla loni v srpnu petice. Do současnosti ji podepsalo přes jedenáct tisíc lidí, další se mohou svým podpisem ještě připojit. V dohledné době bude předána na Úřad vlády ČR.

Obnovitelné bohatství

Předsedou petičního výboru je Karel Breník z Křivoklátu, ve věci se začal angažovat v době, kdy vrcholila kampaň pro národní park. „V argumentech ministerstva se stále objevovaly lži a polopravdy. Například kritika vysazování nepůvodních dřevin a stahování dřeva z lesů. Co si pamatuji, tak se tu v lesích vždy hospodařilo a dřevo se z lesů stahovalo. Je to přirozený koloběh lesního hospodaření. Je to obnovitelné bohatství, tak nevím, proč by se v našich lesích měly zřizovat části území, které by neměly být ovlivňovány lidskou činností a ponechány samovolnému vývoji. Vychází to jen z logiky, že určitá skupina chce nějakým způsobem území ovládat a přetvářet k obrazu svému, který ovšem nemusí být vždy ten dobrý. Odstrašujícím příkladem je například Národní park Šumava, kde se také dělá vše ve vyšším zájmu ochrany přírody a po dvaceti letech trvání je území na pokraji ekologické katastrofy. Nedá se ale všechno svádět jen na kůrovce, je to selhání systému jako takového. Příznivci Národního parku Křivoklátsko říkají, že to se u nás stát nemůže, protože tu nejsou jen smrkové monokultury jako na Šumavě, ale může se stát cokoli jiného,“ říká Karel Breník a dodává, že Křivoklátsko je po staletí kulturní krajina a tudíž v ní není nic nepůvodního.

Bez zbytečných emocí

Podle jeho názoru je příroda na Křivoklátsku chráněna dostatečně. „Na území Křivoklátska již existuje několik statutů ochrany přírody a krajiny. Je to Biosferická rezervace vyhlášená v roce 1977, CHKO Křivoklátsko vyhlášené v roce 1978, Ptačí oblast Křivoklátsko vyhlášená v roce 2005 a Lesnický park vyhlášený v roce 2010. Na uvažovaném území národního parku je v současné době deset národních přírodních rezervací a přírodních rezervací. Ochrany přírody je zde tedy dost. Proč nejsou využity, je otázkou dobrého fungování správy CHKO. Jestli správa CHKO Křivoklátsko nedokáže použít kompetencí daných zákonem, není to argumentem pro navrstvení ještě další vyšší vrstvy ochrany přírody na úrovni národního parku, zejména jestliže na tomto území není žádný les původní, žádný les přírodní a les přírodě blízký zaujímá jen 13 % území. Křivoklátsko je území přírodně velice cenné s velkým množstvím dochovaných druhů rostlin a živočichů, s lesy využívanými lidmi sice už od starověku, avšak díky velmi dobré lesnické péči je v takovém příznivém stavu, jak jej známe nyní. Vím, že současné lesní hospodaření, které tu podle stávajícího lesního zákona probíhá, je schopno krajinu udržet, aby zůstala v dobrém stavu a mohla být předaná budoucím generacím. Není potřeba investovat tolik prostředků do vzniku nového národního parku,“ myslí si Karel Breník.

Karlova Ves je proti

Při projednávání záměru zřízení národního parku se ve všech dotčených obcích konala veřejná jednání. Vzešly z nich různé požadavky, a to nejen ze strany občanů, ale i zastupitelstev. Podle petičního výboru ale lidé neměli dostatečný prostor vyjádřit svůj nesouhlas s národním parkem. „Druhá strana například argumentuje tím, že Karlova Ves, která je jediná vesnice, jež se nachází uvnitř navrhovaného národního parku, se záměrem souhlasila. Přitom naši petici už z nějakých 107 trvale přihlášených obyvatel Karlovy Vsi podepsalo skoro 90 občanů. Pod petici se již podepsalo přes jedenáct tisíc občanů. Dá se těžko definovat, kolik podpisů je potřeba, abychom záměr zvrátili, ale každopádně se díky petici dostává do podvědomí lidí a hlavně politiků, že ne všichni s národním parkem souhlasí,“ říká Karel Breník a dodává, že v současné době vedou jednání s celou řadou politiků, kteří se s jejich názory ztotožňují. Pod petici se mohl podepsat kdokoli, kdo s jejím obsahem souhlasí.

Jelikož je Karel Breník mysliveckým hospodářem MS Eustach Křivoklát, vytýkají mu příznivci parku, že jediným důvodem, proč se v petičním výboru angažuje, je, že má národní park přinést omezení uživatelům honiteb. „V petici není o myslivosti ani zmínka. Petice vyjadřuje názor občanů a ne nějaké zájmové skupiny. Organizuji ji za občany, ne za myslivce,“ uvádí k tomu Karel Breník.

Markéta Hartlová

 

Znění petice

(výňatek hlavních požadavků z celkem devíti bodů)

1. Není pravda, že je zřízení národního parku nezbytným krokem pro zajištění ochrany oblasti. Ochrana přírodních hodnot Křivoklátska je dostatečně zajištěna stávajícími kategoriemi chráněných území.

2. Není pravda, že značnou část Křivoklátska zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, což je podmínkou pro zařazení území do kategorie národní park. Křivoklátské lesy jsou skvostem, který budovaly více než 200 let řady generací lesníků, tj. jedná se o území lidskou činností dlouhodobě ovlivňované.

3. Nesouhlasíme s tím, aby bylo toto území v převážné míře převedeno do bezzásahového režimu s tzv. přirozeným vývojem, což by nutně vedlo k postupnému omezování přístupnosti krajiny či omezení dostupnosti dřeva a sběru lesních plodů.

4. Nesouhlasíme se zřízením další instituce – správy národního parku hrazené z našich daní. Považujeme za zbytečné vynakládat ročně stovky milionů korun z kapes daňových poplatníků na provoz zbytečné instituce národního parku.

5. Požadujeme, aby lesy dál poskytovaly místním lidem práci, obživu, dřevo do kamen a prostor k relaxaci.

6. Požadujeme zachovat Berounku volnou pro rybáře a vodáky.

 

Lidé neškodí, ale přístup k hospodaření a zvěři ano

Záměr vyhlášení Národního parku Křivoklátsko nyní čeká poslední krok - schválení návrhu zákona. Ministerstvo zemědělství dalo kladné stanovisko, a tak v blízké době předloží ministerstvo životního prostředí návrh zákona k projednání vládě a ta ho, po případném schválení, pošle dál do parlamentu a potažmo prezidentovi.

Proti jen Křivoklát

Při projednávání záměru v minulých dvou letech se proti zřízení parku vyslovil jen Křivoklát. Zastupitelstvo zamítlo, aby byly pozemky na jeho katastru do území budoucího národního parku začleněny, proto byly vyňaty. Z jiných obcí zamítavá stanoviska nepřišla. „Proč vznikla petice proti parku až nyní, není otázka pro mě. Nicméně každý dnes ví, že to není souboj názorů, ale souboj byznysu. Nájemci honiteb by vznikem národního parku přišli o honitby. Proto s ním nesouhlasí. Mysleli si, že když bude vyhlášen tzv. lesnický park, bude myšlenka národního parku shozena ze stolu,“ říká Petr Hůla, vedoucí Správy CHKO Křivoklátsko.

Foto

Petr Hůla

 

Tři průzkumy

Jedenáct tisíc podpisů pod peticí nevidí Petr Hůla jako rozhodující. Podstatné jsou podle něj průzkumy veřejného mínění, které byly na Křivoklátsku provedeny minimálně tři v různých časových odstupech. „Jeden z nich zadával přímo hejtman Rath. Všechny tři prokázaly, že si veřejnost národní park přeje. Pokud vezmeme obyvatele Středočeského kraje, tak u nich se pro park vyslovilo 75 až 80 procent dotazovaných občanů. U obyvatel regionu byl výsledek tak padesát na padesát,“ říká vedoucí Správy CHKO Křivoklátsko.

Paseka za pár hodin

A jak se staví správa CHKO k jednotlivým bodům uváděným v petici? „Už první bod je tvrzením člověka, který není znalý situace, nebo nechce být znalým. Všichni vidí, jakým způsobem se dnes hospodaří v lesích. Zatímco dříve se dělala paseka třeba několik týdnů, tak dnes najede harvestor a vykácí paseku během několika hodin, což je pro biodiverzitu území téměř fatální, protože živé organismy se nestačí přesunout na nové stanoviště. Dnes už prokazatelně víme, že důsledkem intenzivní technologie je úbytek biologické rozmanitosti,“ říká Petr Hůla.

Nadprůměrně poškozené

Správa CHKO má také k dispozici studii vlivu zvěře na území plánovaného národního parku, která prokázala, že zdejší lesy jsou zvěří poškozeny dvakrát až třikrát více, než je celostátní průměr. „To je naprosto alarmující. Jeden ze závěrů studie říká, že kvůli vysokým stavům zvěře dochází k úbytku biodiverzity z hlediska rostlinných společenstev. Mizí některá rostlinná i živočišná společenstva a dochází k nitrifikaci půdy. Na frak dostává i vlastní genofond zvěře. Je tu nepůvodní jelen sika a je prokázáno, že se kříží s jelenem evropským, čímž dochází k mezidruhovému křížení, což je špatně. Navíc je tu i vychýlený poměr pohlaví a stáří zvěře. Důvodem je, že je tu spousta plošně malých honiteb, jejichž nájemcům jde o to, aby na nich mohli co nejvíce střílet, a proto na nich potřebují mít co nejvíce zvěře. Jakmile by vznikl národní park, vznikla by jedna velká honitba a postupně by docházelo k nápravě,“ popisuje vedoucí správy.

Lidé nic nezničí

Odpůrci národního parku dále v petici upozorňují, že jsou křivoklátské lesy více než 200 let budované řadou generací lesníků a tudíž je zde jen minimum přirozených ekosystémů. „Je to samozřejmě pravda, ale jen do určité míry. Za těch 200 let lesníci lesy totálně změnili ve prospěch jehličnatých monokultur a my se teď pracně snažíme dát je do přírodě blízkému stavu. Dostat lesy k autoregulaci alespoň z nějakých sedmdesáti procent bude trvat dalších 100 nebo 150 let. Nehodláme to tu nechat samovolnému vývoji. S tím se počítá jen na nějakých dvaceti procentech území. A už dnes je polovina z tohoto území chráněna formou rezervací, tudíž se na nich nehospodaří,“ vysvětluje Petr Hůla.

Co se týče vstupu do lesa, tak je v zákoně ošetřeno, že lidé budou moci do lesa vstupovat. Na Křivoklátsku není podle ochranářů důvod, proč to zakazovat: „Lidé v lese nic nezničí, důležité je, aby se změnil přístup k lesnímu hospodaření a zvěři. Cyklisté budou moci jezdit po všech zpevněných cestách bez ohledu na zónu. A co se týče Berounky a vodáků a rybářů, tak je řeka až ve třetích zónách, kde je stejný statut ochrany jako dosud.“

Náklady nebudou stovky milionů

„Petice hovoří o tom, že zřízení národního parku bude stát stovky milionů korun. To je nesmysl. Nebude se tu budovat nová správa, ale využije se toho, že tu existuje Správa CHKO Křivoklátsko, která by dál území řídila. V prvotní fázi, kdy se musí instituce rozšířit a pořídit vybavení, to samozřejmě něco stát bude, ale stovky milionů to určitě nebudou,“ uzavírá Petr Hůla.

 

Markéta Hartlová

Katalog služeb

RAPORT.CZ
TYDENIK PRO RAKOVNICKO A NOVOSTRASECKO

Prezentace spadá do kategorie Úspěšný web

© Copyright 2009 Týdeník Raport - všechna práva vyhrazena


Bez písemného svolení vydavatele je zakázáno jakékoli užití částí nebo celku díla, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem,
mechanickým nebo elektronickým, v českém nebo jiném jazyce.