Foto

Foto

Manželé Zachovi a Gerhard Bubník z Krasobruslařského klubu Stadion Praha mnohokrát roztleskali dvě tisícovky přihlížejících diváků.

 

Díky Jiřímu Perglerovi předvedli své umění sourozenci Romanovi, Gerhard Bubník a další přední krasobruslaři

Lední revue pro dva tisíce diváků

LUBNÁ. Padesátá léta 20. století byla asi nejprapodivnějším obdobím v novodobých dějinách České (tehdy Československé) republiky. Na jedné straně vykonstruované politické procesy s domnělými odpůrci poúnorového režimu, kteří byli za jásotu propagandou zmasírované veřejnosti odsuzováni k trestům smrti nebo k dlouholetým trestům v pracovních (koncentračních) táborech, na druhé straně nesmírné budovatelské úsilí a prudký rozmach kultury, tělovýchovy a sportu. Děly se do té doby nevídané věci. Špičkoví umělci a sportovci zajížděli i do těch nejzapadlejších vísek, aby zde šířili kulturu slova a pohybu v rámci gottwaldovského hesla: „Čelem k masám“. Nevím, s jakým nadšením zasloužilí a národní umělci a vrcholoví sportovci tyto „brigády“ absolvovali, ale jisté je, že se tak dělo. Příkladů máme i z našeho okresu několik.

Foto

Eva a Pavel Romanovi deset let poté, kdy v Praze získali svůj první titul mistrů světa.

 

Umělci a sportovci na vesnici

Například se Smíšeným pěveckým sborem v Křivoklátě vystupovali vynikající pěvci opery Národního divadla Marta Krásová, Beno Blachut, Libuše Domanínská nebo Marie Podvalová. Podobná esa zpívala i s Rakovnickou operou. S Tyláky zase hostoval herec Zdeněk Štěpánek, v 50. a 60. letech největší ikona českého divadla a filmu. Pozadu ale nezůstávali ani sportovci. Díky někdejšímu hokejistovi a současnému znalci historie ledních sportů v okrese, dnes již šestaosmdesátiletému Jaroslavu Novotnému, ožívá po šedesáti letech ne­uvěřitelná událost, k níž došlo v roce 1952 na kluzišti v Lubné…

Foto

Parádní číslo devítiletého Pavla Romana – měsíc vzad.

 

Romanovi, Bubník i Zachovi

„V ten mrazivý zimní večer roku 1952 směřovalo na kluziště v Lubné množství diváků z celého okolí. Z Rakovníka byla zajištěna i mimořádná doprava autobusy. Jejich cílem však nebyl hokejový zápas Lubné s Duklou Rakovník, ale vystoupení předních československých krasobruslařů. Byli to Eva a Pavel Romanovi (Evě tehdy bylo šest a Pavlovi devět let – pozn. redakce), pozdější čtyřnásobní mistři světa v tancích na ledě, druhá nejlepší česká sportovní dvojice manželé Zachovi z Krasobruslařského klubu Stadion Praha, dále mladičký Gerhard Bubník a ženy Hudcová, Menšíková, Tůmová a Zajíčková. Všichni současní nebo budoucí reprezentanti. Mnozí z nás, kteří se v mládí pokoušeli zvládnout některé z jednodušších krasobruslařských prvků, po zhlédnutí celé plejády náročných figur, měsíce vpřed i vzad, množství vysokých roznožek i piruet a také skoků – Salchowů, Lutzů, Axel Paulsenů či Rittbergerů – ocenili, jak je krasobruslení krásný, ale náročný sport.

Foto

Mladičká krasobruslařka Zajíčková se představila v roli selky.

 

Dva tisíce diváků

Ještě než lední revue v Lubné začala, předala všem jejím účastníkům kytice mladá místní bruslařka Zdenka Benešová. Program zahájil malý Pavel Roman. Předvedl svoji oblíbenou figuru – měsíc vzad, kdy se v záklonu dotýkal hlavou téměř ledu a přitom si „četl“ noviny. Je to velice obtížný prvek a ne každý ho dokáže. Ale Pavel ho zvládnul dokonale díky svému trenérovi. Ten později vyprávěl, že skoro každý den při ranních cestách tramvají na stadion na Štvanici v Praze stál Pavlovi na obou špičkách, aby jeho kyčelní klouby byly odolné zvýšené zátěži při značném vytočení špiček od sebe. Pavel Roman svým výkonem „nastartoval“potlesk téměř dvou tisícovek diváků, kteří se do Lubné sjely a tísnily se na svazích kolem kluziště. Bouřlivý aplaus pak zněl potemnělou Lubnou po celý večer.

Také Eva Romanová dokazovala, že za bratrem nezaostává. Své vystoupení zakončili sourozenci společnou jízdou. Kdo mohl tehdy tušit, že přesně za deset let stanou na MS v Praze na nejvyšším stupínku?! I další aktéři revue splnili očekávání.

Díky Jiřímu Perglerovi

Organizátoři večera pod vedením Jiřího Perglera (mimochodem vynikajícího lubenského hokejisty a obětavého okresního funkcionáře) mohli být spokojeni, zvláště když hosté prohlásili, že zdejší úprava ledu snese srovnání s pražskou Štvanicí, na které se nedávno hrálo mistrovství světa v ledním hokeji. Péči o led věnoval Jiří Pergler několik předchozích nocí.

O několik let později vystupovala v Praze vídeňská lední revue s hlavní hvězdou, královnou ledu a mistryní světa, půvabnou československou krasobruslařkou Hanou Maškovou. Bylo to úchvatné výpravné divadlo na ledě s řadou špičkových světových krasobruslařů. Ale na rozdíl od Lubné zde chyběl onen bezprostřední kontakt s diváky i možnost si s nimi promluvit. V Lubné a širokém okolí se o ledové show ještě dlouho potom mluvilo.“ Tolik pamětník, pan Jaroslav Novotný.

Lubná drží primát

Lubná však nebyla jedinou obcí na Rakovnicku, kam špičkoví krasobruslaři zavítali. Například v Kněževsi v roce 1954 mohli četní diváci vidět v přestávkách hokejového zápasu Kněževes – Lubná krasobruslařku Milenu Kladrubskou, později známou z vídeňské lední revue, i přední českou krasobruslařku Fikarovou. Podobná akce proběhla i v Rakovníku, byť už ne v takovém rozsahu, jako v Lubné. V Rakovníku u sokolovny se dokonce v reakci na krasobruslařskou show začali načas scházet pod vedením Slávky Kutílkové malí adepti tohoto sportu.

S postupujícími léty už nebylo myslitelné, aby se podobná sportovní i společenská událost s tak hvězdným obsazením ve vesnických podmínkách opakovala. Už by ji pravděpodobně nikdo finančně nezvládl. Špičkové bruslařské sporty (snad s výjimkou rychlobruslení) se přestěhovaly do krytých hal a na venkovní kluzištích se v 60. a 70. letech hrál pouze hokej nižších soutěží a sloužila ke sportovnímu vyžití široké veřejnosti. Sezóna byla závislá na přízni počasí, protože téměř žádný venkovský stadionek neměl umělý led, ale pouze přírodní, vytvořený díky mrazům, hektolitrům nastříkané vody a stovkám ochotných rukou. Dnes to zní skoro jako science fiction.

Další osudy

Na závěr si ve stručnosti připomeňme osudy největších hvězd lubenské krasobruslařské show. Jak již bylo předesláno Eva a Pavel Romanovi dosáhli na samý vrchol. V letech 1962 (Praha), 1963 (Cortina d´Ampezzo), 1964 (Dortmund) a 1965 (Colorado Springs) se stali pod vedením trenérky Míly Novákové mistry světa v kategorii tanečních párů. Dvakrát – 1964 (Grenoble) a 1965 (Moskva) – získali titul mistrů Evropy. Jejich velkou smůlou bylo, že v té době nebyly taneční páry zařazeny do olympijského programu. Jinak by určitě získali i olympijské zlato, protože v první polovině 60. let neměli na světě konkurenci.

Pavel Roman se, bohužel, dožil pouhých 29 let. Poté, co se sourozenci stali hvězdami americké lední revue Holliday on Ice a přesídlili do Spojených států, zahynul Pavel 31. 1. 1972 při autonehodě v Tennessee. Eva se provdala za amerického krasobruslaře Jackie Grahama a dlouho žila v Texasu. Po roce 2000 se vrátila do Čech a spolu s manželem tráví zasloužený odpočinek ve vesničce Lipnici nedaleko Rokycan.

JUDr. Gerhard Bubník se stal po skončení aktivní kariéry krasobruslařským funkcionářem a rozhodčím. Patří k nejuznávanějším českým odborníkům v tomto sportovním odvětví. Zasedá v rozhodčí komisi Českého olympijského výboru.

Nad ostatními účastníky lubenského večera se po skončení kariéry „zavřela voda“. Jejich jména dnes už zná jen málokdo, i když ve své době patřili všichni ke špičkám českého krasobruslení. Tak už to ale v životě chodí.

Tomáš Bednařík

Katalog služeb

RAPORT.CZ
TYDENIK PRO RAKOVNICKO A NOVOSTRASECKO

Prezentace spadá do kategorie Úspěšný web

© Copyright 2009 Týdeník Raport - všechna práva vyhrazena


Bez písemného svolení vydavatele je zakázáno jakékoli užití částí nebo celku díla, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem,
mechanickým nebo elektronickým, v českém nebo jiném jazyce.