Foto

Michal Pleska.

 

Michal Pleska: „Půlnoční mše u nás není – všichni farníci odjedou do Mexika.“

Vánoce v Chicagu – čas nehod a sebevražd

CHICAGO. Michal Pleska je známý muzikant – multiinstrumentalista. Pod uměleckým jménem „Amazing Mike“ (Úžasný Míša) vystupoval v mnoha městech Spojených států a jeho hudební všestrannost měli možnost obdivovat diváci několika televizních stanic. V Rakovníku po sobě Michal zanechal výraznou stopu, hlavně na poli bigbítovém. V letech 1968 až 1971 byl vůdčím duchem legendární Man­dragory: Posléze hrál dva roky v pražské kavárenské kapele Stardust a dalších pět let v Bartošově kvintetu v Karlových Varech. S touto kapelou zajížděli na dvou, tří měsíční turné do Rakouska. Z posledního – v roce 1978 – se už nevrátil. Z Inns­brucku přesídlil do New Yorku a odtud do Chicaga, kde žije dodnes. Vánočních svátků mimo domov si tedy „užil“ dosyta. Na moji žádost, aby popsal, jak se slaví Vánoce v Chicagu, zareagoval Michal Pleska bleskurychle. Tady je jeho zpověď…

Nákupní šílenství

V první řadě chci říct, že se mi vždycky zdá, že jsem v době Vánoc daleko mimo domov, bez ohledu na to, jestli jsem v Chicagu, v Rakovníku, nebo třeba v Tramtárii. Stále více nabývám dojmu, že se lidé před Vánocemi a během Vánoc chovají, abychom tak řekli, nedůstojně. Otec Kelly, kněz v kostele, kde hraji, jednou řekl ve svém kázání: „Jestli tohle jsou Vánoce, tak já navrhuji, aby se zrušily!“

Vánoce ve Spojených státech prakticky začínají svátkem Thanksgiving (Díkůvzdání), který se letos slavil ve čtvrtek 24. listopadu. Je to svátek, kdy se lidé cpou krocany. Já se toho, coby vegetarián, straním.

Den po tom přichází něco, co masmédia před několika lety nazvala Black Friday (Černý pátek). Je to první den předvánočního výprodeje. V tento den mají obchody největší obrat v celém roce. Před některými čekají chtiví zákazníci celou noc. Vždycky při tom někoho ušlapou…

Následující pondělí dostalo také jméno – Cyber Monday (Kybernetické pondělí) – protože v ten den lidé nejvíc nakupují „on-line“. V obchodech, v restauracích, v bankách, zkrátka všude se hraje vánoční hudba. Bývaly doby, kdy s tím začínali po svátku Díkůvzdání, ale dneska s ní otravují už od začátku listopadu. Vánoční hudba se hraje až do 25. prosince.

Abyste tomu rozuměli, jakmile Vánoce opravdu začnou, vánoční hudba už nemá žádný význam, protože tou dobou už je to, co se mohlo prodat, prodané. Navíc, vánoční hudba není taková, jakou znáte v Čechách, ale jedná se veskrze o šílené výplody.

Foto

Chicagské obchody nabízejí nepřeberné množství vánočního zboží.

 

Santa Claus – zkomolený Mikuláš

České děti v Chicagu slaví i Mikuláše. Chci ale zdůraznit, že běžný Američan o takovémto zvyku nemá ani potuchy. Mikuláš tu po ulicích nechodí, ale pro české děti se tu pořádají mikulášské a vánoční besídky. Jediné, co se tu z Mikuláše dochovalo, jsou zbytky jeho jména. Svatý Mikuláš je Saint Nicolas, nebo Nicolaus. Překroucením a zkomolením tohoto jména vznikl Santa Claus, který přijede na saních, tažených soby, ze severního pólu 25. prosince.

Většina lidí staví stromeček hned po svátku Díkůvzdání, takže pro děti to není žádné překvapení. Dárky se nerozdávají na Štědrý večer, ale až 25. prosince. Co se dává pod stromeček, záleží na tom, kolik kdo chce utratit. Jedna zajímavost tady v souvislosti s nadílkou je. Na dárky se dávají cedulky, na kterých je napsáno nejenom pro koho dárek je, ale i od koho. Já moc dárků ale nerozdávám.

Na rozdíl od Čech jsou americké ulice o Vánocích bohatě vyzdobené a mnozí lidé si ozdobují svoje domy. Tohle je tradice, která v Evropě téměř neexistuje. Abych dokreslil vánoční atmosféru v Chicagu, musím dodat, že těsně před Vánocemi je tady nejvíc dopravních nehod a sebevražd.

Krocan a koňak

Snažil jsem se dopátrat, jaké je tady typické vánoční jídlo. Jak jsem již předeslal, jsem vegetarián, a tak nevím, co většina lidí do sebe na Štědrý večer cpe. Tak jsem se musel zeptat „domácích“. Všichni dotázaní se chvilku zamysleli a pak se shodli: jí se krocan nebo šunka a pije vaječný koňak. Toho krocana potvrzuje text písně „Christmas Song“, kde se zpívá: „…some turkey and some mistletoe…“, což znamená „krocan a jmelí“. O tom, že se pije vaječný koňak, svědčí text populární vánoční písně „Grandma got run over by a reindeer“ (Sob nám přejel babičku), kde se zpívá: „…she‘d been drinkin‘ too much egg nog and we begged her not to go…,“ „…vypila příliš mnoho vaječného koňaku a my jsme ji prosili, aby nikam nechodila…“

Když někomu řeknu, že v Česku se na Vánoce jí kapr, obyčejně to musím zopakovat, protože nikdo nevěří, že by někdo vůbec mohl mít takovou odstrašující tradici. Češi v Chicagu ovšem kapry jí. To vím, protože mně pan páter řekl: „Na vánoční večeři Vás nepozvu, protože kapra nejíte.“

Foto

Předvánoční atmosféra v Chicagu.

 

Koledy na zvony

Katolický kostel slaví všechny vánoční mše za zpěvu českých koled. Ale pozor. Nedávno jsem mluvil s jedním černochem, který mi řekl, že nacvičují se sborem Rybovou mši v češtině. Na půlnoční mši nehraji, protože v kostele, kde hrávám, se tato mše nekoná. A to ze dvou důvodů. Za prvé skoro všichni farníci jsou z Mexika a na svátky jich mnoho odjede domů. Za druhé se v okolí kostela střílí tak mohutně, že by bylo dost těžké někoho přemluvit, aby tam šel v půlnoci. Na vánoční mši ale hraji. V několika posledních letech s sebou nosím do kostela velkou konstrukci, na kterou zavěsím zvony, a po mši na ně hraji tradiční anglické, francouzské a české koledy.

Muž odnikud

A ještě pár slov k poslednímu dni v roce. Silvestr se tu nejmenuje Silvestr, ale New Year‘s Eve (Předvečer Nového roku). Jméno Silvestr je z katolického kalendáře a převážně protestantská Amerika o tom nic neví. Svátky, čili jmeniny, se tu neslaví. Jedinou výjimkou je Saint Patrick. Ten se oslavuje zejména v Chicagu, protože je tu hodně Irů. Dokonce obarví zdejší řeku na zeleno, což je irská národní barva. Vedle New Year’s Eve je to v Chicagu největší „opiliáda“ v roce. Příchod Nového roku se tu ale zdaleka neoslavuje tak bujaře, jako v Evropě. Všechno většinou skončí o půlnoci, nebo maximálně ve dvě.

Na závěr přidám jednu historku ze Silvestra roku 1992. Okolo 18. hodiny jsem stál na stanici městského vlaku. Přišel ke mně nějaký černoch a ptal se, kolik je hodin. Když jsem mu to řekl, zeptal se mě: „Máte nějaký přízvuk, odkud jste?“ A já na to pronesl slova, která se jen tak nepodaří říct každému: „Jsem ze země, která právě teď přestala existovat!“

Tomáš Bednařík

Katalog služeb

RAPORT.CZ
TYDENIK PRO RAKOVNICKO A NOVOSTRASECKO

Prezentace spadá do kategorie Úspěšný web

© Copyright 2009 Týdeník Raport - všechna práva vyhrazena


Bez písemného svolení vydavatele je zakázáno jakékoli užití částí nebo celku díla, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem,
mechanickým nebo elektronickým, v českém nebo jiném jazyce.