Foto

Některá manželství vydrží celý život. Loni například oslavili diamantovou svatbu (po 60 letech soužití) Jaroslav a Miloslava Poddaných.

 

Poradna hledala recept na fungující partnerské soužití u manželů, kteří spolu žijí déle než 40 let

Chcete, aby vám manželství vydrželo? Komunikujte spolu

Proč některým lidem vydrží manželství celý život a některým jen pár let? V rakovnické poradně pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy se setkávají jen s případy, kdy partnerské soužití z nějakého důvodu pokulhává, a tak se rozhodli, že se na problematiku podívají také z druhé strany. Zpracovali dotazník a oslovili dvojice, jejichž manželství trvá minimálně čtyřicet let.

Společně 57 let

„K nám přicházejí jen lidé, kteří mají nějaký problém. Proto jsme potřebovali srovnání se skupinou lidí, jimž manželství vydrželo. Chtěli jsme zjistit, čím vším si prošli, jak to jejich vztah ovlivnilo a pochopitelně i to, jak se jim podařilo mnohé nástrahy a krize překonat. Dotazník nakonec vyplnilo 44 manželských párů, za což jim všem moc děkujeme. Bez jejich vstřícnosti bychom průzkum nikdy nemohli uskutečnit,“ říká ředitelka poradny Marcela Škábová.

Co se týče věku respondentů, tak nejmladšímu bylo 58 let a nejstaršímu 95 let. Nejmladší manželství bylo čtyřicetileté, nejstarší dokonce 71leté. V průměru se manželé brali ve věku 22 až 23 let. „Zcela to odpovídá demografickým studiím z minulých let, kdy se ještě v 80. letech říkalo, že nejčastější věk, kdy se vstupuje do manželství, je u nevěst 18 až 19 let a u ženichů 21 až 22 let. V 70. a 80. letech se také propagovalo, že je ideální, pokud se lidé alespoň dva roky před sňatkem znají. Proto jsme se ptali i na to, jak dlouho spolu chodili. U 40 procent to byly skutečně zmíněné dva roky. Jednadvacet procent uvedlo, že se brali po roční známosti a ostatní se znali i déle. Většinou, pokud spolu studovali na vysoké, uzavírali sňatek i po tříleté nebo pětileté známosti,“ přibližuje Marcela Škábová.

Problémy i kvůli politice

Podle průzkumu patřilo k těm největším problémům, s nimiž se museli manželé vypořádat, bydlení. Jen 31 procent novomanželů bydlelo po svatbě ve vlastním bytě nebo domě a 14 procent alespoň v podnájmu. Více než polovina respondentů (55 procent) bydlela u rodičů jednoho z partnerů. Jako další závažný problém uváděli respondenti finance a na třetím místě překvapivě skončily dějinné události.

„Zvláště po revoluci se začaly mezi partnery nebo rodinami projevovat rozdílné názory na politickou situaci, z čehož vznikaly různé konflikty. Zajímavé také je, že spousta manželů uvedla, že pokud se někdy dostali do nějakého konfliktu nebo sporu, tak to bylo vždy jen kvůli dětem a jejich výchově. Za další uváděli problémy s nemocemi rodičů. Ve věkovém spektru, které jsme oslovili, totiž měla velká část respondentů zkušenosti s péčí o stárnoucí a nemocné rodiče a jejich smrtí,“ přibližuje ředitelka poradny. Mezi manželskými problémy se objevovala i nevěra, ovšem zdaleka ne tak často, jako v dnešní době, kdy patří k jednomu z nejčastějších důvodů, proč lidé manželskou poradnu vyhledávají.

Před sexem i auto

I když mnozí přiznali, že spoustu problémů v manželství přinesla výchova dětí, podle naprosté většiny byly děti zároveň to nejpozitivnější, co jejich manželství ovlivnilo. A to nejen vlastní, ale i vnoučata či pravnoučata. Zajímavé také je, že zatímco děti uvedlo jako jednu z nejpozitivnějších věcí vztahu 43 procent respondentů, lásku jen sedm procent. „Je to hodně velký rozdíl. Říká se, že je mnohdy manželství udržováno jen kvůli dětem, což náš průzkum potvrdil. Není to ale nic špatného. To, že mají lidé něco, co je drží a spojuje, je jedině dobře,“ říká Marcela Škábová.

Na dalších místech manželských pozitiv skončila tolerance, společné zájmy, vlastní domácnost a až někde hodně vzadu sex. „Před sexem se dokonce umístilo i první auto nebo dovolená. Když se dnes zeptáte mladých lidí, co je hlavním pojítkem vzájemného soužití, tak je to především citová stránka a erotická přitažlivost. To, jak odpovídali naši respondenti, koresponduje s mentalitou doby. Před čtyřiceti a více lety se o nejintimnějších záležitostech mezi mužem a ženou zas tolik nehovořilo. Přístup k sexu byl u této generace trošku jiný než je u dnešních mladých lidí. To ale neznamená, že si intimní stránku věci neužívali a že žili neplnohodnotný život. Ale to, že byl sex tabuizované téma, v tom bezesporu hrálo roli.“

Foto

Marcela Škábová při oslavě výročí poradny.

 

Nejhorší situace? Žádná

Další otázka, na kterou manželé odpovídali, byla: Jaká byla nejhorší situace, která ovlivnila váš manželský život? „Překvapilo nás, že 27 procent řeklo, že žádná taková situace nebyla. A že i když problémy přicházely a neměli to vždycky spolu jednoduché, tak se se vším vypořádali,“ popisuje ředitelka. Jako nejhorší situaci pak respondenti uváděli nemoc manžela nebo manželky. Za ní skončila složitá finanční situace, stáří a také neustálé stěhování po republice. „Je to dáno tím, že náš národ není tolik adaptován na migraci za zaměstnáním. Máme rádi své pevné místo, kde máme zapuštěné kořeny. Pro nás je opouštění domova daleko bolestnější, než například v Americe, kde třeba třikrát do roka změní kvůli zaměstnání bydliště,“ vysvětluje Marcela Škábová.

Dalšími tvrdými zkouškami procházela manželství při nemoci dítěte, smrti dítěte, nemoci rodičů, kvůli častému odloučení, nevěře, neplodnosti nebo problematickému vztahu s rodiči partnera. „Z negativních situací byla uváděna i doba komunismu, otázka odchodu do důchodu, alkohol, druhá světová válka nebo hodně práce. Na tom je vidět, že workoholismus není výmysl současné doby a i když se často říká, že rodiče dnes nemají na děti čas, tak ani v minulosti to nebylo o moc lepší. Muži byli živitelé rodiny, makali na poli nebo chodili do fabriky a domů se vraceli večer, takže rodin, kde byli hodně spolu, zase tolik nebylo. Rozdíl byl ale v tom, že nechtěli mít všechno hned teď najednou. Byli ochotni to budovat několik let.“

Pro radu k rodičům

Poradnu pochopitelně nemohlo nezajímat, kde hledali manželé pomoc při řešení problémů. Jak se ukázalo, největší důvěru měli ke svým rodičům. Většina z nich totiž chodila pro radu k jednomu z nich. Menší procento se neradilo s nikým a spoléhalo jen na svůj úsudek a schopnosti, že to spolu vyřeší. V ještě menší míře, a to především v případech, kdy řešili zdravotní problémy, se radili s lékařem. Dále hledali cestu ze svých problémů v knihách a časopisech, až pak přišli na řadu kamarádi, poradna, sousedé, kolegové v práci a na posledním místě byly děti.

„To se oproti současnosti hodně liší. V poradně velmi často vidíme, že se dnes děti stávají součástí konfliktu mezi mužem a ženou. Jsou velmi podrobně a do detailů informované o tom, co udělal tatínek a co maminka. Pro děti, zejména pro malé, je to ale nesmírná zátěž. Někdy to rodiče dělají z potřeby, aby jim dal někdo za pravdu, že se ten druhý zachoval špatně a nespravedlivě. Potřebují někoho, kdo se postaví na jejich stranu. Ale dítě, které má rádo oba rodiče, nikdy nemůže být v jejich sporech soudcem,“ vysvětluje Marcela Škábová.

Komunikace všelékem

Jak manželé mezi sebou nejčastěji řešili problémy? Čtyřiačtyřicet z nich uvedlo, že především tak, že o nich mluvili. Mnohdy při tom i zvýšili hlas, ale každopádně vždy pomohlo to, že si problémy mezi sebou vyříkali.

„Ze všech demografických i psychologických průzkumů vyplývá, že je ve vztahu strašně důležité, aby spolu lidé komunikovali. I lidé u rozvodu často uvádějí, že důvod, proč jejich soužití přestalo fungovat, byl ten, že už si nemají co říct nebo spolu přestali mluvit. Vztah je opravdu o sdílení, a sice nejen těch hezkých chvil souznění duší a těl, ale i problémů. Ti, kteří úspěšně prožili svoji manželkou kariéru, spolu umí komunikovat.“

Mezi respondenty byla i skupina těch, kteří problémy řešili mlčením. Nechali je tzv. vyhnít. Dalších osm lidí přiznalo, že se potřebovali vybouřit, aby se atmosféra pročistila a bylo opět dobře. Jen čtyři uvedli, že problém řešili sexem, a tři použili při řešení konfliktu prostředníka.

Čím déle spolu, tím větší láska

A co je podle respondentů nejdůležitější, aby lidé vydrželi v tak dlouhém manželství? Podle 34 z nich tolerance. Dalších jednadvacet přikládá největší váhu lásce, která je, jak přiznávají, sice jiná než na začátku, ale o nic méně krásná. Mnozí z manželů totiž tvrdí, že čím déle jsou spolu, tím více se mají rádi. Dále podle nich hraje důležitou roli porozumění, vzájemná důvěra, společné řešení problémů, věrnost, optimismus, citová vazba a spousta dalších věcí.

Ani respondenti průzkumu ale nemusejí mít definitivně vyhráno. I po více než čtyřicetiletém soužití může přijít problém, který se jim překonat nepodaří. „Může se stát, že i oni se stanou klienty naší poradny. Nemusí to být ale jen z důvodu partnerské krize či hrozby rozvodu. U starší věkové kategorie totiž bývá nejčastějším důvodem, proč se obrací na naši poradnu, smrt partnera. Pokud jsou manželé na sebe hodně fixovaní a tráví spolu spoustu času, je pro ně hrozně těžké vypořádat se se smrtí blízké osoby. Často je to nejtěžší problém v životě,“ uzavírá Marcela Škábová.

Markéta Hartlová

Katalog služeb

RAPORT.CZ
TYDENIK PRO RAKOVNICKO A NOVOSTRASECKO

Prezentace spadá do kategorie Úspěšný web

© Copyright 2009 Týdeník Raport - všechna práva vyhrazena


Bez písemného svolení vydavatele je zakázáno jakékoli užití částí nebo celku díla, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem,
mechanickým nebo elektronickým, v českém nebo jiném jazyce.