Foto

Kluci na jednom ze závodu interní soutěže Čudla cup na břehu Bartoňského rybníka. Zleva Vladimír Kupka, Tomáš Klementovič, Vít Strnad a Aleš Vorel.

 

Rakovnický kroužek Petrova cechu má přes třicet členů a mistra ČR do 18 let

Rybařina není koníček, je to styl života

O rybářích se často říká, že jsou tichými blázny, když dokáží sedět několik hodin u vody a čekat na svoji trofejní rybu. Stejně jako jiní pětkrát týdně trénují a dělají to, co je baví, podobně jsou na tom i rybáři. Rakovnická organizace a DDM má pod sebou rybářský kroužek, který má velmi dobré výsledky. Ať v podobě mnoha úspěchů ze závodů, tak co se týče počtu dětí. Klíčovou postavou je Jaroslav Vorel, jenž má již několik let kroužek na starosti.

Jak dlouho funguje rybářský kroužek?

Neskutečné množství let. Jako jeden z prvních ho vedl Luboš Matoušek. Já už jsem u kroužku devět let. Převzal jsem jej trochu zvláštně. Mluvila se mnou Maruška Círová z DDM Rakovník, kde jsem v té době pracoval, že se nemůže dovolat na Pavla Šika, který kroužek vedl a neví, zda bude od nového školního roku kroužek fungovat. Pár dní na to jsem na výpisu kroužků zjistil, že vedoucím rybářského kroužku jsem já. Do té doby jsem vedl kroužek chovatelský.

Když jsem kroužek převzal, měl tři děti. Rok na to už jich bylo devět a dnes máme třicet dva dětí.

To zvládáte vést tolik dětí sám?

Zpočátku jsem na to byl sám. Pak mi pomáhal Pavel Franče, ale jeho kluk hraje hokej, takže to časově nestíhal. Teď se mi podařilo přesvědčit Dana Pazáka, což je bývalý závodník v rybolovné technice.

V jakém věkovém rozpětí jsou děti v kroužku?

Je určen pro děti navštěvující základní školu, takže od první do deváté třídy. Navíc máme v kroužku jednoho středoškoláka, který se vloni stal vicemistrem Slovenska a mistrem ČR.

Připravujete děti na všechny rybolovné techniky?

Všichni začátečníci musí nejprve získat teoretické znalosti a první rybářský lístek. Co se týče rybolovné techniky, všichni začínají na plavanou. Základem je osvojit si prut. Takže začínají tzv. na bič bez navijáku, který se později přidává, a kluci se nějakým způsobem vyhraní. Buď je to na feeder, na položenou nebo zůstanou u plavané. Ti, kteří chodí do kroužku déle, a vidí mě, nebo starší kluky, co závodí v přívlači, tak se k nám hodně přidávají. Já nejraději chytám na přívlač, proto máme nejpočetnější skupinu v přívlači, ale to neznamená, že to je povinnost.

Kde se připravujete a kde trénujete?

Co se týče teorie, scházíme se jednou týdně v Domě dětí a mládeže v Čermákových sadech, kde máme výborné zázemí. Stejně tak to máme i v sídle MO ČRS u Žákova rybníka. Pro praktická cvičení jsme hodně využívali Tyršovo koupaliště, ale to bylo sloveno, takže využíváme Olešnou, která je ideální na plavanou. Je tam hodně bílé ryby. Začínající rybáři jsou dost netrpěliví. Zvláště ti mladší. Když přijdou na trénink a nebudou chytat ryby, tak je to přestane bavit a příště už nepřijdou. Proto je Olešná ideální. Letos chceme začít chodit i na Bartoň. Nyní jednáme o různých výjimkách ohledně používání rybolovných technik, takže věřím, že nám místní organizace vyjde vstříc. V tuto chvíli chceme začít i s rybolovnou technikou RT, což je nahazování na terče. Proto hledáme tělocvičnu, nebo větší prostor, kde bychom mohli pod vedením Dana Pazáka začít trénovat.

Mluvil jste o trpělivosti. Opravdu děti vydrží sedět po celou dobu u vody?

Kluci nemají striktně dané, že musí u vody sedět. Když je to přestane bavit, což se stává málokdy, tak se mohou zvednout, projít se, proběhnout. To není škola, kde musíte sedět v lavici. Snažíme se dělat tréninky zajímavé a pestré. Měnit způsob přípravy. Spíš ale řešíme to, že kluci chtějí sedět u vody déle a musíme je vyhánět. Víc mě mrzí, že řada kluků chodí k vodě pouze v rámci kroužku a nejezdí chytat sami od sebe ve volném čase. Rybařina totiž není koníček, to je styl života. Máme ale kluky, kteří rybařinou žijí a sami mi píšou, že když pojedu na ryby, že jedou se mnou. Já si totiž během tréninků vůbec nezachytám.

Bavili jsme se o trénincích. Jak prožíváte závody?

Raději bych to moc neprobíral. V tomto směru jsem hrozný cholerik a prožívám to víc, než kluci. Navíc mi chytá starší syn a začíná i ten mladší. Už zkusil trénovat nahazování a bude to dřina. Je totiž nerváček po tatínkovi. Naopak ten starší je kliďas. Na toho když řvu nebo nadávám, tak si myslí svoje. Jede si svoji linii. Jelikož dáváme přípravám a tréninku moře času, chceme i výsledky, proto to tak prožívám.

Foto

Jaroslav Vorel

 

Jak řešíte obsazení na závody?

Stejně jako si kluci vybírají způsob chytání, tak jsou i zaměřené závody. Kluci jezdí na závody, které je svým zaměřením baví. Máme tady chlapce, který chytá na plavanou, a když jsme ho vzali na přívlač, absolvoval závod, ale pak už nechtěl, tak jsme ho nenutili.

Některé závody jsou i náročné na čas. Na plavanou nebo feeder trvají dva dny, což řadě rodičů nevyhovuje a děti pak nejedou. Opět se vracíme k tomu, že rybařinou musí žít celá rodina. Potom jezdíme juniorskou ligu v přívlači, která se skládá z osmi závodů. Tři jsou na relativně lehké vodě, tam můžeme vzít většinu kluků, ale ostatních pět je hodně těžkých. Je to na malých říčkách či potocích velikosti Rakovnického potoka, a tady je chytání těžké i pro zkušené harcovníky. Natož pro nováčky, proto je tam nebereme. Tam jezdí jen kluci, kteří jsou přihlášení do juniorské ligy.

Při závodech se mohou chytat všechny druhy ryb?

Ano, při plavané nebo feederu se chytá všechno. Cílem je bílá ryba, ale když někdo chytne dravce, tak se mu počítá. Při přívlači se chytá cíleně dravá ryba, ale když přijde něco jiného, tak se taková ryba také počítá. Rozdíl je v počítání a bodování. Bílá ryba je jinak ohodnocena než dravec. Dalším rozdílem je, že v plavané a feederu se zapisuje váha nachytaných úlovků. V přívlači je to na délku úlovků.

Jak to je s tréninkem na závodních vodách?

Když se jede na plavačkové závody, tak se může den předem trénovat. V přívlači se trénovat nesmí, čtrnáct dní předem se na danou vodu nemůže. Závody se konají jak na rybnících, tak na tekoucích vodách.

Dá se to ohlídat?

Samozřejmě, protože každý rybář musí zapsat příchod k vodě, takže by se vidělo, zda tam byl. Navíc v tomto sportu perfektně funguje fair-play. Neznám případ, že by to někdo nerespektoval.

Jak to bývá s místy u vody?

Podle toho, o jaké se jedná závody. Někde se losují čísla, která jsou rozmístěná kolem vody, a rybář má tak své místo dané. Někde se losuje pořadí, a kde se rybář zastaví, tam chytá. A druhé kolo se jde obráceně, první k vodě jde ten, kdo měl nejvyšší číslo. Závody se konají většinou na stejných vodách a rybáři už vědí, kde jim to vyhovuje.

Co říkáte současné rybařině?

Podle toho, o co se jedná. Nejsem přítelem pípáků (elektronické hlásiče záběru). Jakmile mi to děti začnou rozbalovat na tréninku, tak je donutím to uklidit. Nepovažuji to za ideální způsob hlídání záběrů, ale víc mi vadí, že to ruší ostatní rybáře.

Víc se ale snažíme naučit kluky zacházení s rybou. Aby se k ní chovali šetrně. Hlavním motem kroužku je, že rybu, kterou nepustím, už nikdy nechytím. Postupně kluci pochopili, že největší krása je, když vracejí rybu vodě a koukají, jak od nich odplouvá. Rybu si vezmou jenom v případě, kdy ji opravdu chtějí ten den sníst. Nejšílenější mi přijde, když se najdou rybáři, a není jich málo, kteří chytají ryby jenom proto, aby je doma naházeli slepicím.

Řada rybářů často nadává, že nejsou v revírech ryby. Pokud ale budou brát kapra, který přesáhl pět milimetrů přes čtyřicítku (nejmenší míra kapra), tak se nemohou divit. Já vím, že povolenka něco stojí a rybář má na rybu nárok, ale mělo by se k tomu přistupovat s rozumem. V březnu na členské schůzi naší MO padl návrh, aby se zvedly míry ryb, což mě potěšilo. Zatím by se jednalo o Bartoň a kapr by mohl mít nejmenší míru 60 cm. Už se nám povedlo navýšit nejmenší míru okouna na 25 cm, což je super, a mělo by to začít platit na rakovnických revírech od příštího roku. Tohle ocení hlavně vláčkaři.

Co vás bude čekat v letošním roce?

Opět budeme závodit v juniorské lize v přívlači. Začali jsme 13. dubna. Chtěli bychom se zúčastnit nějakého závodu RT pro začátečníky. Potřebovali bychom získat nějaké zkušenosti. Také nás čeká rybářské soustředění jako každý rok. Určitě chceme absolvovat závody kromě přívlače i v plavané a feederu. Cílem bude dostat se na MČR. Vloni pořádala šampionát Mladá Boleslav a my tam měli čtyři zástupce, což samo o sobě bylo velkým úspěchem. Navíc jsme přivezli mistra ČR v kategorii do 18 let. V kategorii do 14 let jsme získali stříbro a bronz. To jsem doslova obrečel.

David Svoboda

Katalog služeb

RAPORT.CZ
TYDENIK PRO RAKOVNICKO A NOVOSTRASECKO

Prezentace spadá do kategorie Úspěšný web

© Copyright 2009 Týdeník Raport - všechna práva vyhrazena


Bez písemného svolení vydavatele je zakázáno jakékoli užití částí nebo celku díla, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem,
mechanickým nebo elektronickým, v českém nebo jiném jazyce.