Názvy připomínají i místní významné osobnosti

Konec bezejmenných ulic

MŠEC. Jen jedna ulice a dvě náměstí ve Mšeci zatím měly jména. Jak v archivních pramenech vypátral historik a autor tří knih o Mšeci Jiří Červenka, je to přitom už sto let, kdy obecní rada rozhodla, že všechny ulice pojmenuje. Záměr ale zastavila druhá světová válka a následný socialismus přinesl (naštěstí) jen dva názvy – Náměstí prezidenta Klementa Gottwalda a Stalingradská třída, které se beztak neujaly. Dodnes se tak používal jen název Tyršovo náměstí, které prosadili místní sokolové už v roce 1932. Krátce po loňských volbách se starosta Jiří Loskot rozhodl sto let starou myšlenku oprášit a dotáhnout do konce.

Kvůli hledání vhodných jmen oslovil právě Jiřího Červenku, který je díky práci na knihách a vydávání zpravodaje Mšecké listy důkladně seznámen s místní historií. Měl tedy nejlepší předpoklady najít nejvhodnější názvy. „Vycházel jsem přitom ze zkušeností, které mám. Osobně třeba bydlím v ulici Obětí okupace, ve které ale nikdy žádné oběti okupace nežily. Vidím kolem sebe spoustu nicneříkajících názvů, které nemají s místem žádnou spojitost, a právě to byla jedna z věcí, kterých jsem se chtěl vyvarovat,“ říká Jiří Červenka.

Podle předem stanoveného klíče věděl, že je potřeba, aby: 1. název o dané ulici vypovídal něco konkrétního, 2. vycházel z ustáleného lidového pojmenování, 3. neobsahoval data nějakých výročí nebo za 4. nesl jméno osobnosti, jež v ulici žila a kterou si zaslouží tímto způsobem připomínat. K jeho návrhům se mohli Mšečtí vyjadřoval e-mailem nebo osobně při dvou veřejných diskuzích, které se k tématu uskutečnily.

„Největší polemika byla k ulici, kterou jsem pojmenoval U Stodol. Lidé ji chtěli pojmenovat Panelová, protože jsou na silnici položeny panely a panelka se jí říká. Ale nakonec se nechali přesvědčit, že až jednou dostane silnice normální povrch, bude název nesmyslný,“ popisuje Jiří Červenka. Druhý spor nakonec rozhodlo až zastupitelstvo. Týkalo se ulice, která vede ke hřbitovu. Místním se zamlouvala Vítovská, protože přechází v polní cestu k Vítovskému rybníku, Jiří Červenka se přikláněl k názvu Ke křížku. Křížek totiž v ulici stojí. Až při konečném schvalování zastupitelé odsouhlasili Vítovskou.

A které zdejší osobnosti se nakonec na cedule ulic dostaly? Například protifašistický odbojář umučený v koncentračním táboře Josef Vocílka, mlynář Václav Dobrý, významné selské rody Důrasů a Prokopů, prvorepublikový politik František Trubač a další. Na mnohé osobnosti se bohužel nedostalo.

„Zasloužil by si to i kapelník Josef Fořtík, který byl ve Mšeci za 1. republiky výraznou veličinou. Byl ale problém, že žil v ulici, kde jsem musel volit mezi dvěma osobnostmi. Určitě by se však po něm mělo ve Mšeci něco pojmenovat. Stejně jako v případě Matyáše Štampacha, největší zdejší osobnosti. Byl to on, kdo ze zastaralé vsi vybudoval krásné a vyspělé městečko. Zatím ovšem není ve Mšeci nic, co by mohlo nést jeho jméno a zároveň to odpovídalo jeho významu,“ vysvětluje Jiří Červenka. Pojmenování ulic zastupitelstvo odsouhlasilo na konci června.

Markéta Hartlová

Anketa
Co říkáte novému parkovacímu systému na Husově náměstí, který město spustí od 1. 8.?
Katalog služeb

RAPORT.CZ
TYDENIK PRO RAKOVNICKO A NOVOSTRASECKO

Prezentace spadá do kategorie Úspěšný web

© Copyright 2009 Týdeník Raport - všechna práva vyhrazena


Bez písemného svolení vydavatele je zakázáno jakékoli užití částí nebo celku díla, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem,
mechanickým nebo elektronickým, v českém nebo jiném jazyce.