„Vina je na straně lidí,“ říká správce lesa o řádění kůrovce

Kalamity se bát nemusíme

RAKOVNÍK. Procházka v lese je jako balzám na duši snad pro každého. O lesy (porosty i zvěř) v majetku města Rakovníka se starají Městské lesy Rakovník. Před třemi lety organizace prošla hloubkovým auditem s dobrým výsledkem. Vzápětí část lesa postihl požár značného rozsahu. V jaké kondici je hospodaření dnes, jsme se ptali jednatele Jiřího Lengyela.

Než dojde k těžbě dřeva v lese, uplyne více než 100 let, kdy je nutné o porost pečovat. V dnešní době lesní hospodaření na mnoha místech ČR ztěžuje kůrovcová kalamita. Rakovnicku se naštěstí vyhýbá, takže není nutné vytvářet výrazná ochranná opatření. Nepřímo se kalamita projevuje v podobě poklesu cen dříví na trhu.

Kůrovcem napadené stromy jsou dobře monitorovány, čímž se vzniku kalamity předchází. „Obávám se, že tam, kde propukly kůrovcové kalamity, byla především podceněna prevence. Vina je tak na straně člověka. Různé druhy tohoto dřevokazného brouka jsou samozřejmě i na Rakovnicku, ale hodnoty výskytu jsou v normě a to i přes vysoké teploty. Naštěstí přímo nesousedíme s oblastmi zasaženými kůrovcovou kalamitou, protože Lužensko i Křivoklátsko mají také standardní výskyt,“ vysvětluje Lengyel.

I když se kůrovec Rakovnicku vyhýbá, neplatí to o větrných kalamitách a kromě přírodních pohrom je nutné řešit i škody způsobené člověkem. Mnozí ještě vzpomenou na srpen roku 2015, kdy při polních pracích propukl velký požár lesa u chrášťanské hájovny. Až v dubnu letošního roku byla celá událost uzavřena. Škoda na vzrostlém lese byla vyčíslena na téměř 4 miliony korun.

„Při požáru byly poškozeny mladé lesní porosty a mýtné porosty. Znehodnoceny byly oddenky stromů, které jsou nejcennější. Prodej dřeva byl složitý, protože na výrobu celulózy nesmíme dodávat dříví špinavé od popela,“ přibližuje šéf rakovnických lesů. Dalším problémem bylo, že po požáru vznikla holina o rozloze téměř 10 ha. Vzhledem k tomu, že se obvykle odlesňuje plocha okolo jednoho hektaru, je zalesnění a následná péče v takových podmínkách složité. „Po prvním zalesnění, které jsme prováděli od jara roku 2016 do jara roku 2017, bylo 30-40 % sazenic suchých, takže jsme museli provést zalesnění druhé. Prohořelá půda je navíc méně výnosná (bez živin), což škodu ještě navyšuje,“ posteskl si Jiří Lengyel.

Lesní porost na řadě míst sousedí s městskou zástavbou. Občas se proto stává, že se zvěř vyskytuje v blízkosti našich obydlí. Tady jsou největším problémem divoká prasata.

„Nejvíce stížností jsme evidovali v roce 2014 od lidí žijících u Jiláku v okolí ulice Medová, kde se prasata dostala až do zahrad. Už dávno neplatí stará učebnicová definice, že prase divoké obývá pouze hluboký les. V této lokalitě jsme zintenzivnili lov, což bylo v blízkosti města problematické, přesto jsme zde v roce 2014  slovili 120 prasat. Dnes jsou bohužel divoká prasata na lidi i psy zvyklá a nebojí se za potravou přijít až k obydlí,“ říká Jiří Lengyel. Jedním dechem dodává, že si za tyto problémy částečně může sám člověk. Když při procházce lesem pouští svého psa z vodítka a ruší tak zvěř v jejím přirozeném stanovišti, které se stále zmenšuje.

Barbora Vaicová

Anketa
Co říkáte novému parkovacímu systému na Husově náměstí, který město spustí od 1. 8.?
Katalog služeb

RAPORT.CZ
TYDENIK PRO RAKOVNICKO A NOVOSTRASECKO

Prezentace spadá do kategorie Úspěšný web

© Copyright 2009 Týdeník Raport - všechna práva vyhrazena


Bez písemného svolení vydavatele je zakázáno jakékoli užití částí nebo celku díla, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem,
mechanickým nebo elektronickým, v českém nebo jiném jazyce.