Foto

Pan prezident v kruhu věrných

Upravené trávníky, staré vzácné stromy, pískové cesty s lavičkami, ticho ruší jen ptačí zpěv.

Výstava TGM V Lánech v zámeckém parku

LÁNY. Už název rakovnického muzea ukazuje, že první československý prezident není zdejším občanům vůbec lhostejný. Ke všemu má Muzeum T.G.M. Rakovník pobočku přímo v Lánech, které Masaryk po dobu funkce zvolil za své hlavní působiště. Trávil na zámku pracovní i volný čas. A právě tohle je tématem výstavy instalované minulý týden v Palmovém skleníku zámeckého parku. Na několika panelech je popsán především všední život prvního prezidenta, jaké měl koníčky, co rád jedl a jak trávil čas s rodinou. Výstava je součástí a zpestřením návštěvy nádherně upraveného parku až do letošního listopadu.

Středeční odpoledne věnované jejímu zahájení a doprovodnému programu bylo moc hezkým zážitkem. Na terase před skleníkem krátce promluvili spolupořadatelé projektu ředitelka Muzea T.G.M. Rakovník Magdaléna Elsnicová Mikesková a ředitel Správy Pražského hradu (SPH) Ivo Velíšek. Kousek stranou vyhrávala Hudba hradní stráže prvorepublikové i pozdější evergreeny a těsně po proslovech zazpívaly dívky z lánské školy Masarykovu nejoblíbenější lidovku Ach synku, synku, a to v nezkrácené verzi.

„Z Masarykova života jsme vybrali témata, která lidi zajímají a nejsou tak často prezentovaná. Vycházeli jsme ze vzpomínek zámeckého personálu, který pomáhal v prezidentově domácnosti. Úzce s ní sounáležel a tvořil kolorit zámku a nostalgické prvorepublikové atmosféry,“ jemně uvedla výstavu ředitelka Mikesková. Přítomné pozvala na křest spolupořadateli právě vydávané knihy Vzpomínky lánského zahradníka. „Knížka se čte jako napínavý román. Zahradník Ladislav Krejsa popsal život na zámku velmi poutavě. Je zřejmé, že tehdejší vztahy mezi personálem a prezidentem byly rozhodně osobnější než dnes,“ připojil se ředitel SPH Ivo Velíšek.

„Lánský zámek je dosud jedním ze symbolů úřadu hlavy státu. Sám Masaryk zde plnil státnické povinnosti, přijímal návštěvy a probíhal tu i jeho soukromý život. O tom je naše výstava,“ zakončil Velíšek svůj proslov . Přítomným ještě oznámil, že se k oslavám stého výročí vzniku republiky plánuje Den otevřených dveří zdejšího zámku, zatím není stanoveno datum.

V rámci doprovodného programu se zájemci mohli svézt po parku ve dvou kočárech tažených koňským dvojspřežím nebo v dobovém historickém automobilu. U cesty poblíž Palmového skleníku byly porůznu postaveny bílé stany, ve kterých se podávaly teplé i studené nápoje a k ochutnání oblíbené Masarykovy pokrmy. Někdo si dal zvěřinový guláš, jiný nesl talíř se švestkovými knedlíky. Vynikající byly sušenky s lískovými ořechy a maková bábovka podle Terezie Kropáčkové. K pohodlnému spočinutí na trávníku se daly vypůjčit připravené deky. Pro děti byly připravené venkovní hry a stůl s potřebami pro malování a ruční práce.

O další zábavu se postarala sokolnická společnost Falconia ukázkami s cvičenými loveckými dravci. Již předem se sokolník a jeho družka procházeli mezi lidmi v historických loveckých kostýmech, každý s jedním dravcem. „Na pěsti mám čtrnáctiletou samičku Helgu raroha loveckého. Pochází ze severské Skandinávie, proto je čistě bílá jen s mramorováním na křídlech,“ odpověděl na dotaz sokolník. Při samotném vystoupení se jedno káně polekalo projíždějícího kočáru a uletělo na nedaleký strom. Trvalo další dvě čísla produkce, než se uráčilo sletět sokolnici zase na ruku a přijmout krvavou odměnu. Užasnout závěrem nad majestátem orla skalního a pak si pohladit hebké peří okatého výra velkého bylo pověstnou třešinkou na dortu.

Po celé slavnostní odpoledne se mezi lidmi pohybovala skupinka oděná v oblečení z první republiky. Muži v různých uniformách, ženy v dobových šatech s krajkovými rukavičkami a malými kloboučky na hlavách, děti v kalhotách po kolena, plátěných košilích a placatých čepicích. Největší pozornost však přitahoval Masarykův dvojník, který jako by mu opravdu z oka vypadl. Doprovázen byl na každém kroku domobranou, protože prezidenta je nutno dobře chránit. Fotografové z všemožných novin mu byli neustále v patách, každý s ním chtěl fotku. S rukama za zády důstojně a beze slova kráčel ve vysokých jezdeckých botách parkem, na nose cvikr proti slunci. Na výstavě ho pak obřadně vyměnil za dioptrický, aby texty o sobě přečetl.

Lída Faflíková

Nekrásnější je svět z koňského hřbetu

Již třetím rokem se Tomáš Kapsa převléká při tématických slavnostech za prvního prezidenta a dělá to moc rád. Bílá polovojenská uniforma mu dokonale padne. Je přesnou kopií té Masarykovy včetně velikosti.

Tomáš je stejné postavy, nosí obdobný bílý knír a bradku a pod vojenskou čepicí má stejně holou hlavu. Je Masarykovi až neuvěřitelně podobný. Ač všichni samozřejmě věděli, že jím není, úplně každý ho oslovoval„pane prezidente“. Je roztomilé, že se dvojník našel právě tady, kde je nejvíc potřeba. Letos si Tomáš prezidentování opravdu užije, akcí na jeho počest se chystá spousta. Chtěl se v nejbližší budoucnosti naučit i státnicky sedět na koni, protože ježdění bylo Masarykovou vášní. Neplánovaně mu však přivedli bělouše už na vernisáži. Odmítnutí bylo nemyslitelné. Tomáš se poprvé v životě vyhoupl na koně a se vší vznešeností objel park. Malá dušička uvnitř, navenek ztělesněná noblesa. „Nemohl jsem přece udělat panu prezidentovi ostudu,“ skromně se zhodnotil Tomáš.

Anketa
Město Rakovník uvažuje o výstavbě nové sportovní haly vedle hřiště na Zátiší. Část veřejnosti se ale domnívá, že by bylo vhodnější převzít do majetku halu TJ TZ a následně investovat do jejího rozšíření, prodloužení a celkové rekonstrukce. Co si o tom myslíte?
Katalog služeb

RAPORT.CZ
TYDENIK PRO RAKOVNICKO A NOVOSTRASECKO

Prezentace spadá do kategorie Úspěšný web

© Copyright 2009 Týdeník Raport - všechna práva vyhrazena


Bez písemného svolení vydavatele je zakázáno jakékoli užití částí nebo celku díla, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem,
mechanickým nebo elektronickým, v českém nebo jiném jazyce.