Na veletrhu vzdělávání bojovaly střední školy o žáky

Zlaté dno řemeslníků. Proč nejsou?

RAKOVNÍK. V historii jsme neměli lepší podmínky pro výběr střední školy. Pokud chce student během studia změnit obor, rádi mu otevřou dveře jinde. Střední školy a zaměstnavatelé se i letos v rakovnickém KC předháněli ve svých náborových prezentacích. Na konci jejich úsilí by měly být v září plné třídy.

U obřího monitoru stojí zednický učeň. Na připravené vizualizaci ukazuje, jak vypadal dům na vesnici před tím, než na něm pracovní skupina z ISŠ Rakovník udělala novou fasádu i s finálním nátěrem. Radost pohledět. Poptávka po stavebních pracích je mezi spotřebiteli obrovská. Tak proč je o vyučení „poctivému“ řemeslu jako zedník, tesař, pokrývač... tak malý zájem? I na tuto otázku jsme se snažili nalézt odpověď na Veletrhu práce a vzdělávání, který každoročně organizuje rakovnický úřad práce.

„Někdy mám pocit, že je to spíš z rodičů. Mají představu, že bez maturity jejich dítě nebude nic,“ uvažuje nahlas mistr odborného výcviku Emil Hanych. Sám pamatuje doby, kdy se učil pro stavební podnik. Vyfasoval montérky a po ukončení školy měl jistotu, že bude mít dva roky kde pracovat a naučí se tu všechno, co k „zedničině“ patří. O řemeslníky přitom ve firmách zájem je. Jsou-li šikovní a zodpovědní, jejich odměna nikterak nepokulhává za platem maturantů. Spíš naopak.

Že má řemeslo „zlaté dno“, svým svěřencům vysvětluje i učitelka stochovského učiliště Martina Štiková. „Mezi provozovateli restaurací mám spoustu známých a všichni shánějí odborný personál. Šéfkuchař si dnes vydělá solidní peníze. I díky televizním soutěžím zájem veřejnosti o tuhle profesi stoupá,“ připouští mladá pedagožka. Její škola nabízí pro vyučení v gastronomii ty nejlepší podmínky, od praxe v restauracích, přednášek „gastronautů“ i zahraniční stáže. Tak proč platí, že na místa kuchařů se hlásí středoškoláci, kteří v oboru vyučení nejsou, ale vaření je prostě jen baví?

Někde čáru přes rozpočet dělají středním školám agenturní náboráři. Pracovních sil je nedostatek a deváťákům na základních školách nabízejí nástup do pracovního poměru a okamžitý výdělek i bez výučního listu. Podle pedagogů je to ale cesta do slepé uličky. Takoví pracovníci většinou končí u montážních linek jako nekvalifikované síly bez možnosti dalšího kariérního postupu.

Část odborné veřejnosti vidí řešení v novém školském zákonu, který by mohl přinést zpřísnění podmínek u škol s maturitními obory a nasměrovat více žáků do učilišť.

„Maturitní obory by měli studovat ti, kteří na to mají. A ti, co se tam trápí a nebaví je to, tam nemají co dělat. Většina z nich se může stát zručnými řemeslníky a po vyučení mají šanci si otevřít i vlastní živnost,“ dodává Emil Hanych.

Jestli se novým zákonem změní i podmínky na trhu práce, se teprve uvidí. Začne platit od roku 2018 a měl by změnit financování středních škol. Už nebudou dostávat peníze na žáka, ale podle počtu odučených hodin.

Sláva Vaic

Anketa
Co říkáte novému parkovacímu systému na Husově náměstí, který město spustí od 1. 8.?
Katalog služeb

RAPORT.CZ
TYDENIK PRO RAKOVNICKO A NOVOSTRASECKO

Prezentace spadá do kategorie Úspěšný web

© Copyright 2009 Týdeník Raport - všechna práva vyhrazena


Bez písemného svolení vydavatele je zakázáno jakékoli užití částí nebo celku díla, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem,
mechanickým nebo elektronickým, v českém nebo jiném jazyce.