Rousínovští oslavili 140. narozeniny slavného rodáka

Burianův zpěv rozehnal mraky

ROUSÍNOV. V Rousínově se o nejvýznamnějším rodákovi operním pěvci Karlu Burianovi traduje mnoho historek. Jednou z nich je, že když si při svých toulkách v okolí vesnice zpíval, byl jeho hlas slyšet až na náves. V sobotu 7. srpna, kdy se konala oslava 140. výročí jeho narození, si mohli Rousínovští zapsat do kroniky další zajímavost. Burianův zpěv dokázal rozehnat mraky. Celý den totiž vydatně pršelo. Ovšem ve chvíli, kdy se návštěvníci akce vydali k pěvcovu rodnému domku, déšť ustal a po celou dobu vzpomínkového setkání nespadla z nebe jediná kapka.

Deštivé počasí tak do akce negativně zasáhlo jen tím, že rozvodněné toky uvěznily v severních Čechách Luďka Veleho, sólistu opery Národního divadla, který měl po úvodní řeči zazpívat Burianovu zamilovanou píseň Ó řebíčku zahradnický. Místo něj nakonec u domku zazpíval sám Karel Burian, a sice z desky. Aby pořadatelé Veleho nepřítomnost trochu odlehčili, vybrali lidovou píseň Proč jsi k nám nepřišel.

Burian se narodil 12. ledna 1870. Měl se stát právníkem, ze studií ale zběhl a dal se k divadlu. „Debutoval v září roku 1891 v Brně jako Jeník v Prodané nevěstě. Během několika málo let se vypracoval mezi nejlepší tenoristy světa. Kamkoli přišel a zazpíval, triumfoval. O jeho hlase se psalo jako o zářícím proudu zlata. Chválu o něm pěl i jeho kolega Enrico Caruso. Známa je například historka z Metropolitní opery v New Yorku. Vypráví se, že po jednom představení přišel za Enricem Carusem ředitel opery a povídá mu: Mistře, jak jste dnes zpíval, to byla nádhera, nikdo by to tak krásně nezazpíval. A Caruso mu odvětil: Copak Karel Burian už zemřel?“ připomněl mimo jiné před rodným domkem Roman Hartl z Vlastivědného sboru Rakovnicka s okolím, který akci pořádal společně s občanským sdružením Rousínov.

Návštěvníci akce měli mimořádně možnost si Burianův rodný domek prohlédnout. Jeho současní majitelé totiž vyhlásili u příležitosti slavnosti den otevřených dveří. „Jsme z Mostu, domek jsme si koupili jako chalupu v roce 1979, a to hlavně kvůli synovi, abychom mohli jezdit pryč z mosteckého ovzduší. Jakou má minulost, jsme věděli díky pamětní desce, která už na něm tehdy byla. Po Burianovi tu ale prakticky nic nezůstalo. Jediné, co jsme našli na půdě, byla jeho fotografie. Můj tatínek ji tehdy dal předchozí majitelce, takže jsme o ni přišli,“ říká Blanka Šindlerová.

Od rodného domku se návštěvníci přesunuli do bývalé školy na komentovanou prohlídku výstavy Život krále pěvců a poté do Stodoly U Faflíků, kde se konalo Posezení s Karlem Burianem. Příjemné povídání, při němž Roman Hartl přiblížil Buriana jako člověka a hudební publicista Boris Klepal jako talentovaného umělce, moderoval Jan Burian, Karlův prasynovec. „Můj vztah ke Karlu Burianovi je jednoduchý, shledávám v něm mnohé zdroje, které se objevují i ve mně. Jeho humor a věci, které dělal, jsou mi velmi blízké. Je hezké, když máte šestinu nebo osminu svých genů takového člověka. Sám na operu nemám hlas, ale napsal jsem libreto k opeře. Je to docela zábavné, myslím, že by to Karla bavilo,“ říká Jan Burian.

Markéta Hartlová

Anketa
Co říkáte novému parkovacímu systému na Husově náměstí, který město spustí od 1. 8.?
Katalog služeb

RAPORT.CZ
TYDENIK PRO RAKOVNICKO A NOVOSTRASECKO

Prezentace spadá do kategorie Úspěšný web

© Copyright 2009 Týdeník Raport - všechna práva vyhrazena


Bez písemného svolení vydavatele je zakázáno jakékoli užití částí nebo celku díla, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem,
mechanickým nebo elektronickým, v českém nebo jiném jazyce.