Foto

Svatopluk Sem a Jitka Burgetová.

 

Rakovník bratří Burianů vrcholil v pondělí slavnostním koncertem

Opera pro téměř plný Tylák

RAKOVNÍK. Dva uplynulé pondělní večery patřily vážné hudbě. Své pokračování a závěrečný koncert měl v Tylově divadle již 23. ročník festivalu Rakovník bratří Burianů. Pondělí 3. května bylo na téma humor a láska v opeře. Scény z oper Mozarta, Verdiho a Smetany zde předvedli mladí sólisté za klavírního doprovodu Lukáše Klánského. O týden později patřilo pódium divadla Orchestru Severočeského divadla a baletu pod taktovkou Norberta Baxy a dvěma sólistům Státní opery Prahy Jitce Burgetové (soprán) a Svatopluku Semovi (baryton).

Koncertu se zúčastnili i emeritní sólisté opery Národního divadla v Praze, představitelé Jednoty hudebního divadla a Odborové organizace divadelníků, pochopitelně nechyběli ani představitelé města a KC. „Za sedm let jsem vám představila už pěknou řádku umělců a musím říct, že pro mě je Rakovník bratří Burianů na stejné úrovni jako Pražské jaro,“ prozradila průvodkyně večerem Radmila Hrdinová.

První část patřila už tradičně bloku české opery. Otevřela ji předehra ke Smetanově Prodané nevěstě. I další dvě opery, které v něm zazněly, byly z dílny tohoto skladatele. Večer otevřela árie z Tajemství – sedmé z jeho osmi dokončených oper (druhá po ohluchnutí). V původně komickém libretu se objevují i vážnější tóny, které souzněly s jeho tehdejším stavem osamocení a nejistoty. Po árii Kaliny v podání Svatopluka Sema se Jitka Burgetová vrátila árií Mařenky ke Smetanově Prodané nevěstě. „Na sklonku svého života obdržel Smetana od Elišky Krásnohorské příběh, v němž je velká láska vystavena zkouškám ďábla, jemuž podlehne i zbožný poustevník. Příběh Čertovy stěny byl opět zamýšlen jako komická opera a znovu do něho dokázal Smetana vložit daleko obecnější poselství – téma lidského osamění, nedůvěry v lásku, zklamání, hořkost,“ pokračovala Radmila Hrdinová. Blok českých oper uzavřela Jitka Burgetová árií Rusalky z Dvořákovy stejnojmenné opery rovněž o zrazené lásce vodní víly k člověku. Pak už následovala procházka historií opery, která zavedla posluchače do Itálie, Španělska, Rakouska, Ruska i Japonska. Nemohl chybět salzburgský rodák W. A. Mozart, jehož tvorbu připomněla Figarova svatba. Se sluhou Figarem jsme se pak setkali znovu v závěru koncertu, kdy zazněla jeho árie z Rossiniho Lazebníka sevillského.

Druhou část zahájily temperamentní tóny Bizetovy Carmen, z níž zazněla předehra i árie Escamilla. „Tuto postava měl rád i Emil Burian, i když se v ní příliš necítil kvůli svému zjevu. Malá, kulatější postava příliš neladila s představou urostlého zápasníka s býky,“ uvedla Radmila Hrdinová. Velmi příjemný večer patřil ještě dvěma autorům – Puccinimu a Čajkovskému. Z Pucciniho tvorby připomněla Jitka Burgetová dvě krásné ženské postavy Manon a Liu z opery Turandot. Čajkovský, od jehož narození letos uplynulo 170 let, patřil naopak jejímu mužskému protějšku. Kníže Jelecký z Pikové dámy tak ukončil program slavnostního koncertu. V malém přídavku se pak sólisté vrátili k české hudbě. Na závěr totiž zazněl Dvořákův Jakobín – My cizinou jsme bloudili.

Lenka Pelcová

Anketa
Co říkáte novému parkovacímu systému na Husově náměstí, který město spustí od 1. 8.?
Katalog služeb

RAPORT.CZ
TYDENIK PRO RAKOVNICKO A NOVOSTRASECKO

Prezentace spadá do kategorie Úspěšný web

© Copyright 2009 Týdeník Raport - všechna práva vyhrazena


Bez písemného svolení vydavatele je zakázáno jakékoli užití částí nebo celku díla, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem,
mechanickým nebo elektronickým, v českém nebo jiném jazyce.