Foto

V první sondě spolupracovníci Lidového spolku péče o válečné hroby Kassel pohřbené vojáky neobjevili.

Ostatky sedmi vojáků budou uloženy na hřbitově v Chebu

Pátrání po hrobu bylo úspěšné

HŘEDLE. Počasí bylo ve středu skutečně aprílové. Slunce vysvitlo jen na chvíli, před ním přišel prudký déšť, ale většinu dne foukal studený vítr. Čtveřici mužů, která přijela do Hředel pátrat po hrobu sedmi německých vojáků, ale nestálé počasí od jejich poslání neodradilo. Neoznačený hrob, kam byli vojáci, kteří padli při přestřelce na konci druhé světové války, pohřbeni, našli.

Exhumace je iniciativou Lidového spolku péče o válečné hroby Kassel. Jeho zástupce Igor Nachtigall kontaktoval obec s žádostí o povolení kopání na hřbitově už před časem. Zastupitelstvo žádost odsouhlasilo. Několik týdnů se pak čekalo na vhodné počasí. Informace k neoznačenému hrobu na hředelském hřbitově měl lidový spolek detailní. Jeho zástupce se třemi spolupracovníky tedy přesně věděl, kde mají kopat. A to díky plánku.

„Podle něj víme, že vojáci byli pohřbeni v tomto rohu,“ vysvětluje Igor Nachtigall. Prostor, kde nejsou žádná hrobová místa, byl poměrně velký. První sonda, směřovaná podél jižní zdi, vyšla naprázdno. Kdo někdy kopal jámu v poddžbánské červenici, ví, že je to úmorná práce. Hlína je velmi jílovitá a hodně se lepí. Kopáči si na ni ale nestěžovali. „Není to tak hrozná půda. Horší je to tam, kde bývá samý kámen. Například na Příbramsku,“ říká Igor Nachtigall, který vždy po určité hloubce projel celý výkop detektorem. Rozezvučel se několikrát. Na rezavý drát, kovový plíšek... Jinak byla první sonda, hluboká asi 1,5 metru, prázdná. A tak ji opět zaházeli a zkusili ště­stí o kus dál, při východní zdi. Úspěšní byli až o kousek dál směrem k označenému hrobu, a to v hloubce kolem dvou metrů. Vojáci byli pohřbeni v jednom poměrně malém výkopu a na sobě, což bývá obvyklé. Zástupci spolku se často setkávají se situací, kdy už nepředpokládají, že by na tak malé ploše mohli najít ostatky několika lidí, a přesto se objeví.

„Našli jsme všech sedm vojáků, kteří jsou vedeni v záznamech, jenž máme k dispozici. Díky nim známe i jejich jména a hodnosti. Byli ale pohřbeni bez identifikačních známek. Počítám, že ty tehdy zůstaly i s vojenskými knížkami na obecním úřadě, protože v hlášení, které bylo sepsáno, jsou jejich čísla vypsána. Že se skutečně jedná o německé vojáky, nám ale potvrdil nález vojenských příborů, knoflíků a háčků od saka. Identifikovat každého zvlášť ale možné nebude,“ přibližuje Igor Nachtigall.

Tito němečtí vojáci zemřeli 8. května 1945, kdy se snažili projet přes Hředle na karlovarskou silnici a po ní do Karlových Varů. „Tam už totiž tehdy byli Američané. Byli sice i v Plzni, ale dostat se tam, bylo složité. Navíc ve Varech bylo i německé obyvatelstvo, takže tam vojákům nic nehrozilo. Co se tehdy stalo, jsem se dozvěděl z vyprávění hředelských pamětníků. Prý se vojáci snažili projet přes Hředle, v zatáčce ale narazili na barikádu, kterou tu místní udělali, došlo k přestřelce a po krátkém boji padli. Zahynulo jich tu celkem osm. Sedm 8. května a poslední o den později. I ten byl pohřben na hřbitově, podle mapky víme kde. Jeho hrob už ale hledat nebudeme. Nenašli bychom ho, je na místě, kde už jsou nová hrobová místa. Ten prostor je přepohřbený a ani v záznamech ve hřbitovní knize, kterou jsem procházel, tam o něm nic psáno není,“ vysvětluje Igor Nachtigall.

Nalezené ostatky sedmi vojáků byly převezeny do Chebu, kde je velký vojenský hřbitov, na němž budou uloženy. Do té doby budou umístěny v depozitu a zástupci lidového spolku z Kasselu začnou zjišťovat, zda jsou vojáci v pátrání. Pokud ano, vyrozumí jejich rodiny. Ty pak budou moci poprvé po více než šedesáti letech položit na hrob svého příbuzného květinu.

Markéta Hartlová

Anketa
Co říkáte novému parkovacímu systému na Husově náměstí, který město spustí od 1. 8.?
Katalog služeb

RAPORT.CZ
TYDENIK PRO RAKOVNICKO A NOVOSTRASECKO

Prezentace spadá do kategorie Úspěšný web

© Copyright 2009 Týdeník Raport - všechna práva vyhrazena


Bez písemného svolení vydavatele je zakázáno jakékoli užití částí nebo celku díla, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem,
mechanickým nebo elektronickým, v českém nebo jiném jazyce.