Sobotní Z davu ve foyer: Takové to domácí maškarní, však víme

Tyláci kulisáci i kulišáci

RAKOVNÍK. V čem chodíte doma? V plátěných šortkách? V trenýrkách? Leginách, teplácích, županu? Ani se nesvlékáte z džín či montérek? Částečně to šlo zjistit v sobotu večer v divadelním foyer. Rakovnický soubor Z davu svůj koncert pojal jako domácký, coby návrat po mimookresních štacích na domácí scénu. Své příznivce v předstihu vyzval k regulérnímu maškarnímu plesu.

V podstatě stejný fígl, jako pyžamo ples Brutusu, že. V Tylově divadle ale řada členů Z davu léta působí ve spolku Tyl; zpěvák a kytarista Jan Švácha hraje a režíruje, pianista Leoš Janoušek skládá hudbu pro kapelu i představení, a na jevišti a jeho okolí se pohybují i mnozí jejich spoluhráči. Takové to domácí maškarní, však víme. Nebylo to tedy samoúčelné.

Tyláci – ať už členové Z davu či spolku – se projevili jako kulisáci i kulišáci. Ve foyer visely růžové záclonky, noční čepečky hřály bronzové lebky Otýlie Beníškové a Zdeňka Štěpánka visící ze zdi. Chodidla zas hřály bačkory, tu běžné kárované, jindy v designu chlupatých lvíčků, opic či vzácných buvolů s plstěnými rohy.

Mimo těchto héreček zanechalo v pokladně 80 korun za vstupenku 55 lidí. Takové to domácí paření, však víme. Do (údajného) domácího se jich zakuklila míň jak půlka; spektrum jejich kostýmního vtipu sahalo od burlesky laciné pouti přes decentní loajalitu až k rafinovaným trhákům. Pod křišťálovými lustry foyer to nicméně i tak aspoň na moment evokovalo porážku kravaty a saka tzv. slušného člověka. Z davu si vyhradili právo na výběr a ocenění toho „nej“ (asi nejvíc ujetého, kdo ví) převleku. Tubus se smotaným nástěnným kalendářem s fotkami a podpisy kapely si proto odnesl sněhobílý froté župan Petry Hajné. Naště­stí se i hrálo. Nebylo o co, bylo co. A bylo i co poslouchat.

Poslouchat sice chvílemi bylo poněkud svízelné, jelikož za mixpultem sedělo jakési dítě školou – i tou zvukařskou – povinné. Jelikož zvučit foyer je za trest i pro mistra zvuku, výslednou kvalitu reprodukce lze známkovat jako dobrou. Statečný boj onen mladík nejprve svedl s plzeňskou dvojicí Il Colori. Hyperintelektuální image tajemné dívky Kamily Bradové za piánem či tahací harmonikou vedle baskytaristy Richarda Zábranského, vizuálně připomínajícího svědka čehosi (radši nedomýšlet čeho), korespondovala s obsahem její tvorby. Ten dával na výběr mezi poslechem a klidným odchodem k baru. Obojí bez ztráty bůhvíjak rozvité květinky.

Z davu – ve foyer po dlouhé době kompletní „zdaví“ jedenáctka – jednoznačně byla o stupeň lepší. Uvidíme, jak se ty stupně porovnají při květnovém koncertu Sta zvířat v KC. Skáčkové legendě totiž (z žán- rového hlediska nelogicky, ale promo je holt promo, šance výzvou a konexe konexemi) Z davu udělají předkapelu. Stylově nesrovnatelně lépe by se v této roli uplatnil poslední účinkující večera; ten ale není domácí, nýbrž z Mostu. Pokud Il Colori byli desítkou a Z davu jedenáctkou, domorodá world music plná muzikantského a textařského nadhledu pětice Zdarr, kupředu hnaná ryčným bubínkem, tubou, dvěma akordeony a baryton saxem, pak byla plnotučnou dvanáctkou s hustou pěnou. Ideální dom. Na takové to domácí žvýkání, však víme.

Marek Bradáč

Anketa
Co říkáte novému parkovacímu systému na Husově náměstí, který město spustí od 1. 8.?
Katalog služeb

RAPORT.CZ
TYDENIK PRO RAKOVNICKO A NOVOSTRASECKO

Prezentace spadá do kategorie Úspěšný web

© Copyright 2009 Týdeník Raport - všechna práva vyhrazena


Bez písemného svolení vydavatele je zakázáno jakékoli užití částí nebo celku díla, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem,
mechanickým nebo elektronickým, v českém nebo jiném jazyce.