Obálka

Na MOA – marnost nad marnost­­

V poslední době neustále čtu nejrůznější články o dění na Masarykově obchodní akademii v Rakovníku. Jako máma studentky a také jako absolventka této školy, kam chodila i moje máma, se mě tato záležitost dotýká, a proto bych i já ráda přispěla svým pohledem na celou událost.

Byla jsem hrdou absolventkou této školy. Proto jsem byla ráda, když se moje dcera rozhodla pro studium na Masarykově obchodní akademii v Rakovníku, tehdy vyhlášené škole. Bohužel, po odchodu pana ředitele Miloslava Blechy se na MOA začaly dít podivné věci. A začalo to konkursním řízením, které vyhrál pan Emanuel Vambera, ale nebylo to respektováno a byla dosazena paní Radka Soukupová, která tento post přijala. Kam to spějeme? Vracíme se zpátky do dob, kdy svoje kádry dosazovala strana? Je to správný příklad pro studenty? Aby viděli, jakým způsobem funguje spravedlnost? To chceme zavádět staré pořádky? Takto chceme vychovávat naše děti? Vědomosti jsou důležité, ale není podstatnější, kým se člověk stává? Kde je nějaké svědomí? Jakýsi morální aspekt? Na školách vyrůstá naše budoucí generace a my bychom ji neměli učit takovému jednání. Právě jednání s lidmi bývá základním požadavkem u každého výběrového řízení. Dosažené vzdělání je dnes již samozřejmostí. Vědomosti jsou jedna věc, ale důležitější v životě je lidský faktor. Tomu je potřeba učit a učí se hlavně příkladem. A skutečnost, že školu opouštějí schopní profesoři, kteří právě dokázali zajistit nejenom výuku, ale i zajímavou mimoškolní a vůbec nad rámec povinností další obohacující činnost, také o něčem svědčí. A jiní profesoři museli školu opustit pro nadbytečnost?

Paní ředitelka při nástupu do funkce slibovala zejména více nových uchazečů o studium. A skutečnost? Na školu nastoupí nejnižší počet studentů, co tato škola pamatuje, a právě proto musí propouštět. Ano, školní inspekce neobjevila žádné pochybení. Ale o inspekci se ví předem a není složité zajistit zdání, že je vše v pořádku. A názor, že došlo k jakési manipulaci? Proč právě nyní? A kdo je tak schopný a skvělý, že dokázal ovlivnit řady profesorů, studentů a rodičů? Vždyť stejnou možnost má paní ředitelka, přesvědčit všechny tyto lidi, že je člověk na správném místě. Je mi smutno a líto, kam tato úžasná škola spěje a velice se mě to dotýká. Jsem absolventem, ale hlavně mámou studentky této školy. K tomu, abych byla na tuto školu hrdá, mě nemusel nikdo nutit. Nikdy. Ani teď, kdy mě ta hrdost opouští a místo ní se dostavil pocit vzteku, bezmoci a úzkosti. Je to smutný příběh, jak je jednoduché z něčeho, co funguje, udělat nic! Slyším, vidím a cítím, co se na té škole děje, jako ti všichni studenti, profesoři a ostatní rodiče. A nejhorší na tom je, že s tím nikdo nic nedokáže udělat, a to, co za něco stálo, prostě zmizí. Zmizí pověst, zmizí jméno, zmizí hrdost, zmizí profesoři, zmizí studenti a zbude tam barák, který prostě jen bude stát, ale nic obsahovat. Jen marnost nad marnost.

Hana Kafková, Velká Buková

Zveřejněné dopisy nemusejí vyjadřovat názor redakce a za jejich obsah nesou plnou zodpovědnost jejich autoři.

Katalog služeb

RAPORT.CZ
TYDENIK PRO RAKOVNICKO A NOVOSTRASECKO

Prezentace spadá do kategorie Úspěšný web

© Copyright 2009 Týdeník Raport - všechna práva vyhrazena


Bez písemného svolení vydavatele je zakázáno jakékoli užití částí nebo celku díla, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem,
mechanickým nebo elektronickým, v českém nebo jiném jazyce.