Obálka

Jírovce versus lid?

Pravidelně si čtu náš regionální týdeník Raport a se vší úctou k odborníkům i názorům jiných si dovolím reagovat na řadu výzev paní Mgr. Jakubské. I já a moje rodina máme velmi rádi přírodu, každý volný víkend poznáváme její krásy a učíme děti vztahu k ní. Stejně rádi pak navštěvujeme pěkně upravená města a jejich parky. Už jsme jich viděli opravdu hodně, v ČR i zahraničí. Proto mě velmi udivuje, jaká vášnivá debata či jakési tažení se rozpoutalo kolem úpravy Čermákových sadů.

Donedávna jsme je nenavštěvovali ani jimi neprocházeli, protože už náš sedmiletý syn konstatoval, že ty blátivé cesty, poněkud omšelý posprejovaný altán, takové stále jakoby zavlhlé klima a jinak nic zajímavého, příliš neláká ani k procházce ani k posezení. Že se v sadech něco děje jsme zaregistrovali, když se tam objevila technika a složené kostky zámkové dlažby. Říkali jsem si: Že by přece nějaká změna, cesty bez bláta…? K naší nefalšované radosti nejen to, ale i velice pěkné nové lavičky, dřevěná lávka se střechou, jehlany u vchodu, které jsme při první příležitosti vyrazili se synem a jeho dvěma kamarády „okouknout“. Děti udělaly dlouhou zastávku už u vchodu při jehlanech. Důkladně je „oblézaly“ ze všech stran a nadšeně diskutovaly, na co že jsou a co komu připomínají. Shodly se na tom, že je dobré, že se na ně dá i usednout, protože je to hned na začátku, a když půjde někdo z města se zmrzkou, může si s ní sednout a v poklidu si ji vychutnat. Ocenily také, že nahoře svítí, neboť to bude večer hezké a bude to vypadat, cituji doslova jejich výrok: „…jako věže v Pánovi prstenů…“ Dále skotačily po novém chodníku (po nezpevněné cestě se příliš skotačit nedá, bláto pak stříká až na záda a nedej bože, když se škobrtne a upadne), testovaly posez na nových lavičkách. Dřevěný můstek vzbudil ještě větší nadšení. Voňavé dřevo je vždy příjemný materiál, provedení je velmi hezké, děti můstek přirovnávaly k mostům, které už viděly na našich výletech, padla i úvaha, že je trochu podobný Karlovu mostu, akorát že má střechu a není celý kamenný. Z pohledu mého, tedy matky, je taková vycházka pro děti zajímavá, příjemná i poučná. Učí je zdravé úvaze, diskuzi a podněcuje k vlastní iniciativě, co by se ještě dalo zlepšit, vybudovat apod.

Zda chodník zcela zahubí jírovce, které ho lemují, na to odpovědět neumím a troufnu si říci, že v této chvíli ani nikdo jiný, byť fundovaný odborník. Jak jsem již zmínila, prošli jsme na našich výletech mnoho parků a upravených ulic se vzrostlou zelení. Všude rostou stromy v těsné blízkosti chodníků ze zámkové i jiné dlažby a nehynou. Věřím, že projekt nedělá jen „stavař“, ale i řada jiných odborníků, a že ochrana kořenů je nějak řešena a v neposlední řadě, že stromy jsou do určité míry přizpůsobivé změnám. Možná více, než někteří lidé.

Závěrem ještě vzkaz mladých návštěvníků Čermákových sadů radním města Rakovníka: „Nové věci v parku se nám moc líbí, ještě by to chtělo opravit altánek a víc prvků pro děti. A kdyby tam ještě mohla být velikánská hromada písku, kde by si každý mohl postavit sochu z písku! (Děti se inspirovaly v Lednici, kde jsme byli na výstavě soch z písku a pro děti ohromná hromada bílého písku s nářadím pro hloubení a tvoření, vedle barely s vodou a kohoutky na umytí. Věřte, že pro děti v teplém počasí není slastnější zábava!) Páni radní, to je výzva!

Ilona Rážová, Míša, Matěj a Terezka

Zveřejněné dopisy nemusejí vyjadřovat názor redakce a za jejich obsah nesou plnou zodpovědnost jejich autoři.

Katalog služeb

RAPORT.CZ
TYDENIK PRO RAKOVNICKO A NOVOSTRASECKO

Prezentace spadá do kategorie Úspěšný web

© Copyright 2009 Týdeník Raport - všechna práva vyhrazena


Bez písemného svolení vydavatele je zakázáno jakékoli užití částí nebo celku díla, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem,
mechanickým nebo elektronickým, v českém nebo jiném jazyce.