Obálka

Počátky tělovýchovy ve Slabcích

Slabecké kroniky „ukrývají“ řadu zajímavých zápisů. Někdejší dlouholetý starosta městyse Filip Celba, nyní důchodce, jimi rád listuje a o některé záznamy se rozhodl podělit i se čtenáři našeho týdeníku. První příspěvky, které nám zaslal, se týkají historie organizované tělovýchovy ve Slabcích…

Mezi první známky organizované tělovýchovy ve Slabcích lze počítat založení spolku Sokol v roce 1911. Po schválení stanov byla svolána ustavující schůze 19. 11. roku 1911. Na ní promluvil o Sokolu a jeho poslání profesor Eduard Klicpera z Rakovníka. Přihlášeno bylo 59 členů. V prvním správním výboru zasedali Josef Zuska (rolník) – starosta, Václav Štícha (krejčí) – místostarosta, Josef Řežábek (učitel) – jednatel, Petr Bureš (rolník) – pokladník a Karel Kulhánek (rolník) – náčelník. Během válečných let 1914 až 1918 byl starostou slabeckého Sokola Petr Bureš. Činnost Sokola byla utlumena. První zmínka se objevuje v kronice až 6. 11. 1918, kdy byla konána výroční valná hromada spolku Sokol U Suchánků. Starostou byl opět zvolen Petr Bureš, náčelníkem J. Vávra a náčelnicí Božena Mužíková.

Náplň činnosti Sokola však v té době neměla pouze tělovýchovný charakter. O tom svědčí záznam, že nedlouho před valnou hromadou Sokola 11. ledna 1920 byla ve Slabcích rozpuštěna Občanská Beseda, přičemž zbytky občanské knihovny byly společně s „knihovnou sokolskou“ předány nově zřízené obecní knihovně. Jeviště Občanské Besedy bylo darováno Sokolu. Na jeviště si však činil nárok také hasičský sbor, což bylo příčinou častých mrzutostí.

Starostou Sokola byl 11. ledna 1920 zvolen Václav Štícha, náčelníkem J. Vávra, jednatelem J. Patera, vzdělavatelem K. Dvořák, pokladníkem Fr. Staněk. O zavedení sborového zpěvu v Sokole se zasloužil F. Zuska, bankovní úředník, který se ve Slabcích zotavoval po nemoci.

Že i v kulturně společenské činnosti Sokola se v té době vyskytovaly problémy, dotvrzuje téměř humorné konstatování z roku 1925, kdy v září propůjčil Sokol jeviště divadelní společnosti Jakové – Kramulkové. Divadelní repertoár byl údajně podružný a společnost navíc odešla bez vyrovnání. Později byla žalována státním žalobcem pro podvod.

V dalších letech činnost Sokola ve Slabcích stagnovala. O tom svědčí sporadické písemné záznamy. Zápis z roku 1927 říká, že 19. června byla členy Sokola hrána ve Slabcích na školním obecním hřišti v parku divadelní hra ze života moravských Slováků „Malérečka“.

Hra byla se zpěvy a velmi se líbila. Hned za týden, 26. 6. 1927, pořádal Sokol tělovýchovnou akademii mužů, žen, dorostu a žactva. Později zorganizoval Sokol ve Slabcích např. 28. 10. 1929 koncert, 29. 6. 1930 na školním hřišti v parku opět tělovýchovnou akademii a 10. 10. 1931 sokolský věneček.

V roce 1933 činnost Sokola ve Slabcích oživla. Tak 6. 4. 1933 pořádal Sokol divadlo ve slabeckém Oule. Byla to veselohra „Ve vesnickém ráji“. Dne 14. 5. 1933 se představení opakovalo. Dne 7. 3. 1933 bylo slavnostně otevřeno Tyršovo cvičiště ve Slabcích a Sokol při této příležitosti zorganizoval tělovýchovnou akademii a cvičení. Dne 19. 11. 1933 zorganizoval Sokol opět v Oule divadlo „Beseda triumfans“ a 10. 12. 1933 pořádal tentýž spolek v Oule Mikulášskou nadílku. Aktivita pokračovala i v roce následujícím – 3. 6. 1934 se uskutečnil v Oule koncert devítiletého Jiříka Straky, nejmladšího houslisty, a jeho sestry, jedenáctileté Ljuby Strakové. Dne 24. 6. 1934 zorganizoval Sokol na hřišti tělovýchovnou besídku a v roce 1935 pořádali Sokolové 31. 5. 1935 společně s dorostem Staročeské máje. Poslední záznam o činnosti Sokola před válkou je ve slabecké obecní kronice ze dne 6. března 1937, kdy pořádal v Oule společně s Osvětovou komisí divadelní představení hry „Moje barva červená a bílá“.

Po osvobození naší republiky v květnu 1945 obnovil postupně Sokol ve Slabcích svoji činnost . V roce 1950 pořádal např. „Běh vítězství“ za účasti 27 cvičenců. V roce 1951 měla sokolská jednota 80 členů. V únoru 1951 se konala výroční schůze, starostou byl zvolen Bohumil Krejza, náčelnicí Božena Švestková, místostarostou František Staněk, jednatelem Jaroslav Štván, vzdělavatelem Božena Hůlková a pokladníkem Václav Beneš. V dalších letech však začala činnost jednoty upadat.

Jak z popisu vidno, v činnosti Sokola ve Slabcích, zejména v období mezi válkami, se prolínala kulturní osvěta s tělovýchovou. Přesto však patřil tento spolek ve Slabcích mezi přední organizátory cvičení a tělovýchovného hnutí.

Vedle Sokola existovala ve Slabcích také krátce Dělnická tělovýchovná jednota, která byla založena 3. srpna 1919 a měla svoje sídlo v hostinci U Suchánků (U Koruny), odkud se krátce před tím odstěhoval Sokol do Oulu. Tato DTJ měla na svém začátku šest členů zakládajících, 31 členů činných a 35 žáků. Dne 21. 9. 1919 se konalo první veřejné cvičení ve slabeckém parku. Později došlo k rozpadu této organizace a ke splynutí se Sokolem.

Filip Celba, Slabce

Zveřejněné dopisy nemusejí vyjadřovat názor redakce a za jejich obsah nesou plnou zodpovědnost jejich autoři.

Katalog služeb

RAPORT.CZ
TYDENIK PRO RAKOVNICKO A NOVOSTRASECKO

Prezentace spadá do kategorie Úspěšný web

© Copyright 2009 Týdeník Raport - všechna práva vyhrazena


Bez písemného svolení vydavatele je zakázáno jakékoli užití částí nebo celku díla, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem,
mechanickým nebo elektronickým, v českém nebo jiném jazyce.