Obálka

Jeseničtí ve vojenském újezdu

Je sobota 25. srpna a já stojím s ruksakem na zádech a čekám až na náměstí v Podbořanech přijedou autobusy. Jeden ze Žatce, již plný žateckých turistů a ten druhý zatím prázdný. Do toho nastoupíme my Podbořanští a také parta turistů z Jesenice. Je 8.20 a vyrážíme za poznáním do vojenského újezdu Hradiště. Jede nás skutečně hodně. Jakby ne, vždyť získat povolení do zapovězených míst, chce vynaložit nejen velké úsilí, mít známosti, ale přidat ještě obětavost hrstky lidiček. Jinak by se tato akce nemohla uskutečnit.

Nejprve se zastavujeme na úpatí vojenského újezdu v malinké vesničce Podbořanský Rohozec. Sice malá obec, ale skvělí lidé. Starosta obce nás přivítal, umožnil prohlídku místní, bohužel zdevastované, kaple svaté Notburgy a ještě zařídil otevření místní hospůdky. Jak milé, občerstvit se ještě před vjezdem do liduprázdného vojenského území. Po dalších pár kilometrech, to už jsme ve vojenském újezdu Hradiště v nadmořské výšce okolo 600 m, opět vystupujeme z autobusů. Vítá nás nejen částečně zaniklá obec Bukovina, ale i průvodce po celém Doupovsku. Několik obydlených domů, hájovna a také kaple sv. Michaela, prostě je tu příjemně. Silničkou však míříme do neznámé, zapovězené krajiny. Míjíme bývalý Mětikalov a po krátké době se objevuje cedule s nápisem Doupov. Dnes už nic nenasvědčuje tomu, že tu stálo okresní město. My nezastavujeme, pokračujeme na doporučení průvodce až na Jánský vrch vysoký 715 m. Máme pěkné počasí a ten výhled do kraje! Úžasné, kolem dokola se rozprostírá krajina, jakou v Čechách není vidět. Po výbuchu třetihorní sopky v kráteru bývalo město Doupov a všude dál jsou rozsáhlé stepi a lesostepi. Ty jsou všude kolem nás, žádné komíny, žádné domy, jen občas kousek lesa. Na obzoru hledáme nám známá místa, jako jsou Nechranice, Vladař a další. Na cestách nacházíme čedič, beru si kousek jako památku na tuto zvláštní krajinu. Krajina nepřipomíná ani Krkonoše, Krušné Hory, či Šumavu. Je prostě jiná, svá. Jen malou část z 33 ha využívají vojáci, ostatní je člověkem nedotčené. Nějak se nám ani nechce do autobusů. Čas je neúprosný a my musíme dál. Autobusem se vracíme kousek za bývalý Doupov. Odtud se vydáváme na pěší túru na nejvyšší horu Doupovských hor. Výstup sice zpočátku po silničce, pak stepní cestou a pěšinou je docela náročný. Hradiště s výškou 934 m pokoříme téměř všichni. A opět nádherný výhled na Doupovské hory. Není zcela jasno, jinak je vidět až Přimdu, stojící nad Tachovem, na opačné straně na obzoru je město Most. Opouštíme vrchol Hradiště zvaný též Mravenčák, fakt připomíná mraveniště a pokračujeme stepními cestami až na silničku. Máme za sebou 11 km pouť, když opět nasedáme do autobusu. Přijíždíme tentokrát až do Doupova, průvodce nám ukazuje, kde bývalo nádraží, kde všude stály domy. Zastavujeme a jdeme nejprve k bývalé Bukové kapli Panny Marie Pomocné. Zvláštní, působivé místo. Starý velký suchý strom s cedulkou, že zde bývala dřevěná kaple. Vracíme se na silničku a vydáváme se na opačnou stranu do stráně, ke hrobce Zedwitzů , místního šlechtického rodu. Jak jinak, hrobka je zdevastovaná. Opouštíme údolí, vlastně kráter obrovské sopky a míříme do Kyselky. Posilníme se u zdejšího pramene, zastavíme v Dubině, ale to už se pohybujeme mimo vojenský újezd. Ještě se stihneme doslova vyškrábat na Šemnickou skálu. To je tak akorát, je téměř 19 hodin. Zastavujeme v Lubenci, vystupují Jeseničtí, protože odtud to mají domů blíž. Před 20. hodinou jsme z turistiky doma všichni. Taková turistika se hodně dlouho opakovat už nebude. Je asi dobře, že Doupovsko je stále uzavřené. Takže je plné zvěře, vzácných živočichů, ptáků a rostlin.

Zdenka Krůtová, předseda KČT Podbořany

Zveřejněné dopisy nemusejí vyjadřovat názor redakce a za jejich obsah nesou plnou zodpovědnost jejich autoři.

Katalog služeb

RAPORT.CZ
TYDENIK PRO RAKOVNICKO A NOVOSTRASECKO

Prezentace spadá do kategorie Úspěšný web

© Copyright 2009 Týdeník Raport - všechna práva vyhrazena


Bez písemného svolení vydavatele je zakázáno jakékoli užití částí nebo celku díla, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem,
mechanickým nebo elektronickým, v českém nebo jiném jazyce.