Ad Invalidé

proti parkovnému

Husovo náměstí v Rakovníku je od rána do večera přeplněné auty – situace, která není mnoha občanům Rakovníka lhostejná. Zřejmě není lhostejná ani rakovnickým konšelům, kteří se shodují v názoru občanů na to, že je nutné parkování na historickém náměstí finančně regulovat. Poplatek za parkování musí být takový, aby přinutil řidiče používat vlastní nohy k tomu, že zaparkují mimo náměstí a těch pár set metrů dojdou pěšky.

Jenomže – chci-li někam dojít pěšky, musím k tomu být fyzicky zdatný, a to ště­stí bohužel všichni nemají. Jsou mezi námi lidé, kteří jsou vzhledem ke svému handicapu odkázáni na auto, dokonce tací, kteří jsou odkázáni na invalidní vozík a jeho přepravu v autě. Jsou to držitelé průkazu ZTP (zdravotně těžce postižený), ze zákona využívající určité úlevy, například vyhrazená místa k parkování a podobně. Rakovničtí radní tím, že zvýšili poplatky za parkování i těmto občanům, projevili maximální míru lhostejnosti k jejich zdravotnímu postižení! Radní vůbec nevzali v úvahu, že drtivá většina zdravotnických zařízení, včetně lékáren, jsou právě na náměstí a tito lidé jsou na ně odkázáni. Radní tímto rozhodnutím udělali rovnítko mezí řidičem, který si jede na náměstí pro cigarety, a řidičem auta s označením držitele průkazky ZTP, který s pomocí berlí kulhá k lékaři.

Paradoxem je to, že v zastupitelstvu sedí a hlasují také lékaři, kteří by jako první měli proti rozhodnutí rady protestovat – v zájmu svých pacientů! Dalším paradoxem je to, že radnice utratí 250 tisíc korun za tzv. „zkrášlení“ kruhového objezdu u Tesca, další statisíce zaplatí za prohrané soudní spory, ale na vybraných desítkách korun od invalidů staví rozpočet města. Vrcholem lhostejnosti a ignorace je prohlášení starosty Nejdla, že: „Systém se spustí a problematické případy se budou řešit individuálně.“

Jedno přísloví říká: Sytý hladovému nevěří. Do role těch sytých se pasovali rakovničtí radní v čele se starostou.

Jaromír Tupý, Rakovník