Obálka

Zemřela učitelská legenda

Letos tomu bude devadesát let, kdy se v Přílepích na Rakovnicku narodila Věra Gregorová.

Dnes již žije jen málo lidí, kteří pamatují Věrku coby dívku, slečnu. Zeptáte-li se na ni, dovíte se od všech totéž: „Byla krásná.“ Štíhlá, dokonale žensky formovaná postava, obličej prozrazující mimořádnou inteligenci a to vše doplněné nádhernými hustými vlasy barvy havraních křídel. O ctitele neměla Věrka nikdy nouzi. Tatínek však byl přísný. Nejprve studium. Věrka vystudovala učitelský ústav. Hned po škole se vdala za Josefa Šitinu, „Josku“ jak ho celý společný život oslovovala. Brzo se jí narodila dcera Jana, která zdědila matčinu krásu, nikoli však zdraví.

Věra Šitinová nastoupila jako učitelka kněževeské měšťanky – osmiletá střední škola se tomu tehdy říkalo. A krátce poté přišla první rána. Její otec byl prohlášen za kulaka a byl ze své usedlosti vyhnán do polorozpadlého domku na druhém konci okresu.

Paní učitelka Šitinová učila v tom nejhorším možném období. Učitelé byli v té době pouhé loutky režimu; ne tak naše paní učitelka. Učila nás nejen češtinu – tu naučila i toho největšího ignoranta – 72 diktátů za pololetí, to byla její norma – dějepis a tělocvik, v němž byla nepřekonatelná, ale i společenskému chování, které coby disciplína v tehdejších osnovách chybělo – a chybí dodnes.

Paní učitelka vyznávala Masarykovské: „Nebát se a nekrást.“ Bylo to v roce 1957, kdy nám definovala frázi následovně: „Fráze, milé děti, je rčení, které už dávno ztratilo původní význam a které stále papouškujeme, aniž víme, co znamená. Fráze je například heslo: A ještě více se semkněme! Protože, kdybychom se podle tohoto hesla chovali, už by z nás dávno tekla marmeláda!“

Za takové věci se tenkrát dával Jáchymov, v případě žen Pardubice. Nestalo se. Místní pohlaváři potřebovali, aby jejich děti uměly češtinu a bez Šitinové by to mnohé nedokázaly…

Další ranou byla těžká choroba manžela Josky. Ten se však uzdravil, žil ještě mnoho let a celou tu dobu chodila jeho žena pravidelně do kostela za jeho uzdravení děkovat. I to bylo tehdy v případě učitele nepředstavitelné hrdinství.

Komunistická hydra však měla sloní paměť. Přišla normalizace. Aparátčíkům se hodilo, že je veřejným tajemstvím, co si paní učitelka myslí o pomoci spřátelených armád. Dostala vyhazov a práci našla až ve vzdáleném Kounově. Úroveň výuky českého jazyka v Kounově se dramaticky zvýšila. Paní učitelka pracovala na dvě směny. Jedna ve škole, druhá v jejím domku v Kněževsi, kde se denně doučovalo.

Přišly další rány osudu. Zemřel Joska. Pak onemocněla dcera Jana. Zemřela ve věku šedesáti let a její matka seděla do poslední chvíle u jejího lůžka.

V životě naší paní učitelky bylo i mnoho krásných chvil. Režírovala školní divadlo. Organizovala školní i mimoškolní sportovní soutěže, působila jako cvičitelka. A stále doučovala. Určitě byla pro ní velkým zadostiučiněním nesčetná děkovná vyjádření jejích žáků, a to i těch, kteří během výuky utržili i nějaký záhlavec. Až do 89 let věku se účastnila všech setkání svých žáků, na která byla pozvána a nevědomky sehrála „na živo“ scénku ze Svěrákova filmu Vrchní, prchni, když ji jeden z bývalých žáků po svém pozdním příchodu na sraz oslovil: „A jak ty ses jmenovala za svobodna? Nějak se na tebe nemůžu upamatovat.“ Vypadala i po osmdesátce báječně a ten chudák nemohl pochopit proč se stal příčinou huronského smíchu svých spolužáků.

Na našem březnovém srazu paní učitelka poprvé chyběla. Nemohli jsme nějak najít nit hovoru. Odešel jsem brzo a sliboval jsem si, že za paní učitelkou do pečovatelského domu určitě zajedu. Odkládal jsem to příliš dlouho. 7. dubna naše milovaná paní učitelka zemřela. Byla pohřbena v kruhu rodinném.

Spolužáci, starší i mladší, vy všichni, kdo jste, stejně jako já, dostali od paní učitelky pohlavek a mnoho užitečného do života a kdo se cítíte být členy její „školní“ rodiny, neměli bychom se sejít a společně vzpomenout té úžasné ženy?

Jan Palkoska

Zveřejněné dopisy nemusejí vyjadřovat názor redakce a za jejich obsah nesou plnou zodpovědnost jejich autoři.

Katalog služeb

RAPORT.CZ
TYDENIK PRO RAKOVNICKO A NOVOSTRASECKO

Prezentace spadá do kategorie Úspěšný web

© Copyright 2009 Týdeník Raport - všechna práva vyhrazena


Bez písemného svolení vydavatele je zakázáno jakékoli užití částí nebo celku díla, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem,
mechanickým nebo elektronickým, v českém nebo jiném jazyce.